Kapitola 17

2.6K 185 34
                                    

Dny ubíhali jako voda a najednou tu byl pátek. My dostali svou první výplatu, kterou budeme dostávat odteď každý pátek a mohli se vydat vstříc víkendovému odpočinku.
Sobotu jsme začali běháním. Tedy, já se rozhodl sobotu začít běháním...
Znovu přesunu svůj pohled ke dveřím, ze kterých už měl Eren dávno vylézt. Pff, prý, "jenom se rychle převléknu, Levi." Jasně. Vždyť už je tam deset minut! Rozejdu se k našemu pokoji a rozrazím dveře. Naskytne se mi pohled na Erena, který leží v posteli, na sobě má úplně stejné věci, ze kterých se šel "převléct" a spí, jako by se nechumelilo! Tedy, ono se nechumelí, naopak, je typicky letní počasí, jak se na červen sluší, ovšem to nic nemění na faktu, že mne málem trefil šlak. No to si snad dělá srandu! Přejdu blíž k posteli a chci ho probudit, ale zastavím se a rozhodnu se ho chvíli pozorovat. Je krásný, jeho koutky úst jsou vytaženy do krásného úsměvu, vypadá tak nevinně... Skloním se k němu trochu blíž, až mohu cítit jeho dech. Je nějak podivně rychlý, na to, že spí. Skoro jako by byl nervózní, nebo se něčeho bál.  Všimnu si husí kůže, která mu naskákala ve chvíli, kdy jsem se k němu přiblížil. Co to-

Vymrštím se do sedu a s hlasitým "Baf" bleskově povalím Leviho na postel pod sebe.

Vypísknu vysokým holčičím ječákem, o kterém jsem, přísahám doteď nevěděl, že bych ze sebe někdy dostal. Myslím, že mé srdce v ten moment vynechalo několik úderů, pak se ale hlasitě rozbušilo doznívajícím šokem.

Hlasitě se rozesměji.
,,Měl by ses vidět, Levi..." Poznamenám se smíchem. On ale stále leží na posteli, nehýbe se a ve tváři má stále stejný výraz.
,,Levi?" Zeptám se pro jistotu. Nic.
,,Levi, děje se něco?" Zase nic. Co když jsem ho vystrašil moc?
,,Levi!" Vykřiknu, propadaje v zoufalství. Opět nic. Všechen smích najednou odejde a nahradí ho čirý strach.
,,Levi, prober se!" Vykřiknu znovu.

,,Baf!" Vykřiknu a přetočím naše pozice, Eren teď leží pode mnou.

,,Levi!" Vykřiknu úlevně. Pak se ale zamračím.
,,To nebylo vůbec vtipné, takhle si ze mě dělat srandu... Myslel jsem, že jsi se lekl moc a něco se ti stalo!" Řeknu rozhořčeně a ublíženě, v mém hlase je ale stále znát úleva, jelikož je v pořádku...

,,A vybafnout na mne, když jsem myslel, že spíš jako vtipné bylo?" Zeptám se s pozvednutým obočím.

,,To je úplně něco jiného." Poznamenám a nafouknu tváře.

Usměji se a věnuji tomu svému trdlu polibek. Eren se ke mně připojí a my pak strávíme dlouhé minuty k sobě přitištění, jazyky zkoumaje ústa toho druhého. Nakonec vedle sebe jen tiše ležíme a užíváme si přítomnost toho druhého. To je něco, co bych s "princem Jaegerem", nebo jak se vlastně jmenuje nikdy nezažil. Každý moment s Erenem si užívám jak mohu, protože vím, že vše mohlo být úplně jinak.

Odpoledne se i s Levim vydám do ložnice, abych se mohl převléct a my mohli konečně vyrazit na tu procházku, kterou jsme měli naplánovanou už na dopoledne. Levi stojí u dveří a pozoruje mne, jelikož, jak sám říkal, dvakrát mi na stejnou blbost nenaletí. V mé hlavě se ale zrodí úplně jiný nápad. Při svlékání ze sebe vše sundavám pomalu a nezapomínám u toho patřičně kroutit boky. Stojím k Levimu sice zády, ale i tak cítím jeho pohled, který do mne přímo propaluje díru. Tedy, já bych si troufnul i tipnout, kam jeho pohled asi tak směřuje... Vezmu do rukou tričko, které ale vzápětí "omylem" upustím. Pomalu se pro něj tedy sehnu a vystrčím tak na Leviho svůj zadeček. Konečně se opět narovnám, ale téměř vzápětí jsem přišpendlen ke stěně přede mnou.

,,To se dělá? Takhle mě provokovat... no počkej!" Zašeptám Erenovi výhružně do ucha. Na téměř obnaženém těle mu naskočí husí kůže. Udělám mu vzadu na krku cucflek a rukou se mu dostanu do boxerek, kde se chopím jeho kamaráda. Po chvíli už je Erenův penis v plném pozoru a já ruku vytáhnu. Otočím se na patě a dám se na odchod.

,,C-co?" Dostanu ze sebe.
,,Teď nemůžeš odejít!" Vykřiknu rychle a chytím Leviho za ruku.

Zlomyslně se usměji.
,,Co bys chtěl?" Zeptám se na oko nechápavě.

Zakňučím. On dobře ví, co chci!
,,Levi, prosím!" Zaúpím opět.

,,A o co prosíš?"

,,Levi..." Mé doposud červené tváře teď musí být ještě rudější.
,,J-já..." bože, asi se propadnu.
,,Prosím, ošukej mě!" Vykřiknu nakonec.

Po tomhle už na nic nečekám a povalím Erena na postel. Rychle svléknu sebe i jeho a vytáhnu ze skříňky lubrikant, kterým si potřu svého vztyčeného kamaráda. Rychle do Erena strčím rovnou tři prsty, se kterými chvíli hýbu.

,,Levi, prosím! Ošukej mě, až se zítra nebudu moct ani pohnout! Prosím, už ho do mě vraž!"

Už to sám nemohu vydržet a tak vytáhnu z Erena prsty. No jo, odflákl jsem to, ale tohle se prostě nedalo! Na jeden rychlý příraz do něj vniknu a okamžitě začnu rychle přirážet.

Vdychám Leviho jméno a on to mé. Když se po chvíli chopí mé chlouby, netrvá to dlouho a mé tělo už se svíjí v orgasmických křečích, po chvíli následované tím Leviho. Otočím se a můj pohled spočine na Leviho rudých tvářích a jeho vlasech, které svou rozcuchaností spolu s pramínky potu, stékajícími po jeho těle přímo křičí, cože jsme to spolu právě dělali. Můj kamarád se z toho pohledu začíná opět probouzet a já proto přišpendlím Leviho k posteli a posadím se na něj. Začnu houpat boky a různě se vrtět, čímž začnu opět probouzet k životu i Leviho juniora...

Vytřeštím oči, pak se ale usměji. Překvapuje mne, čím dál víc.
,,Někdo tu chce druhé kolo?" Zeptám se vášní zastřeným hlasem.

Nic neodpovím, jen pokračuji ve své práci. Po chvíli už je Leviho kamarád v plném pozoru, stejně tak ten můj. V mé hlavě se ještě objeví myšlenka, jestli to doopravdy zvládnu, tu ale spěšně zaženu a rychle dosednu na Leviho chloubu.

Zavzdychám Erenovo jméno. Tahle jeho impulsivní stránka se mi líbí, navíc ten výhled, který teď mám...
vypadá tak eroticky...
On se začne rychle zvedat a ještě rychleji dosedat, já umístím své ruce na jeho boky a začnu mu pomáhat.

Po chvíli s Leviho jménem na rtech dosáhnu dnes již druhého orgasmu, se svým milencem v těsném závěsu. Sesednu z něj a zavrtám se do jeho náručí.

Obejmu ho a zasměji se.
,,Erene, miluju tě, ale to neznamená, že půjdeme spát takhle špinaví!" Řeknu se smíchem zadýchaně.

,,Já tebe taky." Odpovím ještě z polospánku, pak už ale kompletně přestanu vnímat svět okolo a propadnu se do říše snů.

Pokroutím nad tím hlavou, vyhoupnu si Erena do náruče a zamířím i s ním do koupelny.
Až když jsme oba umytí a postel je převlečená, lehnu si vedle Erena, přitáhnu si ho do náručí a zavřu oči. Ještě než usnu mi hlavou proletí myšlenka na neuskutečněnou procházku... usměji se a přitisknu si hnědovláskovo tělo víc na sebe. Potom už ale následuji jeho příkladu a usnu.

Svatba? Nikdy!✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat