My Fool /Larry abo/

5

Další noc byla obzvláště mrazivá, ale také velice klidná a tichá. Nikdo na Harryho nekřičel a on byl jednou za čas téměř sám. Nikdy ne úplně.

Vždy tu byl alespoň jeden hlásek, který na něj mluvil, ale dnes alespoň šeptal. Harry byl dneska schoulený na matraci, na něm byla deka a on se schovával v jeho bundě a snažil se ji zadýchat, aby se zahřál, celé tělo se mu klepalo.

Možná, jen možná přemýšlel, jestli se tu dnes objeví Louis, ale neukázal se, alespoň to nevnímal, protože za chvíli upadl do spánku.

Probudil se překvapivě v teple a tak s sebou rychle cukl a zvedl se. Zíral kolem sebe a rychle dýchal, než se rozmrkal. Byl v rudě barveném bytě, ležel na hnědo-červeném gauči a na něm byla hozena peřina. Chytil se za hlavu. Nemá čepici, nemá svou čepici. Chytil se za své kočičí uši, aby si je zakryl a vystrašeně zíral kolem.

Někdo možná zjistil, že jsem hybrid a teď mě chce prodat. Proč nás někdo nemůže mít rád?

Třeba si mě někdo chce nechat. Na co?

Co mi udělá? Znásilní tě, možná tě zabije, možná otěhotníš.

Běhalo mu hlavou a on jí zatřásl. Uslyšel kroky a jediné, co ho napadlo, bylo předstírat že spí.

,,Harry, to jsem já.“ zasmál se Louis a Harry se na něj udiveně podíval.

,,Dneska je strašná zima, takže tě nechám tady, dobře?“ usmál se a dal na stůl dva horké šálky čaje. Zelenooký na něj zíral. Proč? Lže, uteč!

,,To-to po Vás nemůžu chtít.“ zatřásl hlavou Harry a chtěl se zvednout, ale když uviděl prosebný pohled, vzpomněl si, jak Louis říkal, že je nerad sám. Takže to udělal také pro sebe.

,,Proč mi pořád vykáš, Harry?“ posadil se Louis do pohovky vedle a vzal si svůj šálek čaje, pokynul, aby si ho zelenooký vzal také. Neváhal si alespoň ohřát prsty.

,,Já nevím, myslím...zdá se mi to tak přirozené.“ usmál se a napil se, než se zamračil. ,,To nejde, už teď si připadám jako žebrák, já-to...nemůžu Vás tu otravovat. Tebe otravovat, sakra!“ kňukl a bouchl se do stehna, jak to měl ve zvyku, když udělal něco špatně, občas si omylem udělal i modřinu. Zíral do země a jeho uši byly zatažené.

,,Ne.“ řekl prostě Louis a on se na něj podíval, nemyslel si, že mu bude rozkazovat. Jsi jen hybrid. ,,Já ti to vysvětlím. Teď se půjdeš osprchovat, nebo si dát vanu na jak dlouho chceš, já ti tam nechám nějaké mé staré oblečení a ty se do něj převlékneš, zatímco já to tvé vyperu. Potom můžeme dělat co chceš, dostaneš najíst a nakonec půjdeme spát. Zítra, až se probudíš tak bude tvé oblečení vyprané a usušené, znovu si to budeš moct vzít a jít.“ usmál se a Harry tK moc myslel na sprchu, že se jen a jen usmíval.

,,Ale jak ti to oplatím?“ zeptal se po chvíli, jeho ruce už byly zahřáté a tak položil čaj.

,,Tak, že si dáme popcorn a koukneme se na film.“ řekl Louis, najednou se zdál šťastnější, když to Harry odsouhlasil, zvedl se a chtěl jít do kuchyně, než se rozmyslel a došel do nějaké místnosti, odkud přinesl tepláky, nějaké tričko a svetr. Byly tam dokonce i ponožky a spodní prádlo.

Položil to na gauč, než promluvil. ,,Jdi a pořádně se osprchuj, vypadáš, že po tom přímo sníš. Použij sprcháče, šampóny, kondicionér, co chceš.“ Harry si vzal prádlo a rozešel se do koupelny, než se otočil na Louise.

,,Za co jsem si to zasloužil?“ usmál se Harry a vážně čekal na odpověď, ale dostal jen pokrčení ramen a úsměv. Proto se rozešel do prostorné koupelny. Ta byla sladěna do šedé a zelené. Rychle se svlékl a vlezl do sprchy, po chvíli, kdy zjišťoval, jak se sprcha pouští, dokonce i nastavil teplotu a konečně první kapky začaly dopadat na jeho tělo.

Různé přípravky poznal podle obrázků a ostatní si domyslel. S radostí se konečně jednou pořádně sprchoval a užíval si teplou vodu. Umyl se opravdu poctivě, vlasy si umyl asi třikrát a zbytek těla vydrhl, protože cítil, že ta možnost tu zase dlouho nebude. Když vylezl ze sprchy, hlásek v hlavě šeptal cosi o jeho těle, ale on se radši nedíval do zrcadla a rychle si natáhl oblečení, které mu bylo trochu veliké.