heartbreak girl|| 5sos

chapter two

Někdo zazvonil..

Myslela sem si, že to byl táta s tím, že nemá klíče, měla sem na sobě jen dlouhé tričko a kraťasy, které ale nebyly vidět. Jednou rukou jsem vzala za kliku a druhou jsem se natahovala pro klíče, které tam nebyly. Když sem se ale podívala, kdo za dveřmi stojí, smála jsem se.

"Mickeeeeeey!" křikla sem a vrhla se mu do náručí. Dal mi pusu do vlasů a usmíval se. Jeho vůně mi tak chyběla. On mi tak chyběl.

"Co tu děláš?" řekla jsem, když sem se odtáhla a zvedla obočí. Nenapadlo mě, že by hned přišel a bez oznámení.

"To nemůžu sám od sebe přijít za svou nejlepší kamarádkou?" nadzvedl obočí a hrál uraženýho. Pomalu se otáčel, že odejde ale chytla sem ho za černou koženou bundu a zatáhla dovnitř. Zaklapla jsem dveře a rozběhla se proti Michaelovi a skočila mu na záda. Bohužel to nečekal a oba jsme spadli na zem. Začla sem se strašně smát, i když mě bolela ruka.

"Kimberly Bailey, to jsi neměla!" zakřičel na mě vážně, lekla jsem se, ale pak se začal smát a mně se ulevilo. Rychle jsem se zvedla a běžela do svého pokoje, ale na schodech sem zakopla a znova se bouchla do bolavé ruky.

"Kurva, au." strašně to bolelo a začala se mi pomalu dělat modrofialová modřina.

"Jsi v pořádku?!" rychle se ke mně rozběhl a zvedl mě.

"Pojď, jdeme k doktorovi." když tohle řekl, rozběhla sem se k sobě do pokoje a zavřela se v koupelně. Nejdu k doktoru. Michaelovi asi nedošlo, že nejsem zamklá, takže bušil na dveře a říkal mi, ať vylezu. Po chvíli vzal za kliku a došlo mu, že bušení na dveře bylo zbytečné a mohl jít dovnitř rovnou.

"S tou rukou nic není, jenom je tam modřina, nikam nemusíme, bude to dobrý." když sem tohle řekla, snažila sem se věřit svým slovům. Nesnáším doktory za to, že řekli, že mamku vyléčí, ale neudělali to. Neměli to slibovat. Tohle je asi hodně chabý důvod, proč k nim nechodit a bát se jich. Navíc mám fobii ze všech, co mají jehly a tak. Michael zmateně přikývl. Šel ke mně do pokoje, sedl si na postel a vzal si notebook. Přihlásil se na twitter a někomu psal.

"Komu píšeš?" Zeptala sem se zvědavě. Podíval se na mě a začal se smát. Nechápala sem ho. Sedla sem si k němu a bouchla ho.

"Vyklop to, Clifforde." začal se víc smát.

"Nebuď zvědavá, Bailey." po tomhle jsem hrála uraženou a odešla z pokoje, sešla schody a dala si led na ruku, na které už byla velká modřina. Slyšela sem jak někdo běží po schodech dolů.

"Hey, Kim, pojď sem." dělala sem, že ho neslyším a dál seděla na pohovce a hypnotizovala krémový koberec.

"Nebuď uražená." koutky mi cukaly, ale jak sem zjistila, že míří ke mně, přestala sem se smát a otočila hlavou na druhou stranu.

"Sakra Kim, nehraj to." a to už sem nevydržela, bouchla ho a usmívala se. Na Michaela nejde být naštvaná, prostě to nejde.

"Co potřebuješ?" místo odpovědi mě vzal za zdravou ruku a táhl mě do mého pokoje. Vůbec sem netušila co to má znamenat. Když jsme došli do pastelově zbarveného pokoje ukazál abych si sedla na postel a odešel do koupelny. Co to zase dělá za sračky? Vždycky se jeho nápadů bojím, protože většinou jsme z toho měli průser. Když přiběhl z koupelny nesl s sebou notebook. Položil ho přede mě a rukama naznačil abych si ho vzala a podívala se. Bojím se, v dobrém slova smyslu. Když sem si s nervozitou vzala notebook na klín, byla tam fotka. A ne jen tak někoho. Byla tam fotka kluka, jednoho z Michaelovo nejlepších kamarádů, do kterého jsem byla.. dá se říct zamilovaná? Ano, zamilovaná a možná furt jsem. Podívala sem se na něj, pohledem co tím myslí a zřejmě to pochopil.

"No.. víš.. vim, jak to mezi tebou a jím je, a vím co pro tebe znamená, tak sem si řekl, že bys ho možná chtěla zase vidět." vím jak to mezi tebou a jím je? cože?

"Co jak mezi mnou a jím je?" musela sem se zeptat, protože tohle sem nechápala. Vím, že k němu něco cítila, možná.. cítím? Ale on to řekl úplně jinak. Jsem hodně zmatená, hodně zmatená.

"No, že jsi ho chtěla.. nebo chceš? A on o tobě taky pořád mluvil." v břiše se mi objevily motýlky a mám co dělat, abych nevykřikla, panebože.

"Mickeyyyy!" a musela sem ho obejmout, smál se mi. Když mě od sebe odtáhl, zeptal se, jestli ho chci teda vidět. Samozřejmě sem souhlasila. Pak jsme šli společně s Michaelem koukat na film, a mě docvaklo, co vlastně dělal tak dlouho na tom notebooku? Proč měl notebook v koupelně a s někym mluvil?

"Clifforde, co jsi dělal s tím notebookem v koupelně? S kým jsi mluvil?" musela jsem se ho zeptat, hodila jsem na něj zmatenej pohled a zvedla obočí.

"No.. myslel sem, že ti to řekne Luke, ale jsi chytřejší, než jsem si myslel. Budu se sem stěhovat. Budu bydlet o pár ulic dál s Lukem, Ashtonem a Calumem." myslim, že se mi oči změnily na srdíčka. Dělá si srandu? Zase jsem ho musela obejmout. Společně jsme dokoukali film, a pak se šli připravit, protože měl Luke přijít za hodinu a půl. Šla jsem do sprchy a Michael se mi smál, že to přeháním. Nepřeháním, vážně ne. Když sem vyšla ze sprchy, šla sem si oblíct černý kalhoty, černý volný tričko a přes to teplou parku. Namalovala jsem se a sešla ze schodů dolů, kde už čekal Michael, ten se samozřejmě nepřipravoval, protože vypadal normálně. Za to já vypadala jako zombie. Odešla sem do kuchyně a vzala si mandarinku, a když sem jí začla jíst někdo zazvonil. Položila sem jí na stůl a šla otervřít.

"Lukeu, pusť mě! Nechci do vody, prosím. Vzdyť je to studený, prosím, ne!" křičela sem na něj, ale nechtěl mě pustit, měl mě přehozenou přes rameno a já nemohla nic dělat. Těsně před bazénem, který máme na zahradě, mě pustil a usmál se. Vypadal jako anděl.

"Děkuju." usmála se, a chtěla odejít, ale on mě do vody strčil.

"Lucasi, tohle jsi posral." vylezla sem z bazénu a dělala, že se s ním nebavím. Byla mi strašná zima. Rychle za mnou běžel a omlouval se, musela sem se začít smát.
Tohle byl jeden z nejhezčích dnů léta. Trávila jsem ho s Michaelem, Lukem, Calumem a Ashtonem. Mamka byla v kuchyni a vařila. Táta byl na všechny hodný a furt se usmíval.

"Ahoj, Kim." pozdravil mě. Neodpovídala jsem mu, tak mi začal mávat rukou před obličejem. Zamrkala sem a došlo mi, že sem tu stála jak socha.

"A-ahoj." vykoktala sem a otočila se, aby neviděl, že se červenám. Michael se mi začal strašně smát, vyplázla sem na něj jazyk, sedla si vedle něho na pohovku a strčila do něj. Luke mě následoval a sedl si do křesla.

Po chvilce povídání jsme šli ven..