New life [jikook]✔

1.

Už pár týdnů jsem bez domova a bydlím na ulici. Můj pán mě vyhodil poté co jsem nechtěl provést služby.

Vyhodil mě v tu nejhorší dobu co mohl. Uprostřed zimy. Chlad prochází přez mou slabou mikinu a slabé kalhoty až k mému hladovému a oslabenému tělu. Čerá ouška sklopená a černý huňatý ocásek omotaný kolem nohou, přitisklých k hrudi. Bílý sníh mi máčí celé tělo. Lidé chodí okolo a nevěnují mi ani pouhý pohled.

Nonečně se mi povedlo usnou. Zlé sny o zneužívání mě se mi vrací už několikátým večerem. Mnohokrát jsem se kvůli nim probudil a dnešek nebyl výjimkou.

Vzdudil jsem se uprostřed noci, promočený na kost.

Snažil jsem se usnout ale zima, hlad a představy zneužívání mi to povolit nechtěli.

Hodiny ve věži odbili půlnoc a já se svíjel do klubíčka strachem.

Začala se ke mně blížt osoba. Co tu dělá? Je pozdě, nikdo už tu nechodí, auta už nejezdí.

Osoba se sehla a klekla si ke mně. Dělal jsem že spím. Ucítil jsem ruku ony osoby na mé noze. Škubnul jsem sebou a osoba rukou udtáhla.

„Maličký, co tu děláš tak sám?”

Jemný hlásek. Příjemný pro má ouška. Poznal jsem že patří nějakému klukovi. Otevčel jsem svá očka a pohlédl na chlapce klečícího přede mnou. Usmíval se. Sladký úsměv.

Natáhl ke mně ruku, naježil jsem ocásek. Toho si všiml a ruku stáhl zpět k sobě.

„Mě se nemusíš bát.”

Opět promluvil. Všichni mí majitelé měli hrubý a naštvaný hlas, on byl jiný. Nezněl vůbec naštvaně, spíš mile. Já se stále krčel za svými koleny. Děsil mě. Chce mě vlastnit? Proč by na mě mluvil kdyby ne? Tak proč se teda usmívá. Chce vypadat mile a pak být ostrý jako břitva? Co mi chce provést?

„Umíš vůbec mluvit?”

Opět promluvil.

Neodpovídal jsem mu. Jen lehce kývl na souhlas.