Texting-(FF Harry Styles)

6

View of Hope

Nestihla jsem mu odpovědět a už u nás byli moje matka a nějaký doktor.
"Ahoj,jsem doktor Brown a tvá matka říkala že jsi na tom opravdu špatně„ pozdravil mě -jak už vím- doktor Brown, byl to brunet s kaštanově hnědými oči a vypadal mladě.
"Dobrý den,zas tak zlé to není jen by bylo fajn kdybych v noze necítila střepy„ oplatila jsem mu pozdrav a stoupla si abych si s ním potřásla rukou ale když jsem se chtěla postavit tak jsem málem spadla,kdyby nebylo Harryho tak jsem na zemi. Děkovně jsem se na něho usmála.
"Tak já si myslím že bysme na to mohli jít aby se tady slečně ulevilo co vy na to?„ zeptal se mě a napůl mamky "Mohl bych jít s vámi„ zeptal se rychle Harry až se divím že jsem mu rozuměla.
"Je to jen tady na slečně pokud vás tam bude chtít proč ne?„ odpověděl mu doktor.

Podíval se na mě prosebně? A udělal ty oči kterým neodmítne ani ten nejdrsnější člověk na světě.
"Fajn, tak pojď„ povolila jsem a poraženě si povzdechla

View of Harry
Vítězně jsem se usmál. Šel jsem za ní ona předemnou -tak asi ne Stylesi když jdeš za ní promluvilo moje vnitřní já- a přede ní šel ten Brown už teď ho nemám rád na doktora vypadá moc mladě. Už jsem to neřešil a vrátil se do reality. Došli jsme po otevření dveří do ambulance a Hope si sedla na lůžko a já si stoupl vedle ní kdyby se dělo cokoliv.
"Takže jak se vám to stalo slečno
„ zeptal se jí Brown už jsem říkal že se mi ten doktor nelíbí? Jestli jo tak to říkám zas je na doktora moc,moc mladý.

"No víte.. já si za to vlastně můžu sama,spadla-„ přerušilo jí bouchnutí dveří všichni tři jsme se tam podívali a uviděli její matku která se na nás omluvně podívala.
"Pardón„ omluvila se nám nebo spíš tomu doktorovi. "Pokračuj„ pobídl jí
A ona -jak už řekl- pokračovala.
"Spadla mi skleněná mísa a „ omluvně se podívala na Mellisu a pokračovala:
"A když jsem šla posbírat střepy šlápla jsem si do nich„ zalhala, poznám to na ní když lže a u ní to jde vidět obzvlášť.
Vždycky je nervózní a když je nervózní tak se jí potěj ruce a něco svírá a v tomhle případě to bylo lůžko.

Na to jí už ale nic neodpověděl a řekl Mellise aby jí to šla ošetřit zatím co on tam psal zprávu. "Tak a je to hotové„ řekla Mellisa vítězně když jí to trvalo už víc jak půl hodiny. Mezitím nás tedy ji ale však víte ona by tam nedoskákala a když jo tak to by jsme si už mohli dát večeři.
Takže jsem jí přitom asistoval velice rád. Takže jsme se nakonec pak dozvěděli že má vyvrktnutý kotník sice nevěděli jak ale neřešili to,ale já to řešit budu.

"Harry že ano?„ zeptala se mě Mellisa když jsme vyšli z ambulance.
"Ano, paní Kaneová„ odpověděl jsem jí.
"Myslíš,že bys Hope mohl odvézt domů?„ zeptala se mě s nadějí v očích.
Zatím co se překvapením a trochu i strachem Hope začala "dusit".
"Mami,já si myslím že-„ zastavil jsem jí pohledem. "Rád jí odvezu„ řekl jsem a pomohl Hope doskákat do mého auta.

Ano, vím mám spoždění a velké ale máte tady nový díl sice je dost krátký ale zítra budu o dost delší slibuju i love you guys