Step brother

9.

Až teď se nadechuji a uvědomuji si, co se to stalo. Nemůžu to ale vůbec pochopit. On je tak zatraceně drzý. Jak si to vůbec dovoluje. S tím zapomínám na svou skříňku a také se vydávám domů. Cama nikde před sebou nevidím, ale přesto celou cestu přemýšlím nad tím co se stalo u té zasrané skříňky.

Když jsem přišla domů a houkla jsem, že jsem doma, tak se nikdo neozval. Proto jsem šla do pokoje a do večeře jsem z něj nevylezla.

V sedm mě mamka zavolala dolů na večeři. S nechutí, že uvidím Camerona jsem vstala z postele a sešla schody dolů do jídelny, kde už seděli všichni. Pozdravila jsem je a sedla si naproti Camovi. Ten se na mě jen ušklíbl a jinak dělal že tam nejsem.

Začali jsme jíst a v tom přišel výslech ohledně mého prvního dne na nové škole.

"Tak co Tris, jaké bylo tvé dnešní poprvé?" Zeptal se s úsměvem Dan a vůbec mu asi nedošlo jak to vlastně vyznělo.

Cameron se málem jídlem smíchy zadusil a já hned poté lehce zčervenala. Danovi to došlo a situaci díky bohu zachránila mamka.

"No co Tris, jak jsi se tedy měla?" Prohodila mile. Díky mami, opravdu ti děkuji.

"Jo fajn. Hned jak jsem tam vlezla, jsem vrazila do holky, ale naštěstí se jen usmála a skamarádily jsme se, takže dobrý. Chodím s ní i do třídy a i s ní sedím. Jmenuje se Lex a je strašně fajn." S radostí jsem odpověděla a doufala, že to bude vše, ale bohužel. Taky co jsem čekala jiného.

"Tak to je fajn zlato a někdo další?" Znovu se optala.

"Jo jo, pak její přítel a kamarádi." Trhla jsem hlavou směrem ke Cameronovi, abych viděla jak zareaguje. Jen se ale nenápadně pousmál s poslouchal dál.

"No a pomohl ti Cam? Zvládla si všechno? Máš vše zařízené a tak?" Vyptával se Dan dál.

Než jsem stihla říct, že Cameron je úplný idiot a dělá, že mě nezná, protože mě chce údajně šukat, tak začal ten debil. Stále jsem na něho nasraná a proto na něj jen s nechutí pohlédnu, když začne mluvit.

"Jo, všechno zvládla. Má skříňku, kámošku, další kámoše a prostě všechno pohoda. Hlavně má mě, viď sestři." Usmál se na mě zářivě a svůdně mrkl. To jo ty úchyle.

"Ježiš, já jsem tak ráda, že jste si sedli." Zaradovala se mamka a Dan pokýval souhlasně hlavou. Ani jeden z nich si ale nevšiml Cameronova nadrženého pohledu, kterým mě skenoval jak nějakej blbej rentgen.

Oba jsme se na ně ale jen usmáli a dál pokračovali v jídle.

-

Po večeři, v půl deváté, nás mamka s Danem poprosili, ať uklidíme stůl a dáme nádobí do myčky. Hned poté odcházeli s popřátím dobré noci do jejich ložnice. Oba jsme jen kývli a také popřáli dobrou noc.

Začali jsme poklízet nábobí. Cameron ho nosil do kuchyně a já ho dávala do myčky. Když ho Cameron všechno nanosil, opřel se bokem o rám dveří a čuměl na mě. Nevím to teda jistě, ale prostě jsem na sobě cítila pohled. Nejčastěji asi na mém zadku.

Už jsem dávala do myčky poslední příbory, ale mě musela spadnout ta zkurvená vidlička. Já vim, já vim, jsem holka a jsem takhle sprostá, ale prostě v Portlandu jsem se bavila hlavně s kluky. Tedy až na Jess. No a mám to prostě od nich.

Proto se pro vidličku ohnu, abych jí sebrala. Nevědomky vystrčím svůj zadek, slyším rychlé kroky a najednou na svým bocích ucítím ty krásně svalnaté ruce. Nikdo jiný než Cam to samozřejmě není. Vzápětí se na mě svým klínem natlačí a já cítím něco, co jsem opravdu cítit nechtěla.

"Co. To. Do. Prdele. Děláš?" Syknu a skoro tu větu vyhláskuji, ale on se ani nehne. Spíš se na mě víc natlačí a boky mi zmáčkne více tvrději. Sakra. Tohle mě začíná vzrušovat. A děsí mě to, protože by nemělo. Ale ani se nedivím, je žhavej jako samotné peklo.

"Tohle je špatný. To nesmíš a hlavně se mi to ani nelíbí." Zaúpím s nervozitou v hlase. Lžu. A on to poznal. Líbí se mi to a moc, ale nejde to.

Cameron se jen uchechtne. Levou ruku odendá z mého boku a přesune ji k mým vlasům, které přendá na mé levé rameno. Přiblíží svůj obličej k mému krku, protože na něm ucítím jeho horký dech a foukne na něj. Já se jen ošiju a po celém těle mi naskáče husina.

"Lžeš sama sobě Bee. Vidím, jak ze mě šílíš zlato." Šeptne mi do ucha. Skousne můj krk a já blbá husa potichounku vzdychnu.

Cam se znovu uchechtne a pokračuje dál. Své ruce už má zase obě na mých bocích. Najednou ale s jednou začne vyjíždět po břiše k mému prsu. Už tam je, když ho najednou zmáčkne. Já znovu vzdychnu, tentokrát už ale hlasitěji a toužebně.

"Vidíš Bee, říkal jsem to. Šílíš ze mě. A stejně tak i já z tebe." Pošeptá mi znovu do ucha u kterého ani nevím, kde se zase vzal. S tím mě pouští a odchází nahoru do svého pokoje.

Nechá mě tam stát, zmatenou a nadrženou. Ne. Ne, ne. Nejsem nadržená. To vůbec ne, jen nesvá. Achjo, plácnu se do čela, protože jsem z něho nabuzená jak nikdy.

Vidličku hodím vzteky do myčky a zavřu ji. Opřu se o linku a zhluboka dýchám. Nevědomky přejedu prsty po tom místě, kam mě kousl a skousnu si svůj ret.

V kuchyni stojím ještě dobrých deset minut a až pak se odebírám do svého pokoje. Tam zalezu do koupelny, rychle se osprchuji a oblékám do kalhotek a volného trika na spaní. Celá nesvá zalízám do postele a stále myslím na to, co se stalo v kuchyni. Jsem z toho stále hotová a nemůžu uvěřit, že se něco takového stalo. Strašně mě to vzrušovalo, ikdyž je to tak špatné. Cítím se potom všem hrozně.

Plácnu sebou do postele a až teď si uvědomím, jak mi řekl. Bee. Takhle mi ještě nikdo nikdy neřekl. Ani mě samotnou to nikdy nenapadlo, ale líbí se mi to.

Už usínám, když se zase přichytím myslet na něj a jeho horký dech na mém krku. Ježiiiiš, asi se zblázním. Musím už spát, jinak zítra do školy nevstanu. Proto se přetočím na břicho a snažím se usnout. Stále ale s myšlenkami na toho ďábla.

 
Ahooj, myslela jsem, že tuhle část vydám až zítra, ale já se strašně nemůžu dočkat. Také nemůžu vůbec uvěřit tomu, že v pátek jsem děkovala za 100 přečtení a dneska už je to 200+. Jsem za to tak ráda, a proto doufám, že se ti knížka aspoň trochu líbí. Akorát se mi zdá, že sem ty části házim moc rychle za sebou, a pak, až nebudu mít čas, tak se to zastaví, ale mě ta knížka začala tak bavit psát. Taky budu ráda za nějaký ten hlas a komentář.
Užij si den.
Nala xx 🌸