New life [jikook]✔

7.

Seděli jsme vedle sebe, oba přikrytí velkou, huňatou dekou a poklidně sledovali film.

Už jsem byl ospalý. Víčka mi zťežkla a hlava se začala kývat. Toho si Jungkook všiml.

„Nechceš se mi opřít o rameno?”

Přikývl jsem a udělal tak. Oči jsem mírně zavřel tak, abych stále viděl na televizi.

Oči se mi začaly zavírat úplně. Film už jsem tedy jenom se zavřenýma očima poslouchal. Chtěl jsem si lehnout a nenapadlo mě nic jiného než do Jungkookova klína. Lehl jsem si tak a pomalu oddychoval.

„Ty spíš?”

Zeptal se mě trochu zmateně.
Zakroutil jsem hlavou.

„Vadí ti že na tobě ležím?”

Trochu jsem se bál odpovědi ale přišla dobrá.

„Ne, dobrý, klidně lež, nevadíš mi.”

Nad tím jsem se pro sebe pousmál a víc se k němu přitulil.

„A mů-můžu si tě
po-pohladit?”

„Klidně.”

Zajel rukou do mých vlasů a začal mě hladit po hlavě a ve vlasech. Občas pohladil i má černá ouška. Jeho doteky byli tak příjemné. Po chvíli jsem začal vrnět a sám sebe trošku vyděsil. No nedivím se když poprvé za tolik let vrním a to úplně poprvé.

Vrním. Vrním poprvé ve svém životě. A může za to Jungkook. Nevím proč ale cítím se za to trapně. Jak se to dá vypnout? Jde to vůbec?

„Spíš?”

Zašeptá a začne mě hladit také po ruce.

„Hezky vrníš.”

„Děkuji. Ani jsem nevěděl že to umím.”

Otočil jsem se na záda abych mu viděl do očí.

„To vrníš poprvé za život?”

Pohladí mě po tváři.

„Vlastně jo. Nikdy jsem se necítil tak jako u tebe. Mí páni na mě nebyli tak hodní jako ty. Nedávali mi takový luxus. Jen chladnou místnost s miskou vody a miskou nějakých granulí a zbytků, kde jsem spal jen přez noc než jsem další den zase začal sloužit.”

Při vzpomínce na to, se mi nahrnuli slzy do očí které jsem se v sobě snažil udržet.

„To to bylo až tak krutý?”

Kývl jsem a po tváři mi stekly slzy. Shoval jsem si obličej do rukou a začal brečet do rukávů.

Trochu mě vyzvedl a objal tak abych mu ležel na hrudi.

„Šššš, neplač. Nedovolím abys takhle ještě někdy trpěl. Zůstaneš tady. Nikdo by ti neměl rozkazovat co máš dělat.”

Otočil jsem se víc k jeho hrudi a začal plakat do ní.

„Děkuju.”

Řekl jsem ubrečeným hlasem a začal si v rukou mačkat jeho tričko.

Nakonec se mu povedlo mě utišit a v jeho náruči jsem pak i usnul.