Jeho malá posedlost

Milující manžel

Čas utíkal tak rychle, pro Severuse to bylo jako rychlé, otáčení listů v knize.
Bylo to už půl roku od jejich svatby, a jemu to připadalo jakoby se to všechno, odehrálo teprve včera.

Hermioně pomalu rostlo bříško, její prsa se zvětšila což jí frustrovalo, ale jemu to vyhovovalo. Jeho manželka byla ještě více přitažlivá, a sexy jak předtím. Jenže k těhotenství, kromě jejích častých výbuchů vášně, patřily i velké výbuchy vzteku. Ne jednou musel utíkat z domu, aby neřekl nebo neudělal něco co neměl, a čeho by později litoval.
Ona za to přeci nemohla, a tak trávil čas na Malfoy Mannor. Pil, hrál poker, a nebo z nudy občas někoho umučil spolu s Luciusem nebo Dracem.

"Musím uznat, že tvé ženě těhotenství velice sluší." Očima střelil k Luciusovi, a pak zpět zase na Hermionu. Měla na sobě rudé dlouhé šaty s dlouhými rukávy a hlubokým výstřihem. Což se mu moc zamlouvalo, bohužel nebyl jediný komu se ten pohled líbil. Její jedna ruka, byla položená na vypouklém bříšku. Dlouhé hnědé vlasy, jí v bohatých loknách spadali po zádech.
Usmívala se jako sluníčko, byla nádherná naprosto.
Lucius s Narcisou měli výročí jejich svatby, a tak se pořádala menší hostina. Malfoy Manor se změnil v přepych plný rudé a zlaté barvy. Bylo servírováno nejlepší jídlo, alkohol, a měli tu dokonce i lidské sluhy. Které sloužily ke všem jejich potřebám.

"Ano jsem si toho vědom. Má žena je dokonalá." Zdůraznil slovo má, a v klidu dopil svojí skleničku. Hermiona se střetla, s jeho pohledem, a věnovala mu milující pohled, než s Narcissou zmizela ze sálu pryč.

"Jen hrozně náladová, v jednu chvíli ze mě trhá košili, a je schopná ojet mě všude. A v druhé lítají věci vzduchem. Upřímně, někdy to je pěkně děsivé." Zamumlal jsem. Ani jsem nevěděl, proč se s tím svěřuji právě jemu. Lucius se zhluboka zasmál, jeho oči mě pobaveně sledovali.
"Věř mi můj milý příteli, tohle já moc dobře znám, není to s nimi lehké. Ale když mají tu svojí nadrženou náladu, je to pak skvělá jízda." Zamumlal, jak vzpomínal na staré časy, a i on vyprázdnil svoji skleničku.

"Navíc kdyby jsi cítil, že už nemůžeš, moc rád tě vystřídám kmotře." Draco se posadil naproti mě, bylo vidět že i on měl už něco upito. Jeho hlas byl ještě více arogantní, než Luciusův. Sledoval Snapea s výsměchem v očích, sevřel jednu pěst, a jen tak tak se držel.
"To je v pořádku, Draco. Myslím, že ty sám by sis měl najít svojí vlastní ženu na takové věci." Ušklíbl jsem se hořce. Vlastně ani jsem netušil jestli on na ženské byl, ale podle toho jak se choval tak asi ano.

"Ale notak Draco, chovej se slušně!." Pokáral ho Lucius, ale bylo vidět, že se skvěle baví i on sám. Lusknul jsem prsty na jednoho lidského chlapce, aby mi dolil skleničku.
"Nepřemýšleli jste, nad dalším dítětem?." Pozvedl jsem obočí zvědavě, ve snaze změnit směr konverzace. Lucius se zašklebil, a jen zavrtěl hlavou.
"Už před nějakou dobou, jsme se s Narcissou shodli, že nám jedno naprosto stačí. Teď spíše čekáme na vnoučata, ale Draco si dává na čas." Významně se na něho podíval. Blonďatý chlapec si odfrknul, a zapálil si doutník.
"Ještě to tak, děcka mi lezou na nervy. Nesnáším je, matce stačí že teď čeká dítě Grangerová, je z ní celá hotová." Zakoulel otráveně očima.

"Snapeová."Opravil jsem ho významně, podíval se na mě, a jen pokrčil rameny. Zrovna teď jsem měl chuť, tomu frackovi jednu vrazit. Jen má úcta, a přátelství k Luciusovi mi v tom bránilo.
"To je fuk." Zamumlal, a vstal. "Teď mě omluvte, musím si odskočit." Vypotácel se ven z místnosti. Nechápavě jsem zavrtěl hlavou, a napil se své whiskey.

"Nesmíš si to tak brát. Draco jen, vždycky dostal to co chtěl, nevím přesně proč tenkrát i teď chce tu mudlovs.. ehm tvoji ženu. Ale přejde ho to, to se neboj." Snažil jsem se ignorovat, jeho nedoplněnou poznámku o mudlovské šmejdce, a jen zavrtěl hlavou.
"To bych byl moc rád. V tomhle případě nejsem, a nebudu moc tolerantní člověk Luciusi. Jakmile jí nějak ublíží, bude potrestán. A nejen on, kdokoliv jiný kdo si něco zkusí. Myslím si, že mi to Temný Pán schválí možná by mi i pomohl." Vážně jsem se na svého přítele podíval. V jeho očích se objevil strach, jen přikývl, a poté se zase klidně usmál.
"Není se čeho bát Severusi. Věř mi, nic se nestane. Navíc tohle je oslava, měl by jsi se bavit." Pokáral ho jako malé dítě. Ve dveřích se právě objevila jeho žena, tváře měla růžové. Narcissa jí držela za bříško, a za nima s dortem na talířku přiběhl Draco.

Ukrojil kousek, a dal jí ho do pusy, překvapeně ho snědla, a i se na něho usmála. Severus zamrkal jestli ho nešálí zrak, ale opravdu. Draco za chůze krmil jeho manželku, Narcissa ta šla vedle ní, jak její majetnická maminka.
Sledovala oba jako boží dar, jakoby si sama snad přála, aby její syn byl po boku jeho ženy, a né on sám.
Pocítil velký osten žárlivosti, zapil rychle hořkou pachuť v puse. Vždyť o nic nešlo, možná jen začíná být víc paranoidní, a náladový než je jeho žena.

Draco mu věnoval úšklebek, když posadil Hermionu vedle něho. Věnoval jí zamračený pohled, ale nemohl se na ní zlobit dlouho. Vzala jej za ruku, a položila na své bříško. Její úsměv se ještě více rozšířil, a já ucítil lehké kopnutí. Bylo to poprvé, za celou tu dobu co byla těhotná.
"Co to bylo?" Překvapeně jsem zamrkal, počkal jsem až polkne sousto které jí dal do pusy.
"Miminko, nám o sobě dává vědět." Jemně ho pohladila po ruce, další kopnutí udeřilo jeho ruku. Bylo to úžasné, ještě nikdy se necítil tak šťastně jako teď. Zapomněl na všechny předsudky, které měl, stejně jako žárlivost.
"Bolí to?" Musel jsem se optat, netvářila se že by jí to bolelo. Spíše si to užívala, jemně zavrtěla hlavou.

"Ne, není to úplně pohodlné, ale ani to nebolí, je to spíše zázrak." Věnovala mu jemný úsměv, a dojedla zbytek dortu.
"Ano to je, pamatuju si, že Draco byl jako sportovec. Dával mi pěkně zabrat." Zasmála se Narcissa, a uhladila svému synovi vlasy dozadu.
"Každé dítě je jako dar z nebe." Zašeptala uctivě. Na to neměl co říct, výjimečně měla pravdu. Severuse by nikdy nenapadlo, že bude otcem. A upřímně ani manželem. Celé ta dlouhá léta trpěl, jediná žena kterou kdy chtěl byla Lily.
Stále se snažil, pomáhal jí se vším, i potají aby to nezjistil její slavný manžel Potter.
Jenže Lily ho jenom využívala, ve skutečnosti byla úplně jiná, než za koho se vydávala.
Nezapomněl na ní, jen se snažil vše potlačit, a pak když přišla slečna všechno vím, a všechno znám, zase se to vrátilo.
Byla jí tolik podobná, hlavně co vyspěla, ale narozdíl od Lily, ona ho milovala. Ikdyž to chvíli trvalo. Nosí jeho dítě, a on moc dobře ví, že ona ho neopustí.

"V tom máš pravdu Cissy, už se nemůžu dočkat až bude na světě." Usmála se Hermiona, dost se s Luciusovou ženou spřátelila. Nikdy by to nečekal. Narcissu bylo velice těžké si získat, ale ty dvě si rozuměli.
Samozřejmě si myslel, že je to i tím že je těhotná. Ženy jsou více emocionální, když došlo na tohle. Věnoval své ženě polibek do vlasů, a přitáhl si jí k sobě do náruče.

"Jen doufám Luciusi, že nám oplatíš tu malou laskavost. A staneš se naším kmotrem." Pousmála se moje dráha polovička. Měl jsem v plánu se sám zeptat, ale předběhla mě. Lucius se zdál překvapený, víc než bych čekal.

"Bude mi velkým potěšením." Pozvedl skleničku před ně, a pak z ní upil.