My Fool /Larry abo/

13

Uběhla trocha času a za tu dobu si Louis Harryho oblíbil, možná víc, než jen člověka, který s jím bydlí a jinak, než kamaráda.

Za tu dobu už Louis prodělal jeden rut a teď, když měl v bytě nádhernou vůni omegy, byl to ten nejhorší, které kdy měl. Harryho samozřejmě dostal na tři dny ven z domu, dal ho ke svému kamarádovi Liamovi, takže se necítil sám, když tam měl Nialla. Ti dva se o sebe postarali, zatímco Liam se alespoň párkrát za den šel podívat na Louise. Louis ho prosil ať může jít s ním, to samé prosil Harry a tak byli všichni rádi, když se zase Harry vrátil zpět.

Při rutu a po něm, mají alfy velice silný a přitažilvý pach, což...wow. Harry z toho byl úplně v háji a několik nocí po tom, ještě kňučel do polštáře, nasávajíce tu dokonalou vůni.

Za tu dobu si taky Harry domluvil lepší práci, teď, když chodil a celkově vypadal slušněji, mohl si to dovolit a pořád měl pocit, že Louisovi tak moc dluží. Zvlášť když mu Louis zaplatil psychologa a ten už mu stačil vypsat drahé prášky na jeho nemoc. A tak se dostáváme k dnešnímu dni.

Harry ležel na své posteli, nemohl usnout, možná proto, že se mu v boxerkách ve kterých spal, dělala boule. Trochu ho to děsilo, ne že ne, protože nechápal, co to znamená. Zhoršilo se to pokaždé, kdy se nadechl, protože...ta vůně. Bylo to asi pět dní potom, co se vrátil od Liama a Nialla a celý byt byl najednou nasáklý silnou a kouzelnou vůní alfy a on tu vůni miloval.

Když uslyšel, jak hodiny v kuchyni bouchly dvakrát, rozhodl se, že se zvedne a půjde si dát něco k jídlu. Šel do kuchyně a tam si překvapeně všiml Louise, který drží v jedné ruce sklenici s vodou a v druhé ruce si držel hlavu. Spal. Harry se usmál a přišel k němu, když s ním jemně zatřásl, docílil jen toho, že Louisova hlava spadla na stůl a spal dál.

,,Lou, musíš si jít lehnout.“ řekl polohlasem a všiml si, jak s sebou nad jeho hlasem cukl, chytil ho za jednu ruku a opatrně si ji dal kolem ramen, když ho zvedal, alfa se o něj opřel celou vahou a on myslel, že spadne, přeci jen byl o hodně menší. ,,Louisi.“ snažil se na něj mluvit, když ho táhl do jeho ložnice, ještě tam asi ani nebyl, ale nepřemýšlel nad tím. Louis alespoň trochu začal používat nohy a něco mumlat. Proč byl tak rozespalý?

,,Loui, měl jsi nějaký prášek?“ třeba si vzal něco na spaní. Louis se jen zasmál a kývl.

,,Spoustu.“ zamumlal mu do ucha, jakoby to bylo tajemství. Harry se usmál, konečně vešli do jeho pokoje, ale tam mu úsměv opadl. Ta vůně. Sakra. V jeho boxerkách zuřuvě cuklo a on se trhaně nadechl, než se rozhodl zadržet dech a rychle Louise položit na postel. Ve chvíli kdy se odtahoval, chytil ho Louis za ruku a koukl se na něj.

,,Jsi taaak slaďoučký.“ přitáhl si ho a druhou mu prohrábl vlasy, než se zadrhl o jeho chlupaté ouško. ,,Oh?“ vypadal jako dítě, taky se tak choval. ,,Jsi jako koťátko.“ přitáhl ho tak, že na něj Harry spadl. ,,Mohl bych tě mazlit jako dítě svèho oblíbenèho plyšáčka?“ než se smějící Harry nadál, ležel na Louisovi a ten ho pevně držel. Harry se prudce nadechl právě u Louisova krku, kde byla u všech lidí jejich vůně nejsilnější. Bylo to místo kde se mates vzájemně kousnou a on jen zakňučel.

,,Voním ti tak, jako ty voníš mě?“ zasmál se Louis a Harry leknutím zalapal po dechu, když Louis najednou přirazil boky proti těm jeho, stejná boule v kalhotech, jako měl on. V tu chvíli se konečně vyškrábal na nohy a dostal se z postele. Cítil vlhkost mezi svými půlkami a to ho natolik vyděsilo, že se zamkl u sebe v pokoji, okno otevřené, aby vyvětral.

Ani si neuvědomoval, jak silně voní.

Neuvědomoval si, co se děje.

Neuvědomil si, že mu začíná jeho první Heat.

Seru na svou psychiku xdd.