Nevšimli si mě. Další den bylo na ploše jen devět lidí. Není to moc. Radost z přežitých hodin, to je poslední dobou můj nejoblíbenější pocit. Teda byl. Doteď.
Flashback:
Po nějaké době jsem se vrátila k vraku. Naposledy jsem ho viděla, když hra začala. Nezměnil se. Ale byla jsem zde. Pár metru ode mě byla vlajka. Čapla jsem ji a těch zbylých pár desítek metrů k vlaku doběhla. Chybělo mi několik kroků, když jsem pocítila ostrou bolest v hrudníku. Otočila jsem se. Za mnou stál kluk s uhlově černými vlasy, ten co byl vůdce jedné party. Usmíval se od ucha k uchu. Já padala k zemi. Najednou ke mně přiběhly dvě osoby. Jedna byla ten kluk, druhou jsem znala, ale nemohla jsem si vzpomenout, kdo to byl. Uslyšela jsem výkřik. Pak mě něčí ruka pohladila po tváři, asi to byla ruka toho, co mi někoho připomínala. ,,Neboj, vše je v pořádku Annie.“ ujistil mě. ,,Ne, není.“ odpověděla jsem velmi potichu. ,,Osm lidí je naživu.“ to byla poslední věc, krerou jsem slyšela.
Flashback ends
ČTEŠ
Boj o vlajku
Adventure100 000Kč odměna 28 dětí ve věku 13-16 5 bonusových dní 1 vlajka Kdo vyhraje? ------------------------------------------------------ Tak trochu jsem předělala hru, co hrajeme ve škole při tělocviku. Vlajky. Někteří z váš určitě znají. Dva týmy a vy...
