Život s Vadimem a dalšími youtubery

Kapitola 53. - Nasraná... Proto další vražda!

Nikča

Nedalo mi to, tak jsem se šla podívat... Nachytala jsem Verču s Vojtou, jak to dělají. Byla jsem v šoku, ale zase na druhou stranu jsem věděla, že Verča měla alkohol a trávu... A vím, co ta kombinace obnáší.. Nechala jsem to tak a šla jsem hledat Honzu. Ani neuvěříte, co se stalo... Já myslela, že se půjdu zabít.. Honza to dělal s Karolínou.. "Co to?" vydala jsem tě sebe, že se Honza otočil. "Vypadni odsud krávo!" zařval na mě... To už jsem se rozbrečela...

Vadim

Pořád jsem přemýšlel nad tím, co jsem viděl... Jak mě Verča povedla... Rozbrečel jsem se, když v tom přišla Niki do koupelny. Zeptala se mne, co se stalo, tak jsem ji řekl, ať se jde sama podívat... Jak odešla, tak jsem se znovu rozbrečel a myslel jsem, že se půjdu zabít... Po tak 10 minutách přišla Niki znovu a to už brečela i ona. No to snad ne... "Honza... S Karolinou..." mluvila rozklepaně se slzami v očích. Pak se ještě víc robrečela... Objal jsem ji a brečeli jsme si navzájem do ramen.

Následující ráno

Honza

Ze včerejší party si pamatuji opravdu málo... Vzbudil jsem se s obrovskou bolestí hlavy a jak jsem se podíval vedle sebe, tak tam ležela.... Ehm... Karolína? Wtffff?! Jak? Co? Koukl jsem se pod peřinu a to už vše vystihovalo... Vstal jsem, oblékl se, vyšel z pokoje ven na chodbu a uviděl Verču v dece běžící směr záchod. Odebral jsem se dolů s tím, že si udělám čaj... Místo toho jsem zahlédl Niki s Vadimem, jak vycházejí z obýváku s batohy na zádech a míří směr... Ven? "Vy už jdete? A bez nás?" zeptal jsem se a Nikča mi následně odpověděla "Ty na mě ani nemluv a běž za tou děvkou!" a Vláďa jen přikývl. Nevěděl jsem, co na to říct...

Verča

Vzbudila jsem se s odporným pocitem v žalůdku... Vstala jsem, vzala deku, kterou jsem byla zakrytá, obmotala jsem si ji okolo pasu a letěla jako stíhačka na záchod. Musela jsem se totiž vyzvracet, protože mi bylo hodně blbě... Poté jsem se vrátila do pokoje, z kterého jsem vyběhla. Nikdo tam nebyl... Uff.. Oblékla jsem se a šla dolů do obýváku. Teda... Chtěla jsem jít, ale hned, co jsem sešla schody, tak jsem uviděla Nikču s Vadimem, jak odcházejí. "Kam jdete?" zeptala jsem se. "Jedeme ke mě..." odpověděla mi Nikča. "A to na nás nepočkáte?" ještě jsem řekla a Váďa mi odpověděl "Vy si běžte klidně i pěšky... Nám už je to fuk, potom, co jsme viděli!" Já jsem se vyděšeně podívala na Honzu a on radši koukal do blba.

Vojta

Vzbudil jsem se okolo čtvrté ráno a absolutně jsem nechápal, proč vedle mě leží spící Verča. Neřešil jsem to, oblékl jsem se a potichu jsem se vypařil z domu.

Vadim

Vešli jsme do autobusu a navrhl jsem, že bychom mohli jet pro moje auto a zajít na jídlo nebo třeba do kina na nějaký filmik na zlepšení nálady. Niki smutně přikývla a jeli jsme. Přijeli jsme na Podlesí a hned to vzali autem do Ostravy do OC Karolíny. Jak jsme byli na místě, tak jsme se rozhodli se prvně podívat, co dávají, takže jsme šli do kina. "Co takhle jít na Stáhni a zemřeš?" zeptal jsem se Nikči. Ona jen beze slov kývla na souhlas, tak jsme šli zakoupit si vstupenky. Všechno jsem platil já, protože jsem řekl, že zvu. Sice to začíná až za hodinu, ale aspoň nám nikdo nevezme ty nejlepší místa. Vzali jsme vstupenky a šli jsme ještě na jídlo. Zašli jsme do mekáče a objednal jsem dvě velká menýčka. Vzali jsme si jídlo a šli si sednout k oknu. Než jsme se do toho pustili, tak si to Nikča ofotila a hodila na ig a označila mě tam s popiskem "Díky za něj ❤️". Jen jsem se pousmál a pustili jsme se do jídla.

Honza

Posadil jsem se s pohledem pořád do blba... Verča si sedla vedle mne a začala se ptát, co se vlastně stalo. "Jediné, co vím, tak je to, že jsem se probudil vedle Karolíny...." jak jsem to řekl, tak ji to asik docvaklo, protože nasadila pořádně naštvaný výraz. Avšak než začala něco říkat, tak jsem začal já. "Nevím, jak, ale určitě to nebylo při vědomí... Musela mi něco podstrčit... Hodit něco do pití.. No jasně, ona dělala ty bavoráky!" tak už mi to došlo! Verča chtěla začít mluvit, ale nenechal jsem jí. "Můžeš mi říct, co se stalo tobě, že byl Vadim takový nevrlý?" optal jsem se. "Já ani sama nevím... Jediné, co vím, tak je to, že jsem běžela jenom v dece na záchod..." "Jo, to jsem tě viděl!" řekl jsem a začal se jí smát. "Haha! Moc vtipný!" řekla ironický a chytila se za hlavu. "Ohledně Karolíny..." protírala si čelo, "ona zažije peklo!" "Cože?!" nechápal jsem. "A jo... Ty to nevíš... No... Jelikož jsi můj brácha, tak bych ti to měla říct..." "No? Povídej!" podíval jsem se na ní se zvědavivostí ve tváři. "Víš, jak zmizela Nikola?" "Ne... NE! Že si děláš srandu?" nemohl jsem tomu uvěřit... "No.. Jo... Já s Vadimem jsme ji odkrouhli..." "COŽE? VADIM?" začal jsem řvát. "Pssst... Ticho buď!" dobře... Zkusím se uklidnit... Fuuu... "A ty mě chceš do toho zapojit?" optal jsem se jí a ona mi hned odpověděla "Ano! Teda... Jestli se chceš pomstít..."