Neighbor

15.

Líbal přesně tak dobře jak si pamatuju. Srdce mi hlasitě bušilo a v břiše mi poletovalo milion motýlků.
Vyskočil jsem si na něj a obmotal mu nohy kolem pasu. Potřeboval jsem cítit teplo jeho těla na mém, rozpálenou pokožku na pokožce.
Ucítil jsem jeho ruce na mém pozadí, které chtivě zmáčknul.
"Miluju tě Yoongi." Vylétlo mi náhle z úst mezi polibky, které v tu ránu přestaly.
Tyhle slova jsem mu nikdy neřekl.
Yoongi si mě ze sebe sundal a pohlédl mi do očí.
"Promiň." Otočil se a chtěl odejít, já jsem ho ale za zápěstí zatáhl zpět a silně jeho tělo přitiskl má stěnu kabinky, až to bouchlo.
Uchopil jsem jeho tvář do dlaní a nehty mu zaryl do pokožky. V očích se mu zrcadlil strach.
Ve mě vířil vztek, který jen čekal až vyplyne na povrch.
"Proč?" Zakřičel jsem na něj.
Neodpovídal.
"Proč mi tohle děláš?"
Zase žádná odpověď.
"A proč tohle děláš Jungkookovi? To ti je prostě jedna prdel málo?"
"Já s Jungkookem nechodím! Lhal jsem ti!"
Opáčil a pokusil se mě odstrčit, marně, pevně jsem mu rameno přirazil zpět.
Můj vztek vystřídal zmatek.
"Proč?" Zeptal jsem se už méně naštvaně, více zničeně.
"Protože..." povzdechl si a podíval se do země.
"Nechci mít vztah. Potřebuju volnost. Chtěl jsem se tě tím zbavit."
"Jinými slovy říkáš, že jseš single děvkař, co opíchá každou děvku co najde a pak ji odkopne?" Opět jsem zvýšil hlas a poté hlasitě lapal po dechu.
Kývl.
"Máš mě rád?"
Žádná odpověď.
"Já tě nechápu!" Můj vztek konečně vyplul na povrch.
Uchopil jsem ho za vlasy a narazil jsem jeho obličejem do stěny.
Složil se k zemi a v tu chvíli zazvonilo.
Otočil jsem se a vypochodoval ze záchodů, se slzami smutku a vzteku.
Napochodoval jsem do třídy právě včas a zaplul do lavice.
Když učitel přišel do třídy a Yoongi se stále neobjevoval, lehce jsem znervózněl.
Na hodinu nepřišel.
Sakra, co když jsem použil moc velkou sílu?
Když zazvonilo, ihned jsem se zvedl a chtěl běžet na záchod, zkontrolovat, jestli je v pořádku, ale něčí ruka mě srazila zpět do lavice.
"Kde je Yoongi?"
Jungkook.
"Já-nevim."
Teď, když jsem věděl, že ti dva spolu nechodí, měl jsem z Jungkooka jiný pocit. Jako kdyby se v mých očí stal jinou osobou.
Jungkookův pohled změkl a usmál se.
"Aha. Tak se asi zase někde fláká."
Sedl si na mojí lavici.
Na sucho jsem polkl.
"Hele, nepsal ti Tae co s ním je?"
Zeptal se.
"Ne, já na něj nemám číslo. Doufal jsem, že ty víš."
Jungkook si povzdechl.
"Takže má asi silnou kocovinu a papánkové si myslí, že je nemocný."
Zasmál jsem se a nastalo trapné ticho.
"Víš, Jimine, chtěl bych se ti omluvit. Za... asi všechno co jsem ti řekl. Ten večer jsem byl... zmatený a-"
"V poho." Usmál jsem se a uvažoval o tom, že mu řeknu, že vím, že s Yoongim nechodí. Ale to by bylo docela trapné. Radši jsem držel jazyk za zuby.
"Noo, tak já jdu na záchod."
"Ne!" Zakřičel jsem a Jungkook na mě hodil divnej pohled.
"Uum teda, ne protože jsem ti chtěl říct, ehm, že... si fakt vážím toho že ses omluvil. Dík."
Uf, tos dobře vysosal z rukávu Jimine, a asi to i zabralo, protože se usmál, kývl hlavou a odešel.
Potichu jsem se modlil, aby nepřišel na to, že jsem Yoongimu možná zničil jeho krásný obličejík.

*

Otevřel jsem dveře na záchod a rovnou si to namířil ke kabinkám.
Málem jsem omdlel.
"Kurva, Yoongi!"
Seděl tam opřený o zeď a tekla mu krev z pusy a nosu.
"Klid. Jsem v pohodě. Zasloužil jsem si to."
Uf, není mrtvej.
"Vysvětluj."
Sedl jsem si k němu.
"Takže, šel jsem se vychcat, ale byl tady Dae-hyun a ti dva další a chtěli znásilnit Jimina, tak jsem... hej! Co čumíš, jdi si jinam!" Lekl jsem se když Zakřičel a otočil se za sebe, odkud nás sledoval nějakej vyděšenej kid.
Ten se rychle otočil a utekl z hajzlu.
"Takže kde jsem byl... jo a proto mi rozbil hubu."
Zmateně jsem se na něj podíval.
"Cože? Rozbil ti hubu, protože ho chtěl někdo znásilnit?"
"Neee, protože jsem odehnal ty týpky tím že jsem řekl že je moje kurva a pak jsme se líbali a on mi řekl 'miluju tě' a já řekl sorry a chtěl jsem jít pryč ale on se naštval a řekl jsem mu že ty a já spolu nejsme a on mi řekl ze jsem devkař a..."
"Ty jsi fakt... už mlč."
Neměl jsem pro to slova. I když mluvil zmateně, shruba jsem chápal co se stalo. Chudák Jimin.
Yoongi je prostě svině.
A v tu chvíli přišlo to, před čím mě varoval. Začal jsem litovat toho, že jsem se s ním vyspal.
"Víš, Jimin není kurva. To ty."
Řekl jsem mu a on se jen se zaúpěním opřel o zeď.
Povzdechl jsem si.
"Pojď."
Pomohl jsem mu se zvednout.
Ať už je jakýkoliv, furt je to můj nejlepší kámoš. Nemohl jsem ho tam tak nechat.
Nějak jsme mu umyli obličej, Yoongi si vzal papírové ubrousky na krev a vydali se do třídy, do které když jsme vešli, lidi se divně dívali.
Střetl jsem se pohledem s Jiminem.
Vypadal provinile.
Usmál jsem se na něj.
Konečně dal někdo Yoongimu to, co si zasloužil.