View of Hope
Když jsem přišla domu nikdo nebyl doma. Když jsem si vyzula boty tak jsem šla nahoru do svého pokoje.
Odložila jsem batoh na židli kterou jsem měla u psacího stolu.
Když jsem sebou plácla na postel -ale neuvědomila jsem si že tam mám ještě ty modřiny že včerejška takže jsem docela dost zasyčela- tak akorát mi zabzučel mobil na oznámení nové SMSky.Harry: Ahooj :-)
Já:Ahoj
Pořád jsem neměla moc dobrou náladu,..co to sakra melu?
Já měla náladu na hovno. Zase.Harry: Děje se něco? :-(
Nechápu jak to vždycky pozná,je snad jasnovidec ne? Nad touto myšlenkou jsem se uchechtla.Já:Ne, mělo by?
Harry:No tak povídej, poznám když někomu není do smíchu
Já: Ahh,fajn! Jen mi dneska nebylo dobře to je všechno...
Harry: Fajn a jak se máš?
Já: V pohodě co ty?
Harry: Vážně?
Já:Jo, vůbec proč mi píšeš já tě neznám ani ty mě ne takže proč bychom si měli psát?
Harry: Já tě znám a ty mě taky
Nevím v čem je problém xdKdyž jsem si to přečetla nechápala jsem to chtěla jsem se ho zeptat jak to myslí ale zaslechla jsem dole zvuk.
Vstala jsem pomalu a hlavně potichu jsem šla otevřít dveře a viděla jsem jak si nějací dva chlápci domlouvají.
Neslyšela jsem co si říkají ale když jeden vytáhl nůž a druhý pistoli zalapala jsem po dechu ale asi moc nahlas protože se ke mě otočili.
Neviděla jsem jim do obličeje protože měli kukly bylo mi všechno jedno chtěla jsem přežít takže jsem rychle zabouchla dveře a běžela do koupelny a zamkla se slyšela jsem jak za mnou jeden běží, hned jak doběhl ke dveřím slyšela jsem jak lomcoval s klikou a snažil se otevřít dveře."No tak holka nebuď blbá nic se ti nestane„ řekl ten jeden nesnáším když o někom nevím jak se jmenuje tak mu budeme třeba říkat Ben jo! Bude to Ben. Sakra Hope nepřemýšlej nad jménem svýho vraha.
Rychle jsem koukala kolem sebe abych se od tud nějak dostala. Ale nic mě nanepadlo. Buďto se nechám zabít Benem nebo se pokusím o útěk. Koukla jsem na zazděné okno co jsme tam měli, které bylo hned za mnou, dostala jsem nápad. Omotala jsem si kolem ruky bílý ručník a na tři bouchla pěstí do zdi bolelo to ale vydržela jsem to. Bouchla jsem do zdi ještě jednou a věští silou když se zeď sesypala a sklo z okna také rychle jsem vyskočila a slyšela jak se rozrazili dveře od koupelny.
Akorát v čas pomylslela jsem si a dopadla na zem koukla jsem se jak jsem dopadla a měla jsem střepy v dlani a vyvrktnutý kotník. Skvělý!
Rychle jsem se koukla jak to kolem vypadá všude kolem mě byli střepy a spousta krve, slyšela jak ke mě někdo jde rychlým krokem. Když jsem se zvedla ze země tak jsem zkoušela jak se odtud dostat pryč.Zvedla jsem se a když jsem chtěla jít do nemocnice no spíš se tam nějak doplazit tak jsem slyšela jak někdo na mě volá."Hope!„ když jsem se otočila běžel ke mě......Harry?Ano,ten Harry Styles.
"Co se ti stalo?„ zeptal se mě když ke mě doběhl
"Co je ti do toho?„ odsekla jsem mu hnusně, ano vím snažil se mi pomoct ale ve škole mě mlátí a teď? O co se sakra snaží?
"Hele, vím, byl jsem na tebe hnusný ale teď musíme do nemocnice„
"Vážně?to bych si bez tebe nevšimla„
"Radši pojď„ odvětil mi a už šel ke svému autu a já šla za ním no... šla.. spíš kulhala. Když jsme nasedli do auta tak jsme jeli směr Nemocnice.View of Harry
Když jsme nasedli do auta tak jsem začal přemýšlet co se jí sakra stalo? tohle si člověk nedokáže udělat sám nebo jo? Ne!Jasně že ne.
"Ehm,a co se ti vlastně stalo„ prolomil jsme to trapný ticho co mezi námi panovalo
"Víš, ono to je na delší povídání„
Když to dořekla zastavil jsem u Nemocnice kde pracuje její máma.
"Máma mě zabije„ zamulala si pro sebe a já se uchechtl.Koukla se na mě s pozvednutým obočím
"Radši, nic pojď„ řekl jsem a otevřel dveře od auta a vystoupil. Chtěl jsem jí otevřít dveře ale byla rychlejší a už byla venku. Když šlápla tou zraněnou nohou na zem zasyčela bolestí.Rychle jsem jí podepřel aby nespadla "Děkuju„ podívala se na mě a pak svůj pohled zabodla do země.
"Nemáš zač ale teď pojď„ a "táhl" jsem jí do nemocnice, když jsme tam došli na recepci byla její máma.
"Ahoj,mami„ pozdravila jí když se na nás otočila a měla ten starostlivý pohled mamky.
"Panebože!Hope co se ti stalo?„ řekla zděšeně a obešla recepční ostrůvek.
Chtěl jsem jí pozdravit ale určitě by na mě teď nereagovala tak jsem byl radši zticha.
"Víš, ono je to na dýl„ řekla se skřiveným obličejem ve kterým bylo vidět že jí bolí ty střepy co má zabodnuté v roce.
"Pojď sedni si tady„ řekla a Hope se prosadila na židli jak jsou v čekárně.
"Chvíli vydrž ano? Někoho zavolám aby ti vyndali ty střepy„ řekla jí a otočila se na mě koukla se na mě se zdviženým obočím.
"Dobrý den jsem Harry Styles,Hopein kamarád„ představil jsem se jí a podal jí ruku na potřesení jak se to dělá.
"Oh,ahoj já jsem Mellisa, Hopeina matka ale to asi už víš, můžu tě požádat jestli by si s ní tady ještě na chvíli nezůstal?„ zeptala se mě
"Mami já-„ začala Hope ale už to nedokončila protože jsem jí skočil do řeči: "Ano, rád tady s ní zůstanu„
Její matka odešla a já si šel sednout vedle ní.
"Nemusel si tady zůstávat a vůbec od kdy mi dva jsme kamarádi?„ zeptala se mě hnedka jak odešla její máma.
"Takže za prvý chci vědět co se to stalo protože tohle„ ukázal jsem na její ruku a nohu které byli obě zraněné "Si neuděláš sama a za druhý můžem být kamarádi„ dořekl jsem a v tom se k nám přihnal nějaký doktor a její matka...Ahoj, lidi máme tu další kapitolu doufám že se vám líbí ale už vím jak budou často vycházet jednou nebo dvakrát týdně a budou celkem dlouhé podle toho jak to budu stíhat.Nahoře máte mámu Hope 😅 to je asi všechno uvidíme se u další kapitoly zatím,ahoj 🖤💫
ČTEŠ
Texting-(FF Harry Styles)
FanficCo když 17leté Hope napíše někdo do koho by to nikdy neřekla? Jak bude Hope reagovat? To se dozvíte v příběhu