Dívka z budoucnosti (love R.J.L.)

9. Myslánka

Ta blondýnka Siriuse nepřestává překvapovat, když se zrovna soustředil na toho člověka podobného Jamesovi, až na zelené oči promluvila malá blondýnka.

,,Strejdo Bille, proč tady není teta Fleur a Victorie s Dominique a Lauisem ?"
,,Protože, má malá Rose, jsou doma a hrají si, stejně jako teta Audrey sestřenky Molly a Lucy, teta Angelina a malý Fred s Roxanne. Máš tady přece bráchu Huga, bratrance Jamese (Siriuse),
Albuse (Severuse) a sestřenku
Lily (Lenku). "
,,Tak fajn, ale s nimi jsem se neviděla už tři týdny a ty támhle výdám snad každý den." A ukázala směr rodina Potterovích a její bratr.
,,Ty snad nemáš ráda Potterovi ? "
,,Mám, ale dneska jsem poprosila středu Harryho, tetu Ginny a mé rodiče, aby nám vyprávěli, jak to bylo, když chodili na školu a chtěla jsem aby u toho byli i ostatní."
,,Aha tak to promiň Roseinko."
Teď se většina z rodiny zrzavích přemístila letaxem domů a v domě zbyli jen čtyři dospělí, pět dětí a nějaká havěť ve sklepě.
Děti chtěly slyšet jejich příběh od začátku, jak se potkali a co prožili. Tak tedy začal vyprávět nejstarší černovlásek.
,, Vyrůstal jsem u tety Petunie a strýce Vernona s bratrancem Duddleim(nevím jak se to píše). Řekli mi, že rodiče zemřeli při autonehodě, ale to pak vyvrátil člověk, který se dostal k nám, když jsme utíkali před záplavou dopisů. Řekl mi o kouzelná světě a tak dále. Pak jsem se prvního září pomocí Weasleovích dostal na nástupiště
9 ¾. Dále jsem si tady s Ronem sedl do kupé v Bradavickém expresu a povídali si. Zrovna když chtěl Ron ukázat, jak umí jedno kouzlo, už nevím co to bylo, vlezla k nám Hermiona s otázkou, jestli jsme neviděli žabáka, kterého stratil Neville. Pak jsme se seznámili, Ronovi se nepovedlo kouzlo a pak už jen povídání a povídání. Všechny nás klobouk zařadil do Nebelvíru. Když profesorka McGonagallová přečetla mé jméno, celý sál ztichl, nevěděl jsem proč, vlastně jsem o sobě věděl míň, než o mě věděla Hermiona, která byla narozena mudlům a všechno to zjistila přez prázdniny..."

Pán nazývaný jako Harry odvyprávěl celý první, druhý, třetí a čtvrtý ročník. Sirius byl v šoku, když se dozvěděl, že byl, tedy spíš bude, v Azkabanu. Také zjistil, co si protrpěl Remus a jak je Červíček zradil, jak dvojčata Weaselova přišli na to, jak se dostat do Pobertova plánku a tak dále.

,, ...Pak přišla na řadu růžová ropucha jako nová
učitelka OPČM tedy Dolores Jane Umbridgová. Ta nás mučila a vyvracela mé setkání s Voldemortem a že smrt Cedricka Diggoriho byla jen nešťastná náhoda. Založila si pátrací četu, která se zkládala převážně ze Zmijozelu. Brumbál musel utéct z Bradavic a ukrývat se. Potom jsme udělali takovou menší návštěvu ministerstva, kdy proběhla bitva, která se asi nejvíce poznamenala na přátelích Siriuse. Bellatrix totiž uvrhla smrtící kletbu na Siriuse a ten zmizel v oblouku...

...na astronomické věži měl Draco zabít Brumbála, z nakázání Voldemorta jinak by zabil všechny jeho blízké a pak i jeho. Nakonec ale stejné zemřel díky hůlce někoho jiného a to profesora Severuse Snape..."

,,Tati, a proč se tedy jmenuju po panu Brumbálovi, ale i tomu kdo ho zabil ?" Zeptal se černovlásek vypadající tak na těch jedenáct.
,,Protože to byl ten nejlepší učitel, jaký kdy mohl být. A to, že ho nenáviděl můj otec a on nenáviděl mého otce to mu bylo DOCELA jedno, já mám něco, co můj otec ne. A to oči mé matky, do které byl Severus zamilovaný, oči Lily Evansové Potterové. No a pak v
sedmém ročníku byla bitva o Bradavice, mi proti smrtijedům. Naštěstí jsme se Voldemorta zbavili, ale zemřelo hodně lidí mezi které patřili i Remus s Tonksnovou její otec, Fred-váš strýc, a bohužel spousta dalších."

Pak se Siriusovi před očima změnil obraz, na tři roky, malé Rose, v Bradavicích. Došlo mu, o kom mluvila, když nejednou slyšel slabounce slovo Malfoy, bylo to směřováno na vnuka jeho sestřenice a toho zmetka Luciuse-tedy Scorpiuse.

Pak se oběvil zase zpět v komnatě nejvyšší potřeby, na pohovce. Vedle sebe viděl dívku, která měla skloněnou hlavu dolů tak, že ji spadají vlasy do obličeje. Otočil tedy svími zpocenými dlaněmi její hlavu, aby se mu dívala do očí, myslel si, že to vyjde, ale ne. Dívka hlavu vrátila do původní pozice. Sirius to tedy po pěti pokusech vzdal a stoupl si, dívka myslela, že odjde, ale ne. On si klekl přímo před ni a zadíval se jí do uslzených očí. Dívka byla celá opuchlá a červená od pláče.
,,Jak dlouho jsem byl mimo ? Rose."
,,Asi dvě a půl hodiny."
,,Takže ty jsi tady dvě a půl hodiny brečela, ani nevím proč, mezitím, co já jsem si prohlížel tvé vzpomínky ?!" Dívka se nezmohla na odpověď a pouze přikývla a rozplakala se nanovo.
Sirius si znovu sedl vedle ní, opřel se zády o opěradlo pohovky, posadil si blondýnku na klýn a přivynul blíž k sobě, do ucha jí začal šeptat uklidňující slova.
,,Rose, ty nemáš proč plakat. Já jsem rád, že jsi mi to ukázala a ne komukoliv jinému, mohla to být Susan-tvá nejlepší kamarádka, ale ne ty jsi to ukázala mě, a tím jsi mi dokázala, že mi plně důvěřuješ. Já jsem za to hrozně moc rád a nevím jak tě mohlo napadnout něco, jako je to, že bych se s tebou přestal bavit. Teď jsi pro mně ještě důležitější, a není to z toho důvodu, že tím můžeme zachránit naše kamarády a zabít Voldemorta, je to z toho důvodu, že jsi mi důvěřovalo a ukázala mi to, jako jedinému." Rose se uchechtla.
,,Ha, konečně trochu pozityvity. Proč ses smála ?!"
,,Já jen, že když jsme měla takoví dlouhý proslov já v ošetřovně, tak sis na konci toho odřekl a vypustil jsi z pusy, že to konečně zkončilo."
,,Aha...No a taky se ti chci omluvit za mě chování v předchozích letech." Dívka s blond vlasy si stoupla a podívala se na sedící Siriuse. Tomu ale netrvalo ani tři vteřiny a stál asi tří milimetry od dívky. Sirius byl sice vyšší o hlavu a půl než mladá blondýnka pod ním, ale měl škloněnou hlavu a tak nedělalo Nebelvírce problém, si stoupnout na špičky a tím být skoro u něj. Cítila jeho teplý dech, jeho krásnou omamnou vůni a tak už nechtěla otálet a přiblížila se k mladíkovi ještě blíž a tím spojila jeho hebké, hezké, teplé rty s těmi jejími.

Kdyby jen tehdy věděla, že Sirius není ten, kterého klobouk myslel.

Změna obalu !
Souhlasíte ?