New life [jikook]✔

11.

Hoseok se na mě podíval trošku zmateně a hned jsem své odpovědi litoval.

„Tedy pokud by to nevadilo.”

Zašeptal jsem aby to moc neslyšeli.

„No, já bych vlastně mohl, práci už dnes nemám takže je to na Jungkookovi.”

Zvedl jsem hlavu na Jungkooka a s nadějí v očích jsem na něho dělal oči. Ten jen pozvedl rameny.

„Klidně. Alespoň mi tu nic neprovedeš když tu nebudu. Tedy, pokud jo, bude to na Hoseoka.”

Zářivě jsem se na ně podíval. Byl jsem rád že tu zůstane.

„Hobi, jídlo pití si vemte kolik chcete, buď tu jak dlouho chceš ty a klidně ho tu nech samotného. Dívejte se na televizi, poslouchejte hudbu, hrejte hry, je mi jedno co. Já se vtátím pozdě, asi o půlnoci jako obvykle.”

Zadal nám instrukce a mi jen přikivovaly. Do deseti minut byl už pryč. Začali jsme se dívat na film. Ten nás moc nebavil, tak jsme šly hrát nějaké stolní hry. Neskutečně jsem se s ním bavil.

Okolo desáté hodiny, na mě padla strašná únava. Hoseok si toho všiml tak mě uložil do postele. Už chtěl jít, ale zastavil jsem ho. Chytil jsem ho za zápěstí a hned se na mě otočil.

„Počkej, nechceš tu ještě zůstat?”

Usmál se.

„Ale jo.”

Sedl si ke mně na postel a začal mně hladit ve vlasech a na ouškách. Po chvíli jsem usnul. Byl to krásně užitý den.

Vzbudil jsem se v posteli vedle Hoseoka. Trochu mě zmátlo co v ní dělal, ale hned se mi vybavil včerejšek a bylo mi to jasné. Zvedl jsem se z postele ve snaze nevzbudit Hoseoka. To se mi povedlo, tak jsem se vydal ven z pokoje.

Naskytl se mi pohled na Jungkooka spícího na gauči. Pro sebe jsem se uculil a vydal se do kuchyně spojené s obývákem nálet si sklenku mléka.

Nevěděl jsem, co dělat když oba spí. Nemůžu je jen tak vzbudit, to by bylo nezdvořilé.
Sedl jsem si na zem do tureckého sedu a se sklenkou mléka ve snaze vymyslet co dělat.