7.kapitola - Problémy

195 15 2
                                    

Sobota 3.8.

Probudila jsem se a hodiny ukazovaly 9:00... počkat já si zapomněla nastavit budík. No co aspoň jsem se pořádně vyspala.

Zvedla jsem mobil, který ležel na nočním stolku po boku mé postele a hned ukazoval 3 nepřijaté hovory a pár SMSek. Nevěděla jsem kdo by mi mohl volat, ale potom mi došlo, že Sára, Sophie a Lucy vědí, že jsem měla včera a předvčerem zkoušky. Takže nečekaně jako první se začala stresovat Sára a nakazila ostatní holky. Rozhodla jsem se teda, že jim zavolám ať nemají strach... jenže bylo pozdě. Najednou zazvonil zvonek u dveří a všichni psi se rozštěkali.

Šla jsem otevřít a tam nervózně stepovaly všechny tři a hned mě objal se slovy ,,Proč nezvedáš telefon, měly jsme o tebe strach"

A tak jsem jim vysvětlovala, že jsem vstávala o něco později než normálně a měla jsem vypnuté zvonění. No a potom jsme se rozhodly, že si zajdeme na oběd. Nebrala jsem psy, protože mi Annie a Cheryl psaly, že můžeme jít na procházku a tak jsem měla zaplněný vlastně celý den.

16:00 odpoledne

Už jsem čekala na holky v parku když v tom kolem mě prošla ta holka s pudlem a nebyla sama. Šly s ní aji její poskokové, další holky tohohle "typu".

Jak mě viděla tak si odfrkla a ostatní holky se na mě taky podívaly a použily takový povrchní pohled. Pozorovala jsem je se zvednutým obočím a můj pohled přesně vyjadřoval: Jako... co vám je? No naštěstí kolem mě jen prošly ale i tak jsem nad tím přemýšlela. Z mého přemýšlení mě vytrhla až Annie a Cheryl, která mi sáhla na ramena a já se lekla.

,,Co děláš?" Zeptala se pobaveně Cheryl a Annie lapala po dechu, protože tuším, že pohled na mě když se zleknu musí být velmi vtipný.

,,Stojím tady jako celkem normální a slušný člověk a ty tady lekáš," odpověděla jsem s vážným výrazem ve tváři, ale nevydržela jsem to moc dlouho a taky jsem se rozesmála.

++++

Konečně jsme se všechny uklidnily a řádně jak se patří se přivítaly i s našimi čtyřnohými chlupáči.

Naši psi se všichni snáší velmi dobře, takže nejen my holky jsem kamarádky, ale aji psi.

,,Co jsi to vlastně pozorovala, že jsi nebyla duchem přítomna," zeptala se Annie a všechny jsme se znovu zasmály na tuto vzpomínku

,,Ále. Jak jsem byla na příjmačkách, tak tam byla taková holka co si hrála na největší královnu světa. Asi se ji nelíbilo, že jsem ji předběhla a tak si na vylila zlost tím, že si do kopla a zároveň mi podrazila nohy těsně před cílem. No a právě tady prošla i se svými kamarádkami a tak jsem ji pozorovala.," dopověděla jsem

,,Hmm... netuším kdo by to mohl být," řekla Annie

,,Taky netuším," přidala se Cheryl

,,No.. já jen doufám, že s náma nepůjde do školy.. teda jestli se tam dostaneme,"  zavtipkovala jsem

A tak jsme se začaly bavit o zkouškách a zároveň jsme šly do nějaké kavárny.

Když jsme otvíraly dveře, tak na neštěstí jsme zahlédly tu barbína a právě balila i se svou partičkou kamarádek nějaké kluky.

,,Hele! Dívejte. To je ona," řekla jsem potišeji

,,Jo tahle. Tak ji jsem někde viděla, ale nemůžu si vzpomenout kde...," přidala se Cheryl

,,Není to náhodou ta, která je snad na všech billboardech a všude v televizi? Myslím tu dceru od nejbohatšího chlapíka tady ve městě. Jak se sakra jmenuje...," řekla si Annie skoro pro sebe, ale nás zajímala ta první a druhá věta.

,,Jo tahle... počkej... její jméno začíná nějak na O... nebo ne," otázala se nejistě Cheryl, ale Annie ji hned přerušila

,,Jo... Olivia. No vidíš. Na jsem úplně zapomněla. se ani nedivím, že je taková jakou jsi ji popisovala."

,,No..," řekla Cheryl posměšně

,,Teď si myslím, že ji hřebínek spadne...," dokončila větu

,,Proč?" Zeptala jsem se a stále nevěděla kam tím míří

,,No.. říkala jsi přece, že musí dělat zkoušky na ARMÁDNÍ ŠKOLU ne? A to znamená...," napověděla mi a celé mi to docvaklo

,,To znamená, že se nebude mít dobře když příjde o všechny peníze a drahé hadry, které zatím jen tak dostávala od tatínka," dokončila jsem

,,No, je pravda, že bylo někde v novinách, že PRÝ udělala nějaký průšvih a ten taťka ji říkal, že půjde do armádní školu, protože to nebyl první průšvih co provedla a tak, aby si zachoval čest tak ji tam poslal a vůbec bych se nedivila, kdyby se tam opravdu dostala, protože její tatínek dost kontaktů..." informovala nás Annie

,,A taky peněz," doplnila Cheryl

,,A ještě k tomu, když se jí chce zbavit..," doplnila jsem naší teď už kompletní větu a najednou nám všem došlo, co to pro nás znamená..

Takže... zase nedodržený termín.. všem se omlouvám, ale RUŠÍM můj slib, že bude každé pondělí vycházet kapitola tohoto příběhu. Kdybych to takhle dělala, tak bych to nebrala jako zábavu, ale povinnost, takže prosím pochopte...

Jinak pokud se vám příběh líbí tak mi prosím u kapitoly, kterou přečtěte zanechte hvězdičku.. vždy jsem za to moc ráda a zvedne mi to náladu😊

Děkuju všem za přečtení😊😊



Army dogsKde žijí příběhy. Začni objevovat