Nepochopená láska - Drarry | POZASTAVENO

KAPITOLA 6 - SVĚŘIT SE

Draco se probudil a první co ucítil byla nesnesitelná bolest. Nemohl určit odkud pocházela - bylo to spíše jako by měl celé tělo v ohni. Pak si vzpomněl na události ze včerejška a na Voldemortovo mučení. Nešťastně zakňučel a pomalu otevřel svoje bouřkově šedivé oči. V pokoji už nikdo nebyl. Draco zamumlal Tempus a zjistil, že je už dávno po snídani a za pět minut mu začíná vyučování.

,Tak sprcha asi bude muset počkat' pomyslel si a opatrně se zvedl z postele. Popadl košili a černé kalhoty jako obvykle a na to si oblékl hábit se zelenostříbrnou kravatou. Vlasy mu trčely na všechny světové strany, ale jelikož už mu zbývala jen minuta, tak si je jenom prohrábl prsty, což mu moc nepomohlo. Dal si učebnice do tašky a rozběhl se do chodby.

I když utíkal celou cestu do učebny, kde měl Přeměňování tak když rozrazil dveře, McGonagallová už ve třídě byla a před sebou měla ananas, který zrovna přeměňovala na květináč.

Celá třída se na něj otočila a někteří se zlomyslně zasmáli jeho vzhledu. Profesorka jenom překvapeně zvedla obočí.

,,Pane Malfoyi, jdete pozdě."

,.Ano, madam. Omlouvám se."

,,Smím se zeptat proč?"

,.Já ... zaspal jsem."

,,Dobrá tedy. Strhávám Zmijozelu pět bodů za vaší ranní nedochvilnost. Posaďte se a připravte si hůlku - podruhé už látku vysvětlovat nebudu."

Draco si sednul vedle Blaise, který mu věnoval pohled plný obav. Blonďák se na něj jen chabě usmál.

,,Draco ... hej, Draco." uslyšel za sebou šeptat dívčí hlas. Otočil se na Pansy, která byla nakloněná přes její lavici.

,,Co je?" zašeptal zpátky.

,, Krev - máš na spánku krev." zašeptala nešťastně zmijozelka.

Draco se otočil zpátky. Asi se včera praštil do hlavy, když spadl na zem. Nervózně se otočil na lidi kolem sebe. Jen doufal, že si toho nikdo nevšiml. Jen Potter se na něj díval. Zmijozel nervózně polknul a raději se od něj odvrátil.

Když konečně zazvonilo, nečekal na své přátelé a jako šipka vyrazil z třídy. Doběhl na záchodky a podíval se na sebe do zrcadla. Krev nebyla tak viditelná, takže si jí snad nikdo nevšiml. Ránu si umyl studenou vodou a znovu se na sebe podíval do zrcadla. Asi tam bude mít malou jizvu, ale na tom mu vůbec nezáleželo. Dveře od umývárny se otevřely a někdo vešel dovnitř.

Draco se polekaně otočil, ale byli to jen Blaise s Pansy.

,,Co se včera stalo?" zeptal se opatrně Blaise.

,,To co obvykle - tentokrát to bylo Cruciatus a ne po mudlovsku." odpověděl nezaujatě a zvedl ze země svou tašku, kterou tam předtím odhodil. Rozhodl se, že o svém úkolu nikomu neřekne. Kdyby se to dozvěděl Pán Zla, nezabil by jen Draca, ale také ty kterým se svěřil - tím pádem Dracovy nejlepší a vpodstatě jediné kamarády.

,,Co máme teď za hodinu?" změnil téma.

,,Lektvary, ale Draco -" Pansy chtěla ještě mluvit o včerejšku.

,,Ne, já už se o tom nechci bavit. Nestalo nic zas tak strašného - jen mučení jako obvykle. Takže můžeme to nechat být a jít raději hodinu, prosím?"

Oba dva tiše přikývli a rozešli se za svou alfou. Cestou míjeli spoustu studentů, kteří se posmívali jeho vzhledu a někteří do něj dokonce strčili, nebo praštili ramenem. Draco je všechny ignoroval, ale Pansy a Blaise na něj křičeli a nebo na ně seslali nějakou kletbu.