Dcera Neptunova 2 : Bez domova

4

Chtěla jsem se začít smát, ale pohled na Willa, který se znovu chystal Nika napomenout, mě zarazil.
Emmu ne.
Vyprskla colu, kterou právě pila, na nebohého bratrance Annabeth.
Pak se svalila na zem a smála se tak, až se za břicho popadala.
Všichni v jídelně se na nás otočili.
Hovory ustaly a táborníci i s Cheirónem pozorovali Emmu. Také jsem se začala pochichtávat, ale jen z pohledu na ní.
,,No tak, Emmo. Tak vtipné to nebylo." promluvil Percy.
Tvářil se nervózně, jako by věděl, o čem to Nico mluvil.
,,Ale bylo." nesouhlasila jsem a pomohla Emmě si znovu sednout na lavici.
Will mezi tím podal Magnusovi papírové kapesníčky.
,,Pardon, já jen, že... Bohové Nico, a já myslela, že nemáš smysl pro humor." dala si ruku před pusu, aby znovu nevybuchlá smíchy.
,,Nemám. Cítím z nich smrt." kroutil hlavou Hádův syn.
,,A není to jako s Leem?" zeptal se Will.
,,Ne, Leo umřel a vrátil se pomocí doktorovi medicíny. Tihle dva jsou mrtvý, jejich těla jsou v zemi. Ale přesto tu chodí." stále se mračil na Magnuse a Alex.
Mlčela jsem, stejně jako Emma a Will, a nevěděla, co říct.
Ani čtveřice, která se k nám připojila, asi nevěděla, jak začít s vysvětlením.
Nakonec se toho ujala Alex.
,,My jsme mrtvý. Jsme enherjové. Mrtvý bojovníci, kteří zemřeli statečně se zbraní v rukou. A před nějakou dobou tady Magnus zachránil svět tím, že mě a naše přátele z Valhally, vychválil před mou mámou, Lokim, to je bůh lží, který má odstartovat zkázu světa. Podá mi někdo kečup?" natáhla ruku k Willovi.
Magnus se začervenal a trochu se nahrbyl nad talířem falafelů.
Nico vypadal, že mu to vysvětlení stačilo a dal se do svého salátů, i když neochotně.
Podezírala jsem Willa, že mu kontroloval jídelníček.
Ten se tvářil, že úplně nepobral, co se dozvěděl. A stejně tak Emma.
A já? Já zírala s otevřenou pusou na dvojici naproti mě.
,,Zavři pusu, nebo ti tam vletí hovnivál." podotkla Alex a zakousla se do cheesburgeru.
,,Hovnivál?" zavřela jsem rychle pusu poté, co jsem vykulila oči.
,,Ale, to je soukromý vtípek. Na dlouho." zasáhl Magnus, když se Alex nadechovala, k další až moc rázné odpovědi.
,,Tak, ty jsi dcera boha Lokiho, ale je to tvoje máma?" pokoušela si to srovnat Emma.
Když Alex odpověděla kladně, dál se na to nevyptávala. Možná usoudila, že některé věci je lepší nevědět.
,,A ty?" podívala se na Magnuse.
,,Můj táta je Frey, bůh jara. Ne Jacku! A už toho nech!" naštvaně se zadíval na svůj náhrdelník.
Byl to obdélník se znakem připomínající F. Ale trochu křivé.
,,Kdo je Jack?" zeptal se Will a rozhlížel se okolo.
,,No super. Teď už nedá pokoj." povzdechl si a sáhl na obdélník.
Ten se proměnil na zlatý meč a zůstal viset ve vzduchu.
,,To je Jack." představil meč Magnus a zamračil se na něj.
,,Čau šéfe, můžu vidět tu boží čepel? Nebo nějakou jinou? Páni, tady jich je!" slyšela jsem hvízdnutí.
,,Ne! Žádné rande s Anaklusem, nebo s jinou zdejší zbraní nebude!" vztekal se trochu Magnus.
,,Tak já si zajdu-."
,,Ani nikam nepůjdeš!"
Dál mluvil na meč, vznášející se ve vzduchu, který čas od času udělal kotrmelec.
,,Tohle dělá pořád?" zeptala jsem se směrem k Alex a naklonila hlavu na stranu.
,,Občas." potvrdila a dál jedla. Asi už zvyklá na rozhovory s meči.
Zase na nás všichni zírali. Zvláště pak, když se ke mě meč vrhl a levitovat u mého boku vedle mé zbraně. Magnus práskl do stolu a zvedl se.
,,To je borec! Můžu si s Tempestatis pokecat? Ten toho zažil."
,,Tak dost, jdeš zpět do režimu spánku, když se neumíš chovat!" křikl a natáhl ruku.
Jeho meč mu do ní vlétl a proměnil se zpět na náhrdelník.
,,Za to se omlouvám. Jack není zvyklí být s tolika dalšími kouzelnými meči najednou. Bohužel to je tak s Jackem vždy. Je trochu impulsivní." znovu se posadil a dál si náhrdelník kolem krku. Moc se mi nedařilo pobrat, co jsem viděla.
To už na něj civěl i Nico.
,,Tempestatis?" nákrčník obočí Will.
,,To je latinsky hurikán, ale proč to říkáš jako jméno?" přeložila jsem pro přítomné Řeky.
,,Jack říká, že se tak jmenuje tvůj meč." pokrčil rameny.
,,Fakt?" zeptala jsem se, i když jsem znala odpověď. Připadala jsem si zpomalená.
Jako by moje hlava prostě už nedokázala pobrat víc informací.
,,Jo, vážně. Hele, já nejsem psychicky chorý, fakt ne." snažil se nás, co jsme ho pořádně neznali, přesvědčit.
,,On to vlastně ani není meč." poznamenal Percy.
,,Brácho! To je moje tajná zbraň!" vyhrkla jsem na oko uraženě.
To způsobilo, že se lidi u našeho stolu uvolnili a zasmáli se. Dokonce i Nico se usmál, bez obvyklého sarkasmu.