,,Ahoj?" Pronesla jsem podezíravě, když jsem k těm holkám přišla
,,My se známe?" Pokračovala jsem,,No... my jsme tě viděly už ve středu jak jsi tam byla s těma čtyřma úžasnýma hafanama.," nestihla doříct zrzka
,,...A napadlo nás, že by jsme mohly být kamarádky... očividně máme stejné zájmy," přerušila ji blondýnka
,,Jo jasně budu jen ráda," odpověděla jsem s úsměvem a trošku si oddychla, že budu znát aspoň někoho.
,,Já se jmenuju Annie a tohle je Cheryl," ukázala na zrzku
,,Těší mě já jsem Zoe"
O dvě hodiny později
Přijela jsem domů úplně vyřízená... tolik sklapovaček a jiných cviků jako tam jsem nedělala za celý život natož za dvě hodiny. Kromě těch cviků jsme se taky učili střílet.... teda ti co mají zbrojní průkaz.... a ano já ho mám. Dělala jsem si ho asi těsně po osmnáctinách. Taťka mě už od malička učil střílet, takže udělat ten průkaz nebylo zas tak těžké... Na té přípravce se ti kdo ho neměli stejně chystali někdy v blízké době ho udělat... jinak by se na tu školu nedostali.
Ty holky co jsem tam potkala byly strašně super. Je s nima sranda a psy mají rády stejně jako já.
Středa 31.7.
Zbývá ještě jeden den do zkoušek a já jsem docela dost nervózní. Na přípravku jsem chodila poctivě a myslím si, že za těch pár lekcí jsem se toho naučila hodně... a nejen já, ale i mí psi.
Dneska se už nic učit nebudu... samozřejmě, že umím i teorii ne jen praxi...
***
Vstala jsem už ve čtyři ráno a ani za nic jsem nemohla usnout. Zkouška z teorie začíná už v sedm. Zátěžové testy jsou ve dvě odpoledne a ty se psy jsou naštěstí až zítra.
Probrala jsem se z mého přemýšlení a rozhodla dát se do kupy. Učesala jsem si drdol, oblékla se do mých roztrhaných, bledě modrých džín a žlutého trička. Psy jsem jen vypustila na zahradu, aby vykonali potřebu a potom jsem jim dala najíst. Po zbytek času jsem jen brouzdala po internetu a při tom jsem se nasnídala.
Vyjela jsem už radši v 6:30. Škola nebyla úplně blízko a k tomu jsem tam nechtěla přijet pozdě. V 6:50 Jsem tam dojela a zaparkovala tam.
Našla jsem třídu kde mám psát test a hned jsem si všimla, že kousek ode mě sedí Cheryl. Nešlo ji přehlédnout, protože měla tak výrazně zrzavé vlasy.
,,Ahoj Cheryl," pozdravila jsem
,,Jé ahoj," odpověděla překvapeně
,,Kde je Annie?" Zeptala jsem se
,,Je v jiné třídě," řekla
,,Aha, tak hlavně hodně štěstí," popřála jsem ji, protože začalo zvonit
,,Díky tobě taky," řekla a otočila se
Asi po dvou minutách přišla učitelka i s testy. Vysvětlila nám co máme dělat, rozdala je a mohli jsme začít. Ze začátku se zdálo, že absolutně ničemu nebudu rozumět, ale později mi to celkem šlo.
Po hodině
Znovu zazvonilo a my jsme museli odevzdat testy. Nevěděla jsem, co si o tom myslet. Bylo to hodně náročné, ale snad to dobře dopadne.
ČTEŠ
Army dogs
ActionOdjakživa jsem milovala psy... byli jiní než lidi... nikdy mě nezradili narozdíl od některých... Příběh je o obyčejné holce, která prostě nemá štěstí na "toho pravého muže". Rozhodne se tedy se svými čtyřmi psy dělat bojové sporty a poté nastoupí na...