Neighbor

34.

"Jiminie~"
Šeptl mi Yoongi do ucha.
Díval jsem se na Misun s Tae.
Tae ležela hlavou Misun v klíně a na břiše ji spal Yeontan. Šimrala ho za oušky, něco říkala a Misun ji hladila ve vlasech a s úsměvem poslouchala.
"Co?" Zeptal jsem se ho nepřítomně a ignoroval jeho ruku na vnitřní straně mého stehna.
"No tak, Tae s Kookiem někam zmizeli, Tae s Misun mají oči jen pro sebe... pojď nahoru."
Zamračil jsem se.
"Proč?" Zeptal jsem se, aniž bych se na něj otočil.
"Nedělej hloupýho."
Otočil jsem se na něj. Lehce se usmíval a nakláněl hlavu na stranu.
"Nechci." Řekl jsem rázně. Jeho úsměv zmizel.
"Jakto?"
Ukázal jsem na Misun s Tae.
"Chci tohle."
Yoongi nechápavě zakroutil hlavou.
"No tak, Jiminie..."
Přesunul mi ruku na zadek.
Něco se ve mě vzedmulo.
Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil co to je.
Odpor. Nechci to. Ne. Zase je něco proti mé vůli.
Jako vždycky.
"Yoongi ne-"
Začal mě umlčovat rty.
Vší silou jsem se snažil odtáhnout, ale hlava mi narazila do opěradla gauče, ten mě začal pohlcovat.
Zakřičel jsem mu do úst.
"Yoongi, co to děláš? Myslím, že se mu to nelíbí." Zleva se zasmála Misun, aniž vy tušila co se děje.
"Co ty máš co myslet?" Zavrčel na ni Yoongi.
Otočil jsem na ni hlavu a uviděl, jak se ona i Tae ublíženě tváří.
Povedlo se mi spod něj vyprostit nohu a koleno jsem mu vší silou zaryl do rozkroku.
Ani necekl, ale zkroutil se v bolesti a pustil mě.
Ani jsem se neohlédl a vyběhl z domu.
Nevěděl jsem kam běžím.
Hovada. Všichni.
Co jsem si myslel? Že mi přinese štěstí být pouhou děvkou?
Popotáhl jsem a běžel dál.
Nemám nikoho. Vůbec nikoho.
Než jsem si to uvědomil, běžel jsem k mostu.
Naklonil jsem se přes zábradlí a zahleděl se na velmi vzdálenou hladinu rozbouřené vody.
Stejně to všem bude jedno.
Přehodil jsem nohu přes zábradlí.
Yoongi si najde další děvku.
Přehodil jsem i druhou.
Doufám, že si otec nebude vztek vybíjet na bráškovi.
Nadechnu se a-
"Ježiš co to děláš!"
Kdosi mě popadnul za zápěstí zrovna když jsem se převážil a začal padat dolů.
Silně se mnou trhl a já přes zábradlí přepadl na pevnou zem.
Oddechl jsem si.
"D-děkuju, já..."
Zvedl jsem se a podíval se do obličeje Hoseokovi.
"H-Hoseok?"
"Debile! Nechtěl jsem aby si skočil z mostu, chtěl jsem vás s Yoongim trochu postrašit!"
Přímo přede mnou vzal do ruky svůj telefon a hodil ho přes most do vody.
Vyděšeně jsem zamrkal.
"Omlouvám se, panebože!"
Sednul si na zábradlí a já stále zmateně zíral.
"P-proč si mě zachránil?"
Hoseok se zasmál.
"Panebože, nemůžu tě nechat umřít! Proč by si to dělal!"
Zakroutím hlavou.
"Nevim."
"Mohl jsem za to já? Omlouvám se, omlouvám se! Nesnaž se skočit z mostu, nemůžeš-"
"Ne. Není to tvoje chyba. Jsem ožralej a možná se to nezdá, ale i děvky mají srdce a rodinné potíže." Usmál jsem se a sedl si vedle něj.
Oba jsme koukali kamsi před sebe.
"Ten mobil byl drahej. Doufám, že mi věříš, že ta nahrávka je pryč."
Kývl jsem hlavou, i když nahrávka Yoongiho sexu se mnou byla můj nejmenší problém.
"Díky. Kdyby si tu nebyl, skočil bych."
Hoseok kývl hlavou a po chvíli váhavého ticha mě objal.
"Hele nejsme nijak velcí kámoši, ale chci aby si věděl, že tu jsou lidi, kterým na tobě záleží."
Objal jsem ho taky a najednou se rozbrečel.
"Jimine! JIMINE!"
Ohlédnu se kdo to je.
Při pohledu na partu pěti lidí jsem se okamžitě i přes soply u nosu a slzy v očích usmál.
Podíval jsem se na Hoseoka a znovu jsem ho se smíchem objal.
"Máš pravdu. Mám tě rád, děkuju moc. Neříkej jim o tom."
"Proč?"
"Nechci aby věděli, že nejsem v pohodě. Chci před nimi být v pohodě."
Hoseok se na mě zmateně díval.
Ostatní už přiběhli a jako první mě v objetí mačkal Yoongi.
"Strašně moc se omlouvám! Panebože, jsi v pořádku?"
Objal jsem ho a pak se odtáhl.
Ostatní stáli kousek opodál.
"Co, co tu dělá on?" Vyhrkl Yoongi a prstem bodl Hoseoka do hrudi.
"To je můj kamarád!" Usmál jsem se a Hoseok se usmál taky.
Yoongi se na mě podíval jako na blázna.
Stále jsem se usmíval.
"Nejsem ničí děvka." Vlepil jsem mu pusu na tvář.
"Mám vás rád lidi! Mám vás všechny všecičky hrozně rád!"
Křičím do tmy.
"MY TEBE MILUJEME!" Zakřičela ostatní a já se otočil na Yoongiho.
Pohledem jsem ho vyzýval.
Nervózně se rozhlédl po ostatních.
"A víš co, jsi mi u prdele!" Zakřičel jsem mu do obličeje a s úsměvem se k němu otočil zády.
"Uum je to mimo mísu, ale miluju Ha-Neul z vyššího ročníku." Zasmál se nervózně Hoseok a probodl Yoongiho pohledem. Byl jsem mu vděčný za pokus, ale Yoongi zahanbeně zíral do země. Nedokázal to říct.
"Když už jsme u toho... TaeYeon. Myslím že tě kurva miluju."
Misun s Yeontanem v náručí sklopila hlavu a TaeYeon zalapala po dechu.
"Ach hlupáčku, to sis uvědomila až teď? A já tě kurva miluju už kurva dlouho."
Obě se usmály.
Jungkook s Taem se na sebe dlouho dívali.
Pozorně jsem je zkoumal.
"Tae..." Jungkook se odhodlal cosi říct. Myslím, že jsem tušil, co se chystá říct.
Ale pak jsme uslyšeli troubení a rychle se otočili.
Blokovali jsme celou cestu přes most.
My i auto zpanikařili, až nakonec auto uhnulo z cesty a plnou parou nabouralo do pouliční lampy. Předek auta se podivně zkroutil a zevnitř se ozval na vteřinu křik.
Pak ticho.
Pak zase křik.
Tae se řítil k autu.