Dcera Neptunova 2 : Bez domova

13

Společně jsme vyrazili za preatorem Zhangem, aby věděl, že jsme dorazili.
,,Ale to je přece hloupost!" stále jsem odporovala.
,,Není, jsi přece hezká, milá, spravedlivá, silná. Vlastně se divím, že se nelíbíš mě." kroutil hlavou Dean a holky vedle nás se chichotaly jako šílené.

,,A věděla jsi, že je Emma na holky, ne?"

,,Jo, ale nikdy by mě nenapadlo..." nedokončila jsem větu. Starý zlozvyk se mi vracel, i když jsem se ho snažila odehnat.

,,Že jí budeš přitahovat?" doplnila mě narovinu Liz. Jí se to povídalo, dcera bohyně lásky a krásy. Vždy takové věci vycítila na hony daleko. Její nadání od mámy, jak tomu říkala, ale já ji nikdy nevěřila. Ale i tak nebyla neomylná. Vlastně jsem byla párkrát svědkem toho, jak se šeredně zmýlila.

,,Když jsme ji řekli, že na tebe čeká Josh, vyběhla pryč se slzami na krajíčku a mumlala něco o tom, že jsi lhářka." vyprávěla Mia smutně.
,,To si ještě vyřídíme." ukázala jsem na Liz.

,,A co vůbec Josh?" úplně jsem přepnula.

,,No, když se vrátil, tak si asi nastavil nějaký mód trénink. Skoro vůbec jsme ho neviděly spát, pořád cvičil s mečem. A pak v jedné bitvě o pevnost si vysloužil hradní korunu. Asi před rokem se stal centurionem čtvrté kohorty. A teď jím pořád je. Snažíme se ho hlídat, aby to nepřehnal." ujistila mě Ginger, když jsem se na ně zle podívala.

,,Ale znáš ho, když si něco vezme do hlavy." dokončila Mia a zaťukala si na čelo.

To už jsme stáli u dveří do vedoucí budovy, kde se měl preator Zang nacházet. Šla jsem první a u dveří jsem zaklepala.

Po vyzváni jsem otevřela a naskytl se mi pohled na preatorskou židli, na které jsem byla zvyklá vídat Reynu.
Místo ní tam ale seděl vysoký, svalnatý, kluk s čínským vzhledem.
Měl na sobě tradiční fialový plášť a vyznamenání na hrudi. Vůbec nepřipomínal toho kluka, se kterým jsem měla párkrát službu na leštění zbroje.

,,Preatore Zhangu!" řádně jsem se postavila do pozoru a přátelé za mnou mě napodobili, dokonce i Dean se o to pokusil.

,,Pohov." kývl hlavou asi úsměvem se zvedl. Uvolnila jsem se úsměv mu opětovala.

,,Alexis, že? Percy volal v sobotu, že by ses tu měla během týdne objevit na návštěvu. A taky volal před pár hodinami, že zítra přiletí Leo a odveze vás zpět na Long Island." pobídl mě, abych se posadila na jednu z židlí před stolem.
,,Jo, ehm, to je Dean Richrdson, syn Arése. Spolu s Emmou Herrichovou, dcerou Eróse, která se šla sejít s matkou, mě doprovázeli." představila jsem kluky. Když jsem se na ně tak dívala, byli si skutečně trochu podobní. Tím jak stáli, nebo se pohybovali. A oči měli také podobné.
Navzájem se měřili, až to bylo divné.
,,O Emmě vím, její matka přijela před dvěmi hodinami." pokýval hlavou.

,,Můžu se zeptat?"

S jeho souhlasem jsem pokračovala.
,,Co myslel Percy tím, že sem Leo přiletí?"

Preator se rozesmál na plné kolo.
,,Percy asi nechtěl zkazit překvapení. Leo má mechanického bronzového draka. Sám si ho postavil." vysvětlil, když se zklidnil a napil vody ze sklenice.
,,Já ale nelétám. To je Jupiterovo území." zavrtěla jsem odmítavé hlavou.

,,Jistě, to chápu, ale to půjde. Percy už také letěl." přesvědčoval mě.
,,Ale já nejsem Percy. Nelétám na pegasech, nemluvím s koňmi, rybami ani ničím jiným! Nešermuji s mečem, a jsem Římanka!" vybuchla jsem a bylo mi jedno, že bych takhle s nadřízeným mluvit neměla.

Měla jsem po krk toho, jak mě s bratrem srovnávali.
,,Vy také nejste stejný jako Dean, a to jste bratři!" ukázala jsem na oba. Aspoň na vykání jsem ve svém výlevu vzteku nezapomněla.