Neighbor

36.

V tichosti jsme jeli autem k strýcově domu.
Bratr vzadu v sedačce poklidně spal a já se na předním sedadle snažil vyhnout Jinově pohledu.
Když jsme vystoupili a zazvonili na zvonek, dveře nám otevřela Misun.
"Uuum, dobry den. Tak co?"
"Do úterý si je tam nechají."
Misun si zkousla ret a ohlédla se na TaeYeon, která na gauči usnula s YeonTanem v náručí.
"Já už padám. Nashledanou." Zmateně se uklonila Jinovi, který jen kývl nepřítomně hlavou.
Vešli jsme dovnitř.
Jin mi beze slova vtiskl bratra do náruče, z auta vytáhl dětskou postýlku a položil ji ke gauči.
Zvedl TaeYeon, nyní už bez paruky do náruče a opatrně ji u s Yeontanem na jejím břiše, odnesl do jejího pokoje.
Vrátil se a z ledničky vytáhl alkohol.
Sedl si na gauč a přihnul si.
Opatrně jsem bratra položil do postýlky.
Nadechl jsem se, abych něco řekl.
"Jdi spát."
Zamumlal a znovu se napil.
Radši jsem nic neřekl a poslechl ho.

Ráno mě probudily jasné paprsky slunce a naléhavé zvonění.
Když nepřestávalo, otráveně jsem se zvedl a šel dolů.
Dětská postýlky byla prázdná, gauč taky, byly tam jenom prázdné sklenice.
Zmeteně jsem došel k papíru, co se válel na stole.

Vzal jsem TaeYeon na výlet.
-buzerantský rozvraceč rodin

Dobře. Asi měl důvod být na mě nasraný.
Zvonek se ozval znovu.
Otevřel jsem dveře a přihmouřil proti sluníčku oči.
Stál tam usměvavý Jungkook a v ruce měl bonboniéru.
"Ahoj. Přinesl jsem bonboniéru, abych se tak omluvil, kdyby si na mě byl z nějakého důvodu naštvaný. Jsi naštvaný?"
"Co? Ne-"
"Bezva, takže se se mnou rozdělíš."
Vtiskl mi čokoládu do náruče a skočil na gauč.
Ze stolku vzal papír se vzkazem a než jsem ho stihl zastavit, přečetl si jo a zasmál se.
"Myslím, že se fakt zlobí, alespoň má smysl pro humor."
Položil vzkaz zpět a usmál se.
"To znamená, že tě mám dneska pro sebe, abych ti zlepšil náladu. Začnu takhle: hezký pyžamo."
Podíval jsem se na to, v čem jsem spal a celý zrudl.
"Hned si dojdu pro kalhoty."
"To je dobrý, mě to nevadí!"
Vrátil jsem se oblečný v džínech a košili, vyčištěnými zuby a vlasy prohráblými kartáčem.
"Takže. Mám tátu s mámou a strejdou v nemocnici a musim přežít do úterý v domě s někým, kdo je na mě nasranej. Jak že mi to chceš zlepšit náladu?"
Jungkook se na mě podíval s plnou pusou čokolády.
"Mno... vezmu tě na jedno fakt hezký místo. Ale budeš si muset vzít tenisky. Je to docela kus cesty."

***

Posral jsem to, fakt jsem to posral, posral, posral.
Samozřejmě jsem se vzbudil až odpoledne, já líný hovado.
Ujel mi bus, takže celou dobu běžím.
Rozhodl jsem se říct Jiminovi to, co jsem mu měl říct už dávno, co jsem mu měl říct hlavně včera. Hlavně ráno.
Nesnáším běhání.
Najednou jsem uviděl konečně jeho dům.
Při pohledu na dům Taeho mamky jsem se ošil.
Chudák Tae.
Ale Jungkook mi psal, že má plán, jak ho rozveselit.
Uběhl jsem posledních pár metrů k Jiminově domu a zaklepal jsem.
Popadla jsem dech a stále přemýšlel nad tím, proč jsem běžel.
Najednou jsem zevnitř uslyšel křik.
Panebože, Jimin asi musel vytáhnout vibrátor.
Rozhlédl jsem se kolem a všiml si stromu rostoucího hned vedle domu.
Ani jsem se nezamyslel a začal lézt.
Byla to fuška.
Vyčerpaně jsem se posadil na první větev a deprimovaně pohlédl na okno, nacházející se spoustu větví nade mnou.
Bylo otevřené a linul se z něj křik.
"Mlč kurva!"
Zakřičel hluboký a hlas a vě mě se vzedmul odpor.
Ten kokot si našel někoho jiného!
Sebral jsem všechny síly a začal se pomocí svých ne moc používaných svalů drápat nahoru.
Poslední větev.
"Prosím, dost už!"
Ruka mi sklouzla po kůře a já málem ztratil rovnováhu.
Svaly mě už bolely, ale z posledních sil jsem se vyhoupl na nejvyšší větev a rukou si zacpal pusu, abych zabránil znechucenému výkřiku, nebo taky vyloučení snídaně.
Jimin brečel. Hodně brečel.
Taky bych brečel, kdyby mě znásilňoval nějakej hnusnej čtyřicátník.
Chtěl jsem zakřičet, ale pak jsem se zamyslel.
Z kapsy jsem vytáhl telefon a se zavřenýma očima natočil pár vzeřin toho... zvěrstva.
Pak jsem vytočil číslo policie.
Co nejtiššeji jsem jim řekl adresu a zkusil vysvětlit situaci.
Žena zněla zmateně, ale zbytek jejich otázek jsem ignoroval, típl to a sebral veškerou svoji odvahu.
"Přestaň! Kurva přestaň!"
Jimin zmrzl na místě.
Ten člověk ho pustil a otočil se na mě. Když jsem poznal jeho obličej, v puse jsem vážně musel polykat zvratky.