My Fool /Larry abo/

14

Píšu příběh s démonem Louisem a je to super čtěte to xddd

,,H-" zalapal po dechu Louis, když se trhnutím probral a ostře se nadechl. Cítil to. Sladká vůně, tak těžká, že se Louis cítil, že skoro nemůže dýchat, tak se musel nadechnout znovu, silněji. Trhl s sebou, když cítil, že skoro ztrácí jasnou hlavu. Sakra.

Vstal, trochu se motal a šel do kuchyně, kde si nalil čistou vodu a prudce se napil. Včera ztratil hlavu, protože byl dost nešťastný, že ho Harry nemá rád, že spolykal více prášků na depresi, než měl předepsáno. Uslyšel kňučení a bez přemýšlení se rozešel ke dveřím, kam nesměl, než s sebou znovu cukl. Přeběhl zpět k pultu a zapřel se o něj, když rychle nahmatal telefon.

,,Harry." zamumlal do mobilu, když se mu podařilo vytočit číslo.

,,Co, co se děje?"

,,Heat. Honem." zašeptal, než se svezl na zem. Típl mobil a snažil se dýchat pusou, aby necítil tu vůni, mezitím si promnul svou tvrdou chloubu a zavrčel.

,,Loui.." uslyšel zasténání a jeho pohled se rozrušil, prudce se zvedl a vydal se rovnou do pokoje.

Uspokojit omegu.

Nádhernou omegu.

Jeho omegu.

Když konečně chytil kliku, ucítil, jak ho někdo strčil do strany a on se zmateně díval do hnědých očí. ,,Ještě že mám ty debilní klíčky." Louis se rozmrkal a rychle si zmáčkl nos, aby tak nedýchal.

,,Suspersiva, lékárnička." zašeptal nejistě a blonďatá hlava se rozešla do kuchyně, kde lékarnička byla a za chvíli už nesl prášek a vodu.

,,Donesu mu to." zašeptal. Louis nechápal jak, ale cítil, že omega co tu je už vůbec není k mání. Niall byl označený. Páni. Kdyby byla příhodnější situace, rozhodně by jim popřál, ale teď se radši nechal odvést Liamem do jeho vlastního pokoje. Tam se svalil na postel a konečně se nadechl, když Liam zabouchl dveře. Chvíli tam Liam jen tak stál a čekal, než Louis promluvil.

,,Moc děkuju, že jste přijeli, teď když má suspersiva, už to zvládneme, můžete odejít jakmile začnou první působit, dobře?" sedl si na posteli a prohrábl si vlasy. ,,I tak ho moc chci Li a ne proto že má heat."

,,A proč to alespoň nezkusíš, já vím že jsi uzavřený, ale já vím že se trápíš." sedl si k němu Liam.

,,Nemůžu."

,,Ale můžeš." poplácal ho po zádech a uchechtl se, když Louis střelil obličejem směrem ke dveřím, když uslyšel kňučení. ,,Jen ne teď, jsi si jistý že to zvládneš?"

,,Absolutně si jistý nejsem." zasmál se nervózně a Liam se na něj ustaraně podíval.

,,Tak mu alespoň neudělej dítě." uchechtl se a poplácal ho po rameni, než zabouchl dveře a nechal nadrženého Louise o samotě, zatímco pořád slyšel kňourání z vedlejšího pokoje.

To se pak změnilo v bušení do zdi a zoufalé kňourání. ,,Oh- Louisi!" uslyšel zasténání. Seděl hned u zdi a mučil se zvuky, které krásná omega vydávala.