4.kapitola - Příprava

220 20 4
                                    

Byla neděle 16. června a příjmací zkoušky byly už za měsíc a kousek. Věděla jsem, že pokud se na ně nepřipravím, tak se tam asi nedostanu.

Informací na internetu moc nebylo, ale o přípravných kurzech se tam psalo. Rozhodla jsem se tam přihlásit a první mi začínal ve středu. Byly rozděleny do cvičení se psy a bez nich. První byla se psy a v pátek bez.

Středa 19.6.

,,Je středa!!" vykřikla jsem, když jsem se vzbudila. Strašně jsem se těšila, ale zároveň měla obavy jak to všechno zvládnu... Vstala jsem z postele, rozčesala si své dlouhé hnědé vlasy, sepla je do culíku, převlékla se a nachystala psům snídani.

Kurz byl až o půl jedné odpoledne, takže byl čas na ranní rozběhání a dovádění. Psům jsem dala obojky, vzala jim pamlsky a nějaké hračky a šla.

První se z domu jako vždy vyřítila Alfa s Charlim... oni dva totiž tyhle procházky zbožnují. Pravým opakem byl Moon. Byl nejstarší a zároveň nejunavenější. Pohled na něho ráno mě vždy rozesmál. Naštvaný jako vždy vyšel z domu. Rose byla ze všech nejrozumnější. Kráčela si jako dáma ve svém obvyklém tempu a neměla s ničím problém.

Po deseti minutách jsme došli na louku na které cvičíme každé ráno. Dneska jsem se rozhodla, že pokud budeme cvičit odpoledne, tak je ráno nebudu trápit a radši si budeme hrát.

Dvě hodiny uběhly ani nevím jak a tak jsme se vydali domů. Doma jsem se nasnídala a nachystala věci na odpoledne

Po dvou hodinách

Byl už čas vyrazit a tak jsem nasáčkovala psy do auta, nastartovala a jela na určené místo. Byl to cvičák, na kterém jsem nikdy nebyla i když byl jen 10 minut cesty autem.

Dojela jsem tam a ten cvičák byl prostě úšasný. ,,Wow," řekla jsem si sama pro sebe. Bylo tu tolik překážek a pomůcek a ještě k tomu to bylo asi všechno nové.

Nebylo tu moc lidí, ale za to jsem byla celkem ráda. Já to totiž moc nemám ráda... Mělo to začínat asi za 5 minut tak jsem si psy zapla na vodítko vzala věci a šla si stoupnout k nějaké holce, která mohla být tak stejně stará jako já, ale asi to byla instruktorka.

,,Dobrý den," pozdravila jsem

,,Dobrý," odpověděla mi instruktorka a při tom se usmála

,,Tihle všichni jsou vaši?" Podivila se a podívala se na mé psy

,,Ano," řekla jsem

,,Wow, budeme mít co dělat, ale věřím, že jsou poslušní"

,,No tak jak kdo a kdy," odpověděla jsem s úsměvem

,,Promiňte, musím ještě něco nachystat zatím nashle"

,,Na shledanou," stihla jsem odpovědět než odešla.

Mezi tím přijelo ještě pár lidí, ale stejně nás tu nebylo moc.

,,Takže ještě všem jednou přeji dobrý den a chtěla bych vás tímto přivítat na kurzech pro budoucí vojáky a jejich psy. Doufám, že nám to půjde. Tyto přípravné kurzy budou trvat přibližně měsíc, jednu lekci týdně. To je přibližně 5 lekcí. Pokud nemáte žádné otázky nebo dotazy tak bychom mohli začít," informovala nás instruktorka

Nikdo se nehlásil a tak jsme šli na to. Měla tady taky svého psa. Byl to francouzský ovčák nebo-li beauceron.

Přivolala si ho k sobě a všichni jsme se postavili do kruhu kolem ní. Říkala nám, co vše musí náš pes umět, dělala různé ukázky a vysvětlovala nějaké povely. Na konci hodiny si každého se svým psem vzala na chvíli k sobě, pobavili se o tom, na čem by měli společně zapracovat a po tomto rozhovoru ostatní šli postupně domů. Já jsem tam zůstala jako poslední, protože jsem psů měla nejvíc. Asi hodinu jsme se ještě bavily o tom na čem zapracovat na každém u mých psů. Instruktorka se chovala velmi mile. Šlo vidět, že to s těmi čtyřnohými stvořeními opravdu umí.

,,Vidím, že toho na vás bude hodně, a proto napadlo, že bychom mohly mít soukromou hodinu," řekla

Chvíli jsem přemýšlela a potom jsem ji odpověděla: ,,Jistě budu jen ráda"

,,Tak dobře. Vyhovuje vám sobota třeba 12:30 ?"

,,Určitě"

,,Tak nashledanou v sobotu"

,,Na shledanou"

Pátek 21.6.

Byl už pátek a já jsem měla obavy z toho co bude. Věděla jsem, že ty přípravné kurzy jen pro mě asi nebudou lehké. Vzbudila jsem se už asi v 5 hodin ráno a nemohla spát. Převlékla jsem se do černých kraťasů a modrého trička, učesala si vlasy, umyla obličej, nachystala psy a šla ven. Dneska jsem se rozhodla, že si jen zaběhám a moje mazlíky budu cvičit až doma na zahradě. Vzala jsem si jen Rose a Alfu. Moon byl jako vždy ospalý a Charlie byl ještě že včerejška trošku mimo. Cvičila jsem s ním až do půlnoci a tak se moc nevyspal... stejně jako já.

12:30 odpoledne

Nachystala jsem se a byla připravena vyrazit. Psy jsem nechala tak. Nikdy je nikde nezavírám.

Dojela jsem na místo. Nějaká stará hala kolem které bylo celkem málo lidí asi tak jako ve středu. Nikoho jsem neznala, ale z ničeho nic na mě zamávala dvojice nějakých holek. Byly asi stejně staré jako já. Jedná byla vyšší zrzka s pihama a ta druhá o něco nižší blondýnka s úsměvem na tváři.

Takže díky za přečtení téhle kapitoly.😊

Kapitoly chci vydávat vždy v pondělí pokud to půjde... Teď se mi to nepodařilo, ale snad to příště dodržím...

Nevím, jestli jste pochopili ty značky a tak sem dávám vysvětlivky

*** nový den

Tučně napsané.... to jste asi pochopili, když tam je napsané: o hodinu později...

A doufám, že se vám příběh líbí, pokud ano tak mi tam PROSÍM klikněte na tu hvězdičku. 😄

Army dogsKde žijí příběhy. Začni objevovat