Dívka z budoucnosti (love R.J.L.)

12. Tajný ctitel ?

Ještě ten den, když se dívky po vyučování vrátily do pokoje, zahlédly Roseino koště. Dívka jim nic neřekla, jen ho vložila zpátky do kufru a odešla do společenky. Tam potkala Poberty, kteří se tam o něčem dohadovali, schovala se tedy za sedačku a poslouchala. Ještě tedy pro jistotu použila zastírací kouzlo. ,,Tohle se přece nemohla naučit v Rusku, Tichošlápku !" To byl James. ,,Co ty víš, třeba to bylo poviné umět." To zase Sirius. ,,To se mi nezdá a i kdyby, takoví kousek od země přece nedokážu přistát ani já. Nebo jakože dokážu, ale né když letím takovou rychlostí." ,,Jamesi vypadá to, že budeš mít konkurenci." To se po dlouhé době ozval Remus. ,,Kluci, neviděli jste Rose ? Někam odešla a my nevíme kam, neodešla třeba ven ze společenky ?" ,,Celou dobu se dívám na ty dveře a ne neprošla jimi, to bych ji musel odchytit a teď s ní tady řešit její umění na koštěti." ,,Cože !? Ona na něm umí lítat ?" Zeptala se Sus. ,,Vy o tom nevíte ? Ona vám to neřekla ?" Divil se Sirius. ,,Ne my ani nevíme, že to koště měla." ,,Proč vám nic neřekla ? Chtěl jsem z vás dostat na jekém postu hrála, ale když to nevíte tak to asi nezjistím." ,,Řekl James. Rose se rozhodla, že promluví, ale pak se zase schová. ,,Já totiž nechtěla, aby jste to věděli." Řekla a schovala se za křeslo vedle. bylo to tak tak, protože se tam Remus podíval a aji řekl protikouzlo na její odalení." Rose se tedy zvedla, došla až ke schodům do dívčích ložnic a až pak se rozhodla zviditelnit a šla k nim. Všichni se na ni dívali s údivem, jak se tam dostala. Tedy všichni kromě Remuse, který se plácl rukou do čela a řekl: ,,Proč jsem to nepoužil za všechny sedačky a né jen tuto." ,,Ty jsi slyšela všechno ? Jako úplně všechno ?" Zeptal se vystrašeně James a při tom se díval na své, určitě krásné, nohy. ,,Ne, první co jsem zaslechla bylo: Tohle se přece nemohla naučit v Rusku, Tichošlápku." ,,Aha, nepůjdeme si zalétat ?" ,,Ne Jamesi, jak jsem řekla, nechci, aby jste to viděli." ,,Ale ni tak. A na jakém postu jsi hrála, než jsi byla chytačka ?" ,,Řekla jsem, že vám nic neřeknu !" Rose se otočila a odešla do pokoje. Holky za ní chtěly jít, ale Remus je zastavil. ,,Jak řekla, nechce, aby ji někdo viděl létat a předpokládám, že teď už skáče z okna a letí na hřiště." Potom, co ji nenašli, ani na hřišti, ani nikde v hradě, měli poslední možnost-Pobertův plánek. Holky se vrátily do pokoje, že se podívají tam a kluci šli hledat na plánku. ,,Nemůžu ji najít." Ozval se Sirius, když už po třetí prohlížel každé patro. ,,Ukaž, dej mi to." James přešel k Siriovi a taky se díval. Přišel za nimi i Rem, který se snažil přijít na logické vysvětlení. ,,Není třeba v komnatě ?" Zeptal se a chtěl se tam jít podívat. ,,Ne tam už jsem byl i já i Landersová." Řekl Sirius. ,,Někde přeci musí být !" ,,Mám ji !" Řekl Remus. ,,právě vchází do ředitelny i s McGonallkou." ,,Ty máš ale oči, Reme. Co tam asi dělají ?" Zeptal se tmavovlásek s vlasama na všechny strany. ,,Já možná vím." Ozval se Sirius. ,,Tak jsem to nemysle Tichošlápku !" ,,Ale já možná opravdu vím. Od té doby, co jsme se s Rose vrátili z komnaty, nebyl čas na to, aby se tam zastavila, což znamená, že teď by byla jediná možnost. musím tam !" Křikl už ve dveřích Sirius a sprintoval do ředitelny. ,,On se snad zbláznil, Náměsíčníku." ,,A na to jsi přišel až teď ?"

Oba dva ještě ten den pozorovali, jak Sirius dobíhá k ředitelně, ze které právě vychází Brumbál s Rose. Na chvilku se zastavili, něco řešili a pak se Sirius pomalu nejspíš vracel na kolej a ředitel s blonďatou studentkou pokračovali v cestě. Vyšli ven z hradu z hradu, až přes pozemky a přemístili se. To už se ale vrátil i jejich dlouhovlasí naštvaný kamarád. ,,Klam šli ?" Zeptal se Dvanácterák a při tom se smutně díval na Jamese. ,,Nikam !" Řekl nafoukaný Sirius a lehl si do postele. Toho dne už bylo v pokoji Pobertů ticho.

Rose se do pokoje vrátila v pět ráno a od profesora Brumbála byla na celý den omluvená. Ráno, nebo spíš dopoledne, jí probudilo ťukání na okno. Byla to malá sova držící pergamen. Vzala si ho od ní a podívala se na první řádek.
Je to pro mě. Ale kdo by mi psal ? Zaznělo jí v hlavě a rozhodla se si to přečíst.