Doctor

22.

Pohled Victorie

Ležela jsem ovinutá ručníkem v jeho náruči. Měkká vlákna hladila a hřála mou vlhkou kůži. Mé tělo bylo ještě mírně roztřesené a zesláblé. Zároveň však zvláštně uvolněné a vláčné. Tento pocit jsem dnes žalila poprvé. Předtím nikdy. Nebyla jsem odpočatá díky tomu, že bych se vyspala, někdo mi namasíroval tělo, nebo že bych se snad vrátila z měsíční dovolené. Vše to bylo jen díky těm věcem, o nichž bych se ještě před několika dny zdráhala vůbec přemýšlet, nebo o nich snad i mluvit. Ale teď, jako by mi to vše připadalo normální. Možná to není to vhodné slovo, spíš správné - vše bylo tak, jak mělo být.

Pomohl mi se uvolnit. Mé tělo leželo pod vodou na tom jeho. Bylo rozpálené. To jeho i moje. Ctila jsem, že se to líbilo nám oběma. Jeho laskání bylo hezké, ale usoudil, že to nestačí. Za ten úsudek jsem teď ráda. Jakmile jeho prsty sklouzly do mého lůna, začaly se mi dělat mžitky před očima. A má hlava konečně definitivně vypla. I ty nejdrobnější svaly v mém těle se neustále napínaly, kroutily se v mohutných křečích a opět se uvolňovaly. Zároveň mne ty pocity vynášely d nebeských výšin. Nebylo to jen jednou. Myslela jsem si, že dělat něco takového víckrát po sobě je nepřípustné, ale Louis mne uvedl v opak. Nikdy před tím jsem nic podobného nezažila, proto jsem neměla tušení, jestli potřebuju víc. Ale Louis mne utvrdil v tom, že on sám ví, co mi udělá nejlépe.

Kdyby to bylo jen jednou, udělalo by mi to dobře, ale necítila bych se tak, jako nyní. Jeden orgasmus byl nádherný... Louis mne chvíli těsně objímal po tom, co ze mne vysunul prsty. Bylo mi na jeho hrudi mi bylo tak krásně. Zavřela jsem oči a kdyby neudělal to, co udělal, usnula bych. Jenže jeho prsty se znovu objevily na mé mokré skulinky. Nemohla jsem si pomoct, křičela jsem a zdychala. To se pak opakovalo ještě jednou. A pak ještě jednou. A bylo to lepší a lepší.

Pak se mne zeptal, jestli už mne to neunavilo. "Jsem unavená, ale ne, z toho..." Zaculila jsem se a on mi to oplatil úšklebkem. Začal znovu  hladit mou maličkou a pomalu, ale drsně třel můj klitoris. Ztratila jsem pojem o čase, bylo mi jedno, kolik je hodin, jak dlouho jsme ve vaně, že voda už začíná chladnout. Najednou jsem byla vyčerpaná z něčeho úplně jiného, než byl můj dosavadní život. Mé tělo i mysl ovládaly Louisovy prsty mezi mýma nohama. Má hlava upadala do zvláštního transu. Nedokázala jsem myslet na nic jiného, než byly jeho prsty hluboko ve mně a zvláštní stahy, které samovolně posílaly vlny rozkoše do všech koutů mého těla.

Louis mi mezitím chraplavým hlasem plným nadrženosti šeptal do ouška sladké věci, které to vše ještě umocňovaly. "Miluju to úzké, vlhké, teplé sametové nebíčko pro moje prsty... Chci, aby ses udělala ještě jednou... znovu!"  Už nevím kolikrát to bylo. Moje hlava díky tomu byla v jiném světě. Ve světě, kde jsem jen já a on. Nedokázala jsem si přiznat, že bylo na světě ještě něco jiného, než já, Louis, jeho prsty ve mně a jeho tvrdá chlouba tlačící mne do zad.

Teď, když mne odnáší k němu do ložnice a pokládá mne do postele, mu jsem vděčná. Tolik vyvrcholení udělalo z mého těla jen vysílený rosol, takže jsem měla problém se vůbec jen postavit, natož udělat krok. Ulevilo se mi ještě víc, když jsem byla bezpečně na posteli, Louis vedle mne a příkrývá nás dekou.

"Bylas dokonalá," zašeptá mi líbezným hlasem do ucha a políbí mne.

Jen vydechnu, nejsem schopna slova.

"Spi, lásko moje." Obejme mne a bez toho, aniž bych otevřela oči, vím, že se na mne dívá, skenuje mé tělo se samolibým úsměvem.

Je pyšný na to, co se mnou udělal?