🌿,,Budeš má"🌿

3.2K 168 33
                                    

Kluky odvedli, já se vyspala a druhý Den už jsem byla jako rybička. Vzbudila jsem se kolem třetí hodiny odpoledne. Celý zbytek dne jsem strávila koukáním do stropu nebo přemýšlením o tom, co se bude dít dál. Už byla tma když přišel doktor abych se převlékla a mohla jít domů. Za velkým skleněným oknem už stál Sam, aby mě odvedl domů. Jakmile se naše oči setkaly, zůstali jsme oba dva stát. Jenom jsme se na sebe dívali, než to nekonečné ticho přerušil Sam. ,,Asi bychom mali už jít." Řekl a oba jsme z nemocnice odešli. Celou cestu jsme mlčky obcházeli všelijak barevné domy, až jsme přišli k již zmíněnému bílému domu. Pod světlem z lampy krásně svítil do dáli. Ve dveřích už na nás čekali Maty s Domčou. Vešli jsme dovnitř, prošli kolem tří záhadných dveří rovnou ke schodům, k již zmíněné bílé místnosti, kam jsem si lehla na jednu manželskou postel, vedle mě Sam, kluci si sedli na druhou stranu a dívali jsme se společně na filmy. Kluci do toho i lehce popíjeli alkohol, já nemohla, protože jsem byla po operaci. Po zhlédnutí asi pěti filmů bylo kolem sedmé a spoustu debat bylo o tom, jak jsou špatně zpracovány, nebo jak jsou až přehnaně dobré. ,,Domi, nemohol by si so mnou natočiť jedno videjko?  mám strašne dobrý nápad." Ozval se Sam po zkončení Harryho Potterra. ,,Ok," řekl Domča a zvedl se z postele. Sam se ode mě odsunul a oba šli ke dveřím. Těsně před tím, než se dveře zabouchly, ozvalo se:,,A ty mi na nej dávaj pozor maty!" Což nebudu lhát, bylo to od něj pěkné. Televize byla již vypnutá a ovladač se mi opravdu hledat nechtělo. Dlouho jsem se jenom dívala na zem, přesněji na překrásný huňatý koberec. První naše hrobové ticho prolomil Matyáš. ,,Ty a Sam... něco k sobě cítíte, že?" Zeptal se a jeho otázkou mě opravdu zaskočil. ,,Asi k němu opravdu něco cítím, je to normální když se známe dva dny?" Začala jsem nahlas přemýšlet. On se zvedl a rychle zamířil ke mně. Já začala instinktivně couvat. Jasně, zeď. Ani nevím proč jsem se tak lekla. On si ruce opřel o zeď aby mi znemožnil útěk. Byl ode mě sotva pár centimetrů. Slyšela jsem jeho tep, cítila jeho dech. Díval se na mě se zlým pohledem a pronesl:,,Budeš má, je to jen otázka času." Začal se přibližovat až se naše rty skoro dotýkaly. Rychle jsem uhnula hlavou a podlezla jeho svalnaté paže, abych mohla uniknout. Nepříjde mi, že by tohle maty normálně udělal. Asi v tom hrál svou roli i ten alkohol. Já jen nebyla schoná vnímat. Těsně u dveří jsem se zastavila, ani nevím proč. Matyáš toho využil a chytil mě. Opět mě natlačil k nejbižší zdi a tentokrát si mě chytil silně, abych se nevyvlékla. Rychle se ke mě přtiskl a začal mě líbat.  Byla jsem nucena spolupracovat. Tady jsem už byla přesvědšená, že v tom má prsty alkohol. To celé byla asi otázka 40 vteřin, poté mě chytl silněji, přesunul se k mému krku a začal mi silně sát kůži. Samozřejmě, že to bylo nepříjemné, ale takové párátko jako jsem já, se nemůže rovnat někomu, kdo pravděpodobně chodí každý den do posilky. Proto jsem mu prostě nemohla zdrhnout. Najednou jsme oba slyšeli Domču, jak řve něco na Sama a přibližuje se. Matyáš mě okamžitě pustil a skočil na postel.

Nějaké to napětí...
všem vám neskutečně děkuju, protože nás tu je skoro 200, a to je pro mě opravdu velké číslo. Konečně je tady další díl a dokonce i nějaká ta 15-pluska. Doufám že se líbí 🥰.

Only One Deserve Kiss |SMTV| fanfikce Kde žijí příběhy. Začni objevovat