Neighbor

20.

V sobotu ráno už se se mnou a se ségrou mamka se strejdou loučili.
"Tak jo Tae, buďte tady hodný. Kolik si říkal, ze tu bude lidí na ten referát?"
"4."
"Dobře, tak ahoj, a dohlédni na to, aby si TaeYeon brala léky a-"
"Zvládnou to, hlavně už pojď ségra!"
Zakřičel na mojí mamku od auta strejda a ona mě už asi po padesáté naposledy objala a rychle vyběhla ven.
Sledoval jsem, jak auto mizí v dálce.
"Jsou pryč!"
Skočil jsem si k TaeYeon na gauč a zachumlal se pod její růžovou deku.
"Kdy přijdou ti tvoji kamarádi?"
"Spíš spolužáci. A Misun. Napsal jsem jim, ať přijdou shruba ve tři."
"Misun? Holka?" TaeYeon ze mě strhla nadšením deku a drcla do mě.
"Měl jsi mi to říct dřív! Jdu si pro paruku!"
Vyskočila rychle z gauče a já sledoval její holou hlavu, jak utíká do svého pokoje.
Vrátila se po pár minutách, protože ji chvíli trvalo, než paruku přidělala k hlavě jakýmsi gelem.
Černé vlasy jí splývaly až na ramena a vypadala krásně, jako vždy.
"Nemusíš nosit paruku. Jsi vždy krásná."
"Myslíš že ta paruka půjde obarvit z poloviny na růžovo?"
"Já nevím, ale-"
"Pšššt, Sky teď mluví s Bloom."
"Mluví tam s ní skoro furt."
"Ale ne takhle."
Protočil jsem oči a zadíval se na to s ní.
I když jsem se nedíval na Winx Club.
Díval jsem se na ni, jakou má dětskou radost z maličkostí.

Zazvonil zvonek.
"Ding Dong!" Zakřičela TaeYeon a rychle doběhli ke dveřím.
Byla rychlejší než já a okamžitě otevřela dveře.
"Uum. Ahoj? Bydlí tady Tae?" Yoongiho hlas. Začal jsem se líně zvedat z pohovky.
"Já jsem taky Tae. Líbí se mi tvoje vlasy."
Přiklopýtal jsem ke dveřím a odsunul sestru bokem.
Ve dveřích stál udivený Yoongi a když mě uviděl, usmál se.
"Máš roztomilou ségru."
Páni, tomu to pálí.
"Díky, taky seš roztomilej." TaeYeon ho bezstarostně vtáhla dovnitř až leknutím vyjekl a zabouchla za ním dveře.
Yoongi se jí vytrhl ze sevření a schoval se za mě.
"Yoongi, TaeYeon." Představil jsem je, Yoongi vylezl spoza mých zad a potřásl si s ní rukou.
"Kde máš Jimina?" Zeptal jsem se ho nervózně.
"Bydlí hned vedle, šel si vzít něco na sebe a bude tu co nevidět."
TaeYeon otevřela pusu a chtěla mu říct něco jako "to je ten teplouš!", ale já jsem ji v tom včas zabránil a zacpal ji pusu.
V trapném tichu se ozývalo akorát hekání víl z televize, které Yoongi přejel znechuceným pohledem.
I když sám kouká na disney pohádky. Nemá nás co soudit.
"Pomůžeš mi nabarvit hlavu?" Zatahala TaeYeon Yoongiho za rukáv a Yoongi se na mě zoufale podíval.
"Neumím."
"To máš přírodně zelené vlasy?"
"Ehm..."
Uchechtl jsem se, když náhle zazvonil zvonek znovu.
TaeYeon nás oba odstrčila dál a otevřela sama.
"Ehm, ahoj. Bydlí tady Tae?"
Jimin.
"JÁ jsem Tae!"
Než stihl říct cokoliv jiného, zatáhla ho dovnitř a zmatený Jimin se s námi setkal pohledem.
Neměl kalhoty. A nebo měl kraťasy, které nešly vidět přes dlouhé, černé triko s růžovým nápisem "i was born like this", k tomu růžové podkolenky a černé tenisky.
Jinými slovy nad jeho výběrem barev TaeYeon přímo slintala.
Nutno podotknout, že Yoongi slintal taky.
"Můžu ti ukrást oblečení?" TaeYeon v dlani držela spodek jeho trika a s nadšením se mu dívala do tváře.
Jimin se široce usmál zatáhl ji za rukáv jejího růžového pyžama.
"Klidně se stav a prošmejdi mi skříň."
TaeYeon na mě otočila nadšený pohled a já jen pokrčil rameny.
Jimin ji pustil a vrhl se mi okolo krku.
Držel mě dost dlouho a podivně u toho na Yoongiho vrtěl zadkem.
"Hej, mátová hlavo, nechceš si sednout? Divně přešlepuješ."
TaeYeon drcla do Yoongiho.
"Jmenunu se Yoongi." Zamručel a svalil se na gauč.
Jimin se ode mě odtáhl a s úsměvem si sedl hned vedle Yoongiho. Hodně blízko.
Sestra na mě hodila překvapený pohled a já se jen usmál, protože jsem taky nevěděl, co mezi těma dvěma sakra je, nebo není.
"Potřebuju na záchod!" Řekl Yoongi až moc hlasitě, když se na něj Jimin doslova přitiskl.
"Tam." Ukázal jsem na dveře kam Yoongi rychle odběhl a Jimin si spokojeně sedl do tureckého sedu.
"To mi vysvětli." Zamračil jsem se na něj a on mi to oplatil zářivým úsměvem.
"Nechce se mnou být, protože má pro mě slabost. Dává to smysl?"
Zavrtěl jsem hlavou.
"Já vím!" Natáhl se zasněně jak dlouhý tak široký na gauč, s holčičím zahihňáním. Ten kluk má problém.
"Budeme kamarádky. Můžu ti třeba nalakovat nehty!" TaeYeon zakřičela na Jimina a odběhla do svého pokoje pro svoji zásobu laků na nehty.
"Mám rád tvoji sestru." Oznámil mi a rozhlédl se kolem.
"Je to tady hezký. To je super že jsme vlastně sousedi, co?"
Kývl jsem. I když to vlastně nebyla pravda, protože tu nebydlím. Ale nebudu mu kazit radost.
"Tvůj táta ví že jsi tady?"
Jimin si skousl ret.
"Ne. On není doma. I kdyby, je mu to jedno. Bude si myslet, že zase někde s někým šuk- jé, ty jsou krásné!"
Jimin se rychle přerušil když uviděl, jak si to k němu nakračuje TaeYeon s krabicí laků, se kterou se usadili na zemi a začali vybírat barvy. Samozřejmě že vybrali růžovou a černou.
Náhle jsem si připadal jako třetí kolo u kola.
Kde byl ten Yoongi tak dlouho?
"Yoongi?" Zabušil jsem na dveře.
"U-už!"
Uslyšel jsem spláchnutí a vodu z umyvadla a pak už se dveře otevřely.
Aniž by se na mě podíval, prošel kolem mě s očima přikovanýma k zemi.
Divný.
"Ťuky Ťuk!" Uslyšel jsem zakřičet TaeYeon.
Už zase byla u dveří dřív.
"Já jsem Tae!"
Řekla dřív než dotyčná osoba co stála ve dveřích stihla cokoliv říct.
"Já jsem Tae!" Přiběhl jsem ke dveřím a odstrčil ji.
Stála tam usměvavá Misun.
"Ne, já jsem Tae!" Jimin do nás se smíchem narazil.
"Tahle Tae se mi zamlouvá nejvíc." Vyplázla na mě jazyk, vzala TaeYeon za ruku a vešla dovnitř.
"Máš hrozně hebké ruce! Budeme kamarádky? Zatím mám jenom Jimina."
PaNeBoŽe, bylo mi za TaeYeon trochu trapně, ale neubránil jsem se úsměvu.
"Jimin je tvoje kamarádka?" Misun se s úšklebkem otočila na Jimina, který na ni zamával jedním namalovaný nehtem.
"Mhm. A Yoongi můj kluk, i když o tom ještě neví."
TaeYeon se podívala na Yoongiho, který se vyplašeně krčil v křesle.
"Na to budeš muset zapomenout princezno." Pohladil jsem ji ve vlasech a ona si otráveně povzdechla.
"Nekaž mi radost, nechci umřít jako stará pana!"
Misun se začala smát.
"Holka, klídek, na to máš ještě dost času."
"Je mi 16." Odpověděla TaeYeon a Misun na ni překvapením vyvalila oči.
A pak na mě. A zase na ni.
Do trapného ticha zase zazvonil zvonek.
"Ding-" Zakřičela TaeYeon, ale já ji přerušil a doběhl ke dveřím.
"Ne, teď já!"
Otevřel jsem dveře, s TaeYeon za zády.
"Já jsem Tae!" Zakřičel jsem v domění, že TaeYeon zakřičí to samé. Byla ovšem zticha a proto se na mě Jungkook díval jako na blázna.