Autumn Love (S.M.)

Kapitola 14

Je pátek odpoledne. Ležím v posteli, čtu si svou oblíbenou knihu a poslouchám přitom déšť bubnující do oken. Jsem natolik zabraná do popsaných stránek, že málem přeslechnu vyzvánějící telefon. Na poslední chvíli příjmu hovor a dám si mobil k uchu.

"Ano?" snažím se být příjemná, ač mě Owen vyrušil v té nejlepší a nejnapínavější části celé knihy.

"Jsem na cestě k tobě," řekne klidně, jako kdybych to již měla očekávat.

"A co hodláš dělat?" zeptám se.

"Potřebuji s tebou o něčem mluvit," jeho tón v hlase nezní moc nadšeně a ta serióznost jakou to řekl, ve mně vyvolala smíšené pocity.

"Aha.. Dobře," má přijet taky Ryan, ale to Owen je ten, který mě vždy vyslechl, a proto mi přijde správné si ho vyslechnout taktéž.

Netrvá to dlouho a domovem se rozezní zvonek. Na nic nečekám a jdu otevřít vchodové dveře.

"Ahoj," pousměji se na něj hned ve dveřích, ale Owen necukne ani koutkem a rázně vrthne dovnitř.

"Děje se něco?" zeptám se tiše a opatrně.

"Můžeme si teda promluvit?"

Jen přikývnu a svýma velkýma očima plnýma očekávání čekám až promluví.

"Bude to znít šíleně, ale chci abys to věděla," zhluboka se nadechne, "Autumn.. Já- zamiloval jsem se do tebe."

V ten moment jako kdyby se zastavil čas a vše kolem mě utichlo. V hlavě jsem si stále dokola přehrávala větu, kterou Owen řekl a nemohla tomu uvěřit. Mám vyschlé hrdlo a neutuchající pocit, že nemůžu polknout natož promluvit. Owenova tvář je zmatená. Zírá na mě a čeká na mou reakci, já ale nemohu. Nechci jej zranit ani mu lhát. Taky k němu něco cítím, to vím jistě, jen jsem si myslela, že to zvládnu překonat a Owena dostanu z hlavy. Ten kluk mi to bohužel vůbec neulehčuje.

"Promiň," špitne po dlouhé době, "víš co? Zapomeň na to."

Nechtěla jsem zapomenout. V duchu se proklínám za to, že mlčím, ale zároveň se přesvědčuji, že ticho z mé strany je v tuto chvíli možná ta nejlepší volba.
Zaslechnu kvílení pneumatik, jak se třou o štěrk před naším domem. Owen ucukne pohledem k oknu, a když spatří Ryana, celý se napne.

"Snad nějak přetrpím, že sis vybrala jeho," cekne drsným tónem v hlase a se vší rychlostí popadne kliku vchodových dveří.

"Owene! Já jsem si ale nikoho nevybrala," snažím se ho uklidnit.

Owen však jen záporně zakroutí hlavou do stran, přičemž se ironicky ušklíbne a poté bez váhání vyjde ven. Ryan jde naopak směrem k domu a nechápavě hledí na Owena, který rychlou chůzi kráčí ke své motorce. Nemůžu si nevšimnout toho, jak do Ryana Owen vrazí ramenem, když kolem něj prochází.

"Co to děláš?" vyštěkne Ryan, ale odpovědi se mu nedostane.

Když překročí práh našeho domu, vyděšeně na mě pohlédne.

"Co tu chtěl?" zeptá se, aniž by mě alespoň pozdravil.

"Nejspíš se mu nelíbím a nechce, abychom spolu trávili čas," snažím se najít dobrou výmluvu, tedy v rámci možností.

"To je divné, myslel jsem si, že nám to přeje," jemně se zamračí, zatímco si svléká svou bundu.

"To já taky."

Máma i Charlie jsou ještě v práci, tudíž máme s Ryanem dům jen pro sebe. Provedu ho naším skromným obydlím, po čemž se usadíme na prostorné pohovce v obýváku.

"Můžeme zkouknout nějaký film," navrhnu.

Ryan souhlasí. Ukážu mu tedy náš stojan na DVD s všelijakými filmy.

"Páni, už dlouho jsem neviděl tolik dévédéček pohromadě. Většinu filmů máme prostě v telce."

"Moje máma si na tom ujíždí. Možná je trochu staromódní," kývnu rameny a pobídnu jej, aby něco vybral.

Já sama se ve filmech moc nevyznám, radši si přečtu knížku.
Zatímco Ryan vybírá film, já se vydám do kuchyně přichystat něco k jídlu. Popadnu dřevěný, kulatý tác a uložím na něj talířky a misky s různými pochutinami, tudíž sýry, kolečka domácích klobásek, zeleninu, nějaké ovoce, oříšky, a aby toho nebylo málo, přidám ještě nachos se sýrovou omáčkou. Do skleniček naliju bílé víno a plný tác odnesu do obýváku, kde jej položím na konferenční stolek. Ryan už čeká uvelebený v sedačce a rozverně se uculuje na tu spoustu jídla.

"Tos nemusela, ale samozřejmě si to nechám líbit," zasměje se a natáhne se pro trojúhelník hermelínu.

Poté spustí film, který nakonec zvolil a v místnosti se rozlehne příjemná atmosféra. Zachumlám se do huňaté deky, která voní po mámě, stejně tak,  jako když ji objímám.
Asi uprostřed filmu Ryan natáhne paže směrem ke mně na náznak, abych se k němu přitulila. Neváhám, položím si hlavu na jeho pevný hrudník a vdechnu omamnou vůni pánské kolínské. Ryanovy paže mě ovinou a já si v těch medvědích tlapách připadám naprosto neviditelná, avšak v bezpečí. Cítím se natolik pohodlně a příjemně, že mi začnou padat oční víčka a jistý pocit komfortu mě nutí se nekontrolovaně usmívat. Ryanova dlaň mě víská ve vlasech a plynule přejíždí po mé páteři. Nejdřív cítím brnění na konečcích prstů, ale to se postupně šíří celým mým tělem jako elektrická vlna. Spokojeně vrním a čekám, kdy mě ono slastné hlazení a hýčkání docela uspí.

***

Omlouvám se, že jsem k tomuto příběhu dlouho nepřidala další kapitolu, ale potřebovala jsem nabrat nové síly a nápady.
Snad si najdu čas na pravidelnější vydávání.

Doufám, že se vám dnešní díl líbil.

Jak si myslíte, že se to bude dále vyvíjet mezi hlavní hrdinkou a třemi muži?

Budu vděčná za každý hlas, komentář a přečtení. 🖤