heartbreak girl|| 5sos

chapter four

"Pizza?!" slyšel jsem Michaela běžet ze schodů.
K I M
Opřela sem si hlavu o Lukeovo rameno a zavřela oči. Byla jsem strašně unavená. Pomalu jsem usínala, ale pak jsem zaslechla Mickeyho volání. Luke se sladce usmál, a já nemohla odolat a kousla se do rtu. Asi si toho všiml, protože se začal červenat a culit ještě víc. Když Mickey dorazil do zeleně zbarveného obývacího pokoje a všiml si toho, kde mám položenou hlavu, usmál se a mrknul jedním okem. Najednou někdo zazvonil, typuji, že pizza. Michaelovi se rozzářily oči a běžel otevřít.
"Drobné si nechte. Díky, naschle." slyšela sem Mickeyho od dveří. Řítil se do kuchyně a začal pizzu jíst. Zvedla jsem se, nebo se o to aspoň pokusila, s tím, že zajdu pro kousek pizzy pro mě a Lukea. Ale Luke mě chytil za ruku a stáhl zpátky na gauč.
"Nechoď pryč." pošeptal mi do ucha a nahodil psí pohled. Tomuhle by neodolal nikdo.
"Vždyť já se vrátím za pár sekund." také jsem mu pošeptala do ucha a usmála se na něj. On se kousl do rtu, ve kterém měl piercing. Zase sem plula v jeho modrých očích a myslím, že se zachvilku na své lodi potopím.
"Ty máš hlad?" zeptal se už s normální hlasitostí.
"Ne, myslela jsem, že ty ano."
Jeho odpověď byla záporná a tak jsem svojí hlavu zabořila do jeho hrudi a Michaela jsem nechala samotného v kuchyni s pizzou.
Naposled si pamatuji, že si Luke obmotával můj pramínek vlasů kolem prstu, pak jsem asi usnula. Probudila jsem se v autě na sedadle spolujezdce.
"Lukeey, kam jedeme?" řekla sem rozespale a promnula si oči. "A kde je Mickey?" mé suché rty jsem olízla a měla jsem potřebu se napít.
"Jedem ke mně a ke klukům domů. Kluci teda ještě nedorazili, přijedou za dva dny a Mickeymu volala babička, takže dnešní noc stráví u ní, takže to vypadá, že tam budeme samy." pověděl mi to s naprostým klidem a já mu to záviděla.
"Oh, aha, okay." a zase sem zavírala oči.
"Nespi, už parkuju."
Zabručela jsem něco nesrozumitelného a když auto zastavilo, tak jsem se z něj snažila co nejrychleji dostat, abych byla zas co nejrychleji v teple. Netuším kolik je hodin. Když jsme došli do domu Luke mi popsal, kde co je a zakončil to větou "chovej se tady, jako doma"
Došla jsem do kuchyně a udělala si horký čaj, který sem si vzala s sebou na pohovku a zabalila sem se dekou. Teplý čaj jsem vypila a šla odnést hrneček do kuchyně a když jsem šla zpět na pohovku, seděl tam Luke. Usmíval se mě jako sluníčko, hned jak sem si sedla, otevřel náruč a já ji přijala. Hladil mě po vlasech, natáčel si pramínky mých vlasů na prst a já zase pomalu usínala.
'*'*'
Po několika hodinách jsem se probudila a Luke nikde. Pořád byla tma jak v pytli a tak jsem se koukla na mobil, kolik je. Bylo kolem jedný ráno. Byla jsem v pokoji, který byl zřejmě pro hosty. Měkká, velká a hlavně pohodlná postel mi zlepšila náladu. Nechtělo se mi z ní nikdy vylézt. Najela jsem na twitter a všimla si, že před chvilkou Luke tweetnul o tom, jak mu chybí Ash a Calum. Rozhodla jsem se mu napsat.
Lukey Pukey, ty nespíš?^_^
Odepsal mi po pár vteřinách.
Nespím._.
Zjistila jsem, že se do mobilu usmívám tak s hloupým výrazem, že jsem se okamžitě snažila přestat.
Nemůžu za tebou přijít? Odepsal mi zase po pár vteřinách.
Samozřejmě, že můžeš. :)
Awww, on je tak sladkej. Vzala jsem si na sebe velký dlouhý tričko a sundala si černé kalhoty, ve kterých jsem celý den.
"Ťuky ťuk." řekla jsem, když jsem otevřela dveře. Lukeovi se rozzářil úsměv a já skočila vedle něj. Chytil mě kolem pasu a v objetí jsme usínali.
Znamená tohle něco nebo ne? Ptala jsem se mé mysli a odpověď se mi nedostavila.
'*'*'
Ráno sem se probudila a Luke furt spal. Pomalu jsem vyklouzla z jeho objetí, tak abych ho nevzbudila a odešla do kuchyně. Udělala sem si kafe, a když jsem pomalu dopíjela poslední lok, už seděl u jídelního stolu a pil svůj čaj.

"Dobré ráno." řekl mi chraplavým, rozespalým hlasem a víčka mu pořád padala dolů.

"Tobě taky."

Společně jsme se nasnídali a pak jsem se zeptala, jestli mohu do sprchy. Řekl, že je to samozřejmost, tak jsem se vydala do koupelny. Osprchovala sem se, umyla si vlasy a když jsem vylézala ze sprchového kouta, zjistila jsem, že nemam ručník. Sakra.
"Lukeyy?"
Neozval se, ale někdo pomalu a nejistě otevíral dveře, tak sem čekala, že to bude Luke.
"Ano?"
"Um, zapomněla sem ručník, doneseš mi ho, prosím?
"Jo. Máš ho na umyvadle." a pak zmizel.
Rychle jsem ručník omotala kolem sebe, vysušila si vlasy, vyčistila si zuby a odlíčila si zbytky makeupu. Zabalená v ručníku jsem se vydala po schodech nahoru, do pokoje pro hosty, ve kterém jsem měla pár věcí. Oblékla sem si černé legíny a svetr, vlasy dala do vysokého culíku a odešla dolů za Lukem.

"Dík. Za ten ručník."

"Nemáš zač." on je strašně sladkej, achjo.

"Hele? Nepůjdem koupit nějaký dárky?" zeptala sem se ho, protože mi došlo, že zachvilku budou Vánoce a já nemám ani jeden.
Jen se na mě usmál a přikývnul. "Tak já se jdu převlíct a vysprchovat." kývla jsem na něj také, a šla jsem se převléknout. Vzala jsem si legíny, černý tílko a vínový svetr. Rozčesala sem se, vlasy dala do drdolu a pak sešla dolů a všimla si, že už Luke sedí v černých kalhotách, na gauči a kouká do mobilu. Přišla sem k němu ze zadu a zakryla mu oči.
"Kdo jsem?" změnila jsem svůj hlas a Luke se mi začal strašně smát.

"Uh, kdo by jsi asi mohl být. Ashton?" začal se smát ještě víc.
"Typuju, že budeš Kimberly, ale nejsem si jistý."
*'*'*
Dojeli jsme k obchodu a vlezli dovnitř. Nikdy jsem nenakupovala hodně dárků. Jen pro tátu, Mickeyho, Lucase, Ashtona a Caluma. Ashtona a Caluma moc neznám, takže je vždycky strašně težký něco vybrat. Když jsme asi po hodině nakupování konečně něco vybrali, šli jsme se najíst do pizzerky.

O ROK POZDĚJI

"Za pár měsíců se vrátím a pak už tě neopustím, dobře?" vzlykla jsem. Chytil můj obličej do svých dlaní.
"Dobře." obejmul mě a dal pusu do vlasů. Vzlykala jsem mu do trička a nasávala jeho vůni.
Políbili jsme se a pak odešel. Nedalo mi to a musela sem se za ním rozběhnout.
"Lucasi!" křikla jsem na něj. Otočil se, a vypustil tři slova.
"Miluju Tě, Kim." a letmo mě políbil.
"Já, já tebe." vzlykala jsem, slzly se mi kutálely po tvářích. Držela jsem si řetízek na krku, který mi dal. Stála jsem tam do tý doby, než zašel. Zmizel. Zamrkala sem očima, otřela si tváře a odešla na parkoviště, kde na mě čekal Mickey v autě.
On odjel. Přijede za půl roku. Odjel ode mě tak daleko.
"Notak, Kim." obejmul mě Michael a já zase brečela.
Odjeli jsme domů. Odstěhovala sem se od táty ke klukům, kteří jsou pro mě více rodina, než táta. Celý den sem proležela v posteli, v jeho tričku a koukala sem na seriály. Někdo zaklepal.
"Ano?"
Dveře se otevřeli a on se vřítil do pokoje.
"Nebuď smutná, uteče to jako voda." řekl a při tom si sedal na mou postel, ve které trávim celý den.