Bts shipy na přání

YoonSeok

HoSeok

Sakra... Kde to jsem? Zamrkal jsem, abych rozehnal rozespalost a mohl se ujistit, že opravdu absolutně nevím, kde jsem. Vedle mě se ozval táhlý vzdech a já překvapeně otočil hlavu. Kdo to je? Překvapeně jsem koukal na blonďáka vedle mě. "Co na mě tak koukáš?" zeptal se podrážděně a vyhrabal se z postele. Počkat, on je... Podíval jsem se pod peřinu a málem vyjekl. "Proč jsme sakra nahý?" "No co asi myslíš?" zeptal se, zatímco si sbíral oblečení. "Sakra..." zašeptal jsem a zabořil si obličej do rukou. "Ty si nic nepamatuješ?" Otočil se na mě, když si přetáhl triko přes hlavu. "Ne.." Zavrtěl jsem hlavou a opravdu si za boha nemohl vzpomenout. "To mi moc nelichotí. Tak už vylez z té postele, HoSeoku." Zmateně jsem se na něho podíval. Jak ví, jak se jmenuju? "Nezačínám si s někým, koho neznám." "Myslíš nevyspíš se, ne?" zamumlal jsem a ještě stále pod peřinou koukal, kde mám oblečení. "To možná ty. Já  sex na jednu noc neprovozuju." Zamračil se na mě. "A jestli hledáš oblečení, obávám se, že zůstalo někde dole... Nebo aspoň většina." Přešel ke skříni a podal mi svoje oblečení. "Budu dole." Oznámil a odešel. Rychle jsem na sebe hodil oblečení a vydal se dolů a snažil se najít východ. "To jen tak odejdeš?" O futra se opíral mladík. "Udělal jsem ti snídani. Zdržíš se aspoň na ní?" Zahanbeně jsem kývl a šel za ním. "Jsem YoonGi. To jsi předpokládám zapomněl taky." Dal na stůl dva talíře a pak mi podal ještě prášek. Ani jsem si neuvědomil, že mě třeští hlava. "Díky," řekl jsem a sedl si za stůl. Spolkl jsem prášek a pomalu ujídal snídani. "Nemusíš odcházet víš? Včera jsi říkal, že nemáš kam jít. Že tě vyhodili z bytu. A možná bys mi mohl dát tu šanci, co jsi mi slíbil včera v baru." Koukal jsem se na něho a opravdu se snažil vzpomenout, co jsem včera vyváděl. "Byl jsi tam tak osamělý. Už tě tam sleduju nějakou dobu. Konečně jsem tě včera oslovil a dobře jsme se bavili. Zapomněl ses mi ale zmínit, že mě máš jen na jednu noc." Díval jsem se na něho. Byl opravdu hezký. Jeho tvář neprokazovala moc emocí, ale jeho oči ho prozrazovali. Toho jsem si všiml už nahoře. Vstal jsem a přesedl si na židli, co byla vedle něho. "Možná bych tu mohl zůstat." Usoudil jsem a naklonil se, abych ho políbil. Něco mě k němu přitahovalo. Tak proč to nezkusit?