(Říjen)
Říjen se pomalu, ale jistě blížil ke svému konci. Listí se barvilo do odstínů žluti a purpuru a postupně zakrývalo zem, svým barevným kobercem. Celý měsíc pršelo a tak Harry trávil všechen čas uvnitř hradu. Hermiona trávila všechen čas v knihovně s Ronem, který však o knížky nedbal. Byl tam jen z toho důvodu, aby mohl trávit čas s ní. Jejich vztah postupoval pomalu, Harry byl za to vděčný. Občas je nechtěně přistihl, jak se objímají či líbají, ale když byl s nimi, chovali se tak, jak za starých časů.
Harry neměl nic lepšího na práci, než se za volného času procházet po hradu. Nejradši pobýval v sedmém patře, kde měl naprosté soukromí. Seděl na kamenném obložení a četl si knihu, z které měl udělat 5 stránkovou esej na hodinu bylinkářství. Nebyl ani na konci první kapitoly, když mu písmena začali tančit před očima. Odložil knihu a opřel se zády o zeď...
Kroky, které přicházeli se rozléhali po celém prostoru. Zanedlouho se na konci chodby vynořil zmijozelský hábit. Všiml si Herryho a pokračoval dál, zírajíc na zem. Prošel kolem komnaty nejvyšší potřeby a zmizel Harrymu z očí.
Od toho incidentu před učebnou černé magie spolu nepromluvili, Harry si dokonce všiml, že už ho nevídá dokonce ani na snídaních, občas ho zahlédl v učebně při společném předmětu, jinak jako by se po něm slehla zem. Vyhýbá se mi.
Po tu dobu Harry hodně přemýšlel. Nevěděl, proč se mu všechny myšlenky sbíhají právě k jediné osobě. Myslel na něj neustále, ráno když se probudil, v noci když šel spát, za bílého dne i při výuce. Nejdříve si myslel, že je to normální. Přemýšlím o něm protože se vrátil tak nečekaně, nic to neznamená. Jenže teď už to bude měsíc a pořád ho nemůže dostat z hlavy. Ten jejich rozhovor co se mezi nimi odehrál... Nechtěl jeho slovům věřit, věděl, jaké to je být sám, on to zažil také. Pamatoval si jaké to je, když se od něj všichni stranili. Nikdy na ten pocit nezapomněl. Viděl tu bolest a smutek co byli součástí Malfoyových očí již několik let. Je to jen přetvářka, jen maska, za kterou schovává svou bolest. Já se pod tu masku dostanu.
ČTEŠ
Don't look back (Drarry) cz
FanfictionV tu ránu byl na zemi a když ze sebe shodil neviditelný plášť, ležel tváří tvář Malfoyovi. Podzimní větřík si pohrával s jeho světlými vlasy, jeho rty byly úzké, pootevřené, tváře měl zrůžovělé zimou, ale v jeho hlubokých, modrých očích plál neuhasi...
