Texting-(FF Harry Styles)

14

V minulém díle jste četli

Cítila jsem dvě věci: tátův pohled a smutek toho že mě nikdy nebude milovat, že mě nikdy nebude milovat Harry Styles.

Jak já nesnáším vzpomínky, vždycky  mě dostanou do kolen.
Ještě chvíli jsem tam byla, ale po chvilce se začalo stmívat i tak jsem se vydala na "své" místo, cestou jsem si nandala sluchátka a vyndala si cigaretu a zapálila si. Šla jsem lesem - teď si musíte asi myslet jaká jsem kráva že chodím po tmě v lese a sama. Nikdy se mi noc nestalo tak proč by mělo teď že ano..? Jak jsem šla slyšela jsem jak za mnou na zemi praskla větvička, ihned jsem se otočila ale nikdo tam nebyl. Jak jinak že ano, co
si čekala?

Šla jsem dál a došla jsem k útesu sedla jsem si na něj a nechala vyset nohy dolů, už jsem držela v ruce nedopalek a tak jsem ho uhasila a zahodila ho dolů.

"To se nedělá" ozvalo se za mnou,nebudu lhát ale lekla jsem se když jsem otočila na dotyčného hlavu viděla jsem tam smějícího se Harryjo
"Co?" co ten tady dělá?!
"Neměla bys takhle vyhazovat nedopalky mohlo by tu něco chytnout a navíc od kdy ty kouříš?" začala vypravovat chytře ten blb ale na konci se na mě káravě podíval.
"Za prvé Nějak chytrej ne?" zasmála jsem se jeho pohledu na začátku "a za druhé od kdy ty se staráš co dělám?" pokračovala jsem, nikdy se o mě tak
nestaral tak co tak najednou..?

"Za prvé- však víš já jsem ten nejchytřejší" popošel ke mně blíž
" a za druhé od kdy? Nezajímám se o tebe jen že jsem tě s cigaretou ještě nikdy neviděl" dořekl nezaujatě v duchu jsem se plácla do čela:
proč by se někdo jako je Harry Styles měl zajímat jako jsem já, o takovou nicku?

"A co tady vlastně děláš?" prolomila jsem chvilkové ticho mezi námi
"na to bych se tě mohl zeptat taky" a sedl si na místo kde jsem ještě ani před pár vteřinami seděla,sedla jsem si vedle něho.
"Já se ptala první" koukala jsem pořád dolů
Uchechtl se a pak spustil: "Potřeboval jsem na čerstvý vzduch tak jsem se šel projít" vážně? kývla jsem hlavou na náznak pochopení.
"A ty? Takhle pozdě večer chodit do lesa není nejchytřejší" podíval se na mě s tím jeho úšklebkem na tváři
"Byla jsem za tátou, potřebovala jsem se jít ještě projít" odpověděla jsem mu na to a otočila na něho hlavu protože jsem celou dobu koukala dolů z útesu co by se stalo kdybych "omylem" spadla z toho útesu?

"Vážně,a kde tvůj táta bydlí?" podívala jsem se na něho a řekla: "na hřbitově"
"Hope, promiň,já, nevěděl jsem že-" začal se omlouvat a kdybych ho nezastavila asi by se tady omlouval ještě do rána. Bylo to od něj milý
"V pohodě,nic se neděje nevěděl jsi to ale prosím" podívala jsem na něho prosebně "příště se už na neptej, není to pro mě příjemný téma"
"Chápu, promiň"
"Je to v pohodě,Harry"
"Ehm.. můžu se tě na něco zeptat?"
"Už to děláš" uchechtla jsem se
Zasmál se a pak se na mě znovu podíval spíš na můj spodní ret.
"Co se ti stalo?" zamračil se
"Nic velkýho asi jak jsem měla popraskaný rty tak je mám asi rozkouslý" malinko jsem se usmála
"Tohle nevypadá ale na rozkouslý ret, vypadá to jako roztržený ret jako..."

"Harry.." začala jsem ale přerušil mě
"Kdo ti to udělal?"
"Harry nech-" ne on mě prostě nenechá domluvit
"Hope, ptám se tě naposledy
kdo. ti. to. udělal?" bylo vidět že je naštvaný,huh,naštvaný? to je slabý slovo: nasraný jo přímo to byl.

Zatnul dolní čelist, zhluboka dýchal a bylo vidět že se mu vztekem napínají svaly. Koukala jsem na něho trochu vystrašeně,byla jsem s ním sama na kraji útesu mohlo se stát prakticky cokoliv. Všiml si že se ho asi začínám bát,trochu se uvolnil a začal.:
"Hope já ti nechci ublížit ano? Jen chci vědět kdo ti ublížil" a schoval mou ruku do té jeho veliké.
Nadechla jsem se že něco řeknu ale nic ze mně nevyšlo.
Povzdechl si když zjistil že to ze mě asi nedostane, otočil se a koukal na výhled před námi,byla to krása osvícený celý Londýn.
Položila jsem na jeho rameno hlavu čekala jsem na jeho reakci- byl zaražený, chvíli když nic nedělal chtěla jsem zvednout hlavu, když jsem zvedala hlavu tak se svojí hlavou opřel o mojí a tím zabránil mi jí nějak zvednout.
"Co by jsi udělal kdyby jsi věděl kdo mi to udělal?" prolomila jsem to hezký ticho, ale pořád koukala před sebe na tu krásu.
"Promluvil si s ním" teď jsem se už na něho vážně podívala a nadzvedla obě dvě obočí.
"Ty? Ty by sis s někým v klidu promluvil?" koukala jsem na něho nevěřícně
"Ano?" řekl nejistě
"Jsi s tím jistý?" zeptala jsem se ho a zadržovala velký nával smíchu.
"Jasně, proč ne?" řekl egoisticky
"Když myslíš" zakašlala jsem abych zakryla  nával smíchu.
A já už to nevydržela a musela se od srdce a pořádně zasmát,Harry se na mě nejdřív uraženě díval ale po chvíli se taky začal smát.
Ještě jsme tam byli chvíli ale pak jsme šli, Harry mě doprovodil domů a objal mně. Šla jsem se ještě vysprchovat a pak jsem už dala mobil na nabíječku a s pocitem že tohle byl po dlouhé den kdy jsem se někým doopravdy zasmála jsem spadla do říše snů.

Ahojky lidi, dočkali jste se po XXX letech se vydíme s novou kapitolou ale mám dobré důvody proč nebyla tak dlouho ano? Docházeli mi nápady, už jsem nevěděla jak rozvíjet dál děj ALE! Pak přišel jeden úžasný človíček BlAcK_BeRrY_15 a dodala mi nápady takže ti moc děkuju🥰. Budu se snažit aby kapitoly vycházeli co nejčastěji.
Omlouvám se za chyby
I love ya N. 💙💚