New life [jikook]✔

10.

Ráno mě probudil zvonek. Pomalu jsem otevřel oči. Byl jsem naštvaný že mě někdo vzbudil. Jungkook nikde, asi už vstal. Znuvu jsem se zachumlal do peřiny a se sklopenýma ouškama jsem se snažil usnout. To se mi ale nepovedlo. Pořád jsem myslel na minulého pána, na minulé kamarády a celkově na všechnu minulost. Při vzpomínce na mé kamarády hybridy jsem posmutněl. Chtěl bych je někdy vidět, neviděl jsem je už měsíc.

Po nějaké době někdo znovu zazvonil.

Vážně!? Proč mě někdo pořád musí budit!

Už mi to nedalo a vstal jsem z postele. Pomalu jsem pootevřel dveře abych se rozhlédl. Na gauči seděl Hoseok. Oddechl jsem si a pomalu vyšel z pokoje.

„Ahoj, co tu děláš?”

Sedl jsem si vedle něho.

„Ahoj. Jungkook mě pozval.”

Zase se na mě usmál tím svým širokým úsměvem. Do místnosti vešel Jungkook a hned za ním byl další kluk. Přitáhl jsem se blíže k Hoseokovi a pevně objímal jeho ruku.

„Jiminie neboj, to je Tae, můj kamarád a zároveň spolupracovník.”

Uklidnil mě Jungkook.

„Ahoj, já jsem Taehyung.”

Natáhl ke mně ruku a já ji přijal.

„Ji-jimin, těší mě.”

Nejistě jsem se na něho usmál.

„Taky mě těší Jimine.”

Měl hrubý, ale příjemný hlas. Oba dva se posadili na gauč. Všichni si začali povídat a zapojovali i mě. Najednou zavedli řeč na mé přátele. Kamarádili jsme se tam všichni navzájem, ale jelikož jsem sdílel pokoj s Yoongim, tygřím hybridem, kamarádil jsem se nejvíc s ním.

„Hele už je půl páté, mi s Taem už budeme muset do práce.”

Vzpoměl si Jungkook.

„Ach jo, ten čas utíká moc rychle. Musíme si to zase zopakovat.”

Navrhl Hoseok.

„Hele Jungkooku, já se půjdu domů nachystat a sejdeme se v baru jo?”

„Ok tak ahoj za chvíli.”

Rozloučil se s Taem u dveří a šel zase zpátky.

„Tak já už taky půjdu.”

Řekl smutně Hoseok a už se zvedal z gauče.

„A nemohl by si tu zůstat?”

Vyhrkl jsem.