Poletíme

Dimidium, et dimidium!

Velká síň byla okouzlující. Svíčky plály a celá síň už byla plná studentů, těšících se spíše na výborné jídlo než na zařazování svých budoucích spolužáků. Avšak byli tu dvě nervózní lvíčata, kterým chyběla společnost třetího kamaráda. Ty teď poposedávali u svého kolejního stolu a nemohli se dočkat, až oslava skončí. Dohodli se, že půjdou hned za ředitelem, když Harry Potter nebude v Nebelvírské společenské místnosti. Zrovna si říkali proč by Harry zameškal hostinu, když v tu chvíli vešli do velké síně budoucí studenti. Vzadu stál docela pohledný mladík, který zástup uzavíral. Přitom šeptal studentům, že není čeho se bát. Vypadalo to, že všechny uklidňuje nějakou povídkou, či co. Mladík, ale sám nevypadal v klidu. Jeho příběh asi slavil úspěch, protože děti se mu i přes okolní nervozitu zasmáli. Pak začal zpívat klobouk.

Musí být z bohaté rodiny. Pomyslel si Ron a vyjeveně zíral na modrý samet, který byl zdoben výšivkami s barvou všech kolejí krom Havraspáru, protože to byla základní barva. Mladík byl vysoké postavy. Bílé vlasy měl nakrátko střižené a oči pronikavě upřené na stoličku. "Sarah Byronnová" Ozval se hlas učitelky a mladík se k holčičce sklonil. Něco ji pošeptal a pak ji podpořil jemným plácnutím po zádech. Holčička se na něj usmála a málem radostí hopsala ke stoličce. Brumbál se na mladíka usmál. Tak strašně mu teď připomínal jistého Gellerta. Jeho Gellerta, ještě předtím než začal být posedlý. Albus si smutně povzdechl. Tak podobný... Brumbál byl zvědavý, jaké jméno si chlapec zvolil. Kdyby jen tušil, jak ironické to bude a hlavně, jak se mladík trefil. "Gellert Gray" vyřkla McGonagallová jméno chlapce. A teď to začne... Pomyslel si sarkasticky mladík. Ještě než však stihl usednout na stoličku, stihl si povšimnout šokovaného výrazu Albuse Brumbála.

"Ale podívejme se koho pak to tu máme. Ještě nikdy jsem neslyšel Nebelvíra tahle zuřit. Vyhrožoval mi, že mě spálí." Odmlčel se klobouk. "No pověz mi kam tě mám zařadit, ty jeden Nenebelvíre. Moudrý si i prozíravý, že by Havraspár. Na Havraspára, ale moc lstivý si snad tedy Zmijozel. Na Zmijozela si, ale moc loajalní, že by tedy Mrzimor. Na Mrzimora, ale moc obezřetný. Ah." povzdechl si klobouk. "Je to začarovaný kruh." "Žádná z vlastností nepřevažuje?" Zeptal se Harry. "Chlapče víš, proč jsem tě tenkrát zařadil špatně?" Odpověděl na otázku otázkou klobouk. Mladík mlčel. "Protože jsi si o to řekl a já tenkrát prostě nevěděl kam s tebou. Tak jsem tě zařadil do koleje, která se pro tebe sic nejméně hodila, ale věřil jsem tvému úsudku, že se ti tam dobře povede. " Klobouk se znovu odmlčel. "Přiznám se nevím,kam s tebou ani teď. Tohle se mi nikdy nestalo, ale prostě musím to zkusit." "Co?" zeptal se zděšeně Potter. "Jaké je slovo pro půl Zmijozel a půl Havraspár?" Zeptal se ho podezřele vesele klobouk. "Cože? Já nevím. Jste si jistý, že to chcete zkusit?" "Ano"

Všichni napjatě čekali. Patnáct dlouhých minut a lidé pomalu ztráceli nervy. Velkou síní začali kolovat teorie. "Myslíš, že ho moudrý klobouk nezařadí." Řekl nejistě Ronald Weasley. "Musí Rone. Moudrý klobouk ho někam musí zařadit." Řekla Hermiona, ale i sama sobě zněla nejistě. A pak se velkou sní ozval ten dobře známý hlas na který všichni čekali. Silný, zvučný hlas pronesl ono rozhodnutí, kterým zapsal tohoto mladíka mezi časté drby. "Dimidium, et dimidium!"Ozvalo se a vzápětí se znovu ozvalo. "Havraspár, Zmijozel!" Síň ztichla. Nikdo nevěděl, co má dělat a mladík, kterého se to nejvíce týkalo, už vůbec nevěděl. Sundal si z hlavy klobouk a pomalu se vydal pryč. Nevěděl ke kterému stolu. Jeho dilema rozlouskla až mladá dívenka z Havraspáru, která byla známá pro svou střelenost a které si Harry velice vážil. "Tak pojď Gellerte." řekla a dovedla chlapce ke stolu. Tam si s ním sedla a pustila se s ním do zajímavého rozhovoru o hvězdách. Bylo jisté, že mladíka si Lenka oblíbila, už jen proto, že byl výjimečný.

Tak jak se Vám líbila tato kapitola? Ani sama nevím, jak mě to napadlo. Prostě se mi prsty roztancovaly po klávesnici a já ne a ne je zastavit. No každopádně Vám přeji hezký zbytek dne.🤍

dimidium, et dimidium = Půl na půl