heartbreak girl|| 5sos

chapter seven

Zvedla sem se od stolu a vyšla před kavárnu.
"Ahoj lásko, mám dobré zprávy!" vykřikl na mě hned jak sem telefon zvedla.
"Poslouchám," a mezitím si kopala s kamínkem, kterej ležel na zemi.
"Přijedu dřív!" vykřikl do telefonu, znovu. Po tváři se mi rozlil úsměv, široký úsměv.
"Vážně? To je skvělý!" byla sem veselá, i když mě štvalo to, co se stalo mezi mnou a Mickeym. O co mu jde?
"Kdy přijedeš?"
"Za dva týdny," o proti tomu, že jinak by měl přijet za dva měsíce, je tohle strašně skvělý!
"Teším se na tebe! Už mi strašně chybíš."
Po ukončení hovoru jsem se vrátila do kavárny za klukama, sedla si opět na mé místo a furt se usmívala jako idiot. Byla sem veselá, vážně hodně veselá!
"Co se tak směješ?" zeptal se mě Ashton a pobaveně na mě koukal.
"Uhm, Luke přijede dřív, za dva týdny." řekla sem vesele, div sem málem nevykřikla a nevyskočila radostí.
"To je super!" zajásali všichni tři. Po hodině sezení v kavárně a povídání si jsme se sebrali a odešli k parku.
"Um, musím vám něco říct, no-" začal Calum.
"Mluv," pobídl ho Mickey.
"Mam, našel, mám holku." a začal se culit jako dítě.
"To je dobře! Ale teď, povídej, chci vedět všechno," začal Ash a já horlivě přikyvovala na souhlas.
Začal nám vyprávět jak se poznali a tak. Zdála se být strašně milá. Její jméno je Ali a seznámili se tak, že na ní Cal vysypal hranolky. Calum se teší, až nás představí, prej si budem rozumnět, prej. Michael si mě celej den nevšímá a je fakt divnej. Chytla sem ho za zápěstí a zatahla ho dál od kluků. Ash a Cal se na nás podívali nechápajícím pohledem a já na ně zavolala, že je doženem.
"Co je?" řekl otráveně.
"Ty se ptáš, co je?! To bych měla spíš já, nemyslíš?" vytočil mě, huh.
"Vadí mi, že kouříš." odvrátil pohled a chtěl jít dál. Předběhla sem ho a tim ho zastavila. "A dál?" zvedla sem obočí a na čele se mi udělalo pár vrásek.
"Fajn. Moje kamarádka, um-umřela. Měla astma a kouřila, kdyby nekouřila ty zkurvený cigarety, nic by se nestalo." leskly se mu oči. Kristepane, co to jsem za člověka, že sem rozbrečela tohodle roztomilého rudohlavce?
"Um, aha, ne to sem nechtěla říct,uh-" ano, zas se nezmůžu na smysluplnou větu.
"Promiň," vypadlo ze mě po chvíli a on mě obejmul. Obmotala sem ruce kolem jeho krku a chvíli si užívala ten skvělý pocit. Obejmutí od nejlepšího kamaráda nenahradí vážně nikdo. Kluky jsme dohnali a vyrazili domů.
K večeři jsme objednali pizzu a společně jedli u televize.
"Jak se těšíš do školy, Kim?" podíval se na mě Ashton a s plnou pusou se mě zeptal. A jo, za tři dny končí letní prázdniny a já jdu do školy.
"Nemluv mi o tom," nesnášim školu, fakt strašně moc, jediný plus je to, že tam chodí kluci taky, sice o rok výš, ale to už je fuk, ne?
Dva dny utekly jako voda, a já poslední prázdninový večer sedim na posteli v Lukeovo tričku a čtu knížku. Ještě před spaním otevřu okno a zapálím si.
Vše mám připravený a kolem jedenáctý se přemlouvám, abych už konečne usla. DÍKYBOHU, máme až od devíti, no, 'až'.
Ráno mi zvoní budík v sedm, vypínám ho tak, že to něj několikrát praštim. Ještě zůstávam ležet ve velké, měkké posteli a nechci z ní vylézt.
Někdo rozrazil dveře a začal křičet "Vstávej!" já toho Michaela zabiju.
Šla jsem do sprchy, pak sem se oblékla a nalíčila, nasnídala a pomalu s klukama šla do školy.
Dorazili jsme do školy a s klukama si rozdělili cestu. Nikdy sem moc nezapadala, takže mi to tady není vůbec příjemné.
"Vidíte jí? Chudinku," a je to zase tady. Arogantní, opovržená a hlavně namyšlená Donna, ke mě se svýma ocáskama míří. Vidím to na monokl a rozbitej nos.