Autumn Love (S.M.)

Kapitola 15

Probudím se ve svém pokoji a za okny už se vine nekonečná, černá tma. Rychle si promnu oči a snažím se zaostřit potemnělou místnost, kterou ozařuje pouhé světlo lampy na nočním stolku. Natáhnu se pro mobil pod polštář, abych se podívala, kolik je vlastně hodin. Leknu se, když zjistím, že už je devět. Rozhlédnu se kolem sebe a spatřím Ryana sedícího za psacím stolem.

"Pořád jsi tady?" zeptám se překvapeně, ale bez pochyb mi to udělalo nesmírnou radost.

"Už jsi vzhůru? Spala jsi jako miminko," promluví zírajíc upřeně na papíry před sebou, "nechtěl jsem odcházet, cítím se s tebou dobře, nebo bych snad měl odejít?" jakmile dokončí větu, otočí se čelem ke mně a pohlédne hluboko do mých přihmouřených očí.

"Vlastně jsem se tě chtěla zeptat, jestli bys tady nechtěl zůstat přes noc," rozmanitě si pohrávám s rohem povlečení.

Ryan se láskyplně pousměje a hned na to spustí, "to víš, že chci."

Mé srdce zajásá radostí. Uculím se, i když už se na mě Ryan nekouká a rázem vyskočím z vyhřáté postele. Dojdu k němu a se vší něhou jej obejmu kolem ramen. Ryanovy dlaně mě pohladí po předloktí, poté se vytočí svou tváří k té mé a dlouze políbí moje krapet nateklé rty po spánku.

"Co to děláš?" vyzvídám při pohledu na hromadu popsaných papíru.

"Napadl mě text k písničce."

"A o čem je?" snažím se přečíst alespoň první řádek, ale Ryan je rychlejší a vmžiku stránky zakryje svými dlaněmi, poté kývne rameny, jako kdyby to sám netušil, "nech se překvapit."

"Nenapínej mě dlouho," zašklebím se a naposledy jej líbnu do vlasů. Příjemně voní po pánském šamponu.

Ryan se jen usměje. Líbí se mi jeho úsměv. Je nečekaně působivý, krapet dětský, ale roztomilý.

"Jdu si dát sprchu," řeknu vzápětí a nechám Ryana na pár minut o samotě.

Zaklepu na dveře koupelny než vejdu dovnitř, nikdo se neozývá, propadnu tedy kliku a chystám se vstoupit do místnosti. Ale zděšením před sebou dveře zase rychle zabouchnu, jakmile zahlédnu Charlieho nahé tělo. Cítím se trapně, ale zároveň jsem naštvaná. Normální člověk se zamkne nebo alespoň promluví, když na něj klepete. Za pár vteřin Charlie vyjde z koupelny. Jeho tvář je zcela klidná, zato já jsem rudá jak rajče.

"Promiň, já-" snažím se přijít na dobrý způsob omluvy, ale on se jen šibalsky uculí, přičemž velice pozorně zkoumá můj obličej.

"Nic se nestalo. Vždyť jsi ho už jednou viděla a dokonce s ním dělala i jiné věci," palcem mi přejede po červených lících.

Popadnu jej za zápěstí a odstrčím jeho ruku pryč z mé kůže, "přestaň s tím! Byla to chyba a ty to víš, tak se na to snaž laskavě zapomenout a pořád to nevytahuj!"

Charlie na mě pár sekund jen zaraženě zírá, poté se lhostejně ušklíbne a záporně při tom zakroutí hlavou. Mám sto chutí ho praštit, ale neodvážím se. Bez jediného slova odejde, což mě ještě více namíchne. Avšak snažím se uklidnit, proto vmžiku zalezu do koupelny a začnu se svlékat. Poté se postavím přímo pod proud padající vody. Teplá voda příjemně masíruje mé ztuhlé, stále ještě rozespalé tělo. Nanesu si na dlaně sprchový gel vonící po jasmínu a celá se ním namydlím. Miluji tu vůní, připomíná mi totiž dětský olejíček, který mi máma dávala do vany, když jsem byla ještě malá. Potom, co už je mé tělo čisté, umyji si také vlasy, na které použiji svůj oblíbený medový šampon.
Jakmile jsem se vším hotová, rychle se osuším a zabalená v bílém ručníku se vydám zpátky do svého pokoje.
Ryan leží v posteli pouze v černých boxerkách. Hlavu má odvrácenou do strany a paže založené pod polštářem.
Vezmu si ze skříně tmavě modré, saténové kraťasy a velkou šedou mikinu, ve které většinou jen spím. Obléknu se a poté se uvelebím hned vedle Ryana.