Only One Deserve Kiss |SMTV| fanfikce

🌙 Domluveno 🌙

,, Tak dobře koťátka,ale potom spát jasné?" ,,Jasný" odpověděli všichni sborově a začali se smát. Já si přisedla lehce k Samovi a začala jsem povídat. ,,Tak začalo to tím, když mi mamka v sedmi letech umřela na rakovinu. Bylo to pro mě těžké období a táta začal pít. Nejdřív lehce jenže pak jsem se ho začala i bát. Ale nikdy mi nic neudělal. Jenže dneska to bylo jinak. Táta byl hodně nalitej a to teda díky bohu, protože kdyby se tou vázou kterou po mně hodil trefil, možná bych tu ani nebyla. Potom sáhnul po mém parfému a hodil ho po mě. Trefil se přímo do břicha. Lehce jsem si nadhrnula triko s nadějí, že na něm žádná modřina nebude, jenže naopak. Měla jsem modřinu přes celé břicho, takže jsem byla už totálně dobytá. ,, Pak si ale stáhnul pásek, a začal mě s ním opravdu moc mlátit. To jsou ty krvavá záda. Když jsem mu málem utekla, chtěl mě chytnout za vlasy a zavléct zpátky, jenže jsem mu uhla a dostala ,,jenom" pěstí do tváře. Pak jsem utekla a vy jste mě našli." Dopověděla jsem stručně můj příběh.
,,Dneska mi bylo 18." Dodala jsem a očekávala jakákoliv blahopřání. K mému štěstí se okamžitě ozvali Matyáš s Domčou. ,,Tak to přejeme!" Řekli skoro sborově a udělali na mě až moc přeslazený výrazy. Hned po nich se ozval i blond chlapec, a jeho sladký pohled mi sděloval že jsem v největším bezpečí. ,,Veľa šťastia,
Ale kde chceš bývať? Zeptal se a podíval se starostlivě. ,,Já ani nevím, nějak se pokusím si najít bydlení. Aspoň na prázdniny." Řekla jsem, a uvědomila si, že je začátek prázdnin a nemám ani drobák. Můj úsměv nekontrolovaně poklesl. Sam si toho okamžitě všiml, dal mi ruku kolem ramen a navrhl: ,,Rodičia budú na dovolenke, takže môžeš být u nás." Řekl a ještě dodal:,, celé prázdniny so mnou a s chalanmi, to znie dobre nie?" Podíval se na mě a jeho oči se rozzářily. ,,Jestli to nevadí?" Řekla jsem a Sam nadšeně zařval. ,,Yes!" Domča moc nechápal ale všichni se jako na povel začali smát. ,,děkuju, že to pro mě uděláš." Řekla jsem s milým pohledem Samovi. Jen se pousmál. Bylo jasné že o mě má starost. Já si opět lehla na jeho stehno, podívala se na kluky a upadla do říše snů. Viděla jsem tam malou holčičku, která sedí u matčiny postele a... pláče! To jsem já! Když matka zemřela! Jenže zde nebyla jenom malá Anika a umírající matka. Byl zde i otec. Beznadějně se z rohu pokoje díval na již bezvládně ležící tělo, a jeho krokodýlí slzy máčely kus matčina šátku, který nosila všude s sebou. Nikdy jsem ho neviděla plakat. Najednou se za mnou objevil sam. ,,To je..." řekl, a já se slzami v očích opatrně přikývla. ,,Je mi to ľúto. Muselo to býť pre ťeba ťažké." ,,mhm" řekla jsem a on mi dal opatrně ruku kolem pasu. Neodtáhla jsem se vždyť je to jenom sen. Pomalu jsem si na jeho rameno položila hlavu. Dívali jsme se na tu nešťastnou plačící holčičku a objímali se. Jenže stejně záhadné jako se objevil, tak i zmizel. Ani nevím jak dlouho jsem koukala na tu malou plačící holčičku dívající se na svou již mrtvou matku. Bylo to pro mě těžké období. Začala jsem se probouzet. Otevřela jsem oči a uviděla Samuela. ,,Ty spíš 100 let jak šípková Růženka." řekl Domča a začal se smát. ,,Jo, přestoupili jsme už asi 3 krát. Ty spáči" dodal Matyáš a pousmál se. Já se pomalu zvedla, promnula si oči a přisunula se blíž k Samovi. ,,Díky kluci, za všechno" řekla jsem vděčně, a podívala se na Sama. ,,Nemáš za čo" řekl a pousmál se.

Lidi je ohromující že moje fanfikce někdo čte!! Každopádně jsou strašně časově náročné a proto je budu vydávat jednou týdně (v neděli). Navíc bych chtěla přidat nějaké víc hot scénky, jenom nevím jestli by se vám to líbilo. Budu ráda když mi to napíšete do komentářů. Díky, díky, díky a ahoj!