DIA

5.

Ráno mě probudil křik dětí. Unavená jsem se rozhlédla a viděla, jak si Leon hraje s dvojčaty.

,,Brý ráno.''

,,No nazdar. Vypadáš..., děsně. Ale to znám. Nová postel a tak dále, že?'' Kývla jsem a sedla si na zem. Dvojčata se zastavila a podezřele se na mě dívala. Pak ty dva raraši ale zaslechli zvon a utekli ze srubu ven.

,,Měla by si se malinko zkulturnit. Za chvíli se vedoucí srubu mají sejít s Cheironem a já dostal od něj rozkaz, že tě mám vzít sebou.'' Mávla jsem rukou a odešla. Vyčistila si zuby, opláchla obličej a prevlekla se.

,,No hezky. Nový rekord holky v oblékání..., ani 10min.'' Pokrčila jsem rameny, obešla Lea a šla k hlavní budově. Tam u pár lidí čekalo. Blonďák, takže jsem tušila, že zřejmě od Apollóna..., černovláska, která se brutálně podobala Dee, takže Áres a dalších pár lidí, které jsem neidentifikovala.

Zanedlouho přišel Leo s dalšími lidmi a nakonec ještě přijela Dee. Ale byla jiná než včera. To mě zaráželo. Prošla kolem mě, ani nepozdravila a vešla do budovy a my za ní. Když jsme se všichni usadili, začal Cheiron.

,,Za prvé bych vám chtěl popřát dobré ráno. Za druhé..., bude se řešit boj o vlajku a za třetí vám chci někoho představit.'' Všichni se na mě podívali a já znervóznila.

,,Tohle je Dia, dcera Athény. Bude tu s námi chvíli, tak doufám, že na ní budete hodný a pomůžete jí.'' Zakroutila jsem očima a polovina se rozesmála.

,,Pfff,to je toho. Nechápu co je na tom tak legračního. Spíš se zaměřte na to proč je tady a nezůstala tam kde je.''

,,Drž hubu, Kristýno! Může ti být u prdele proč tu je. Ty se starej o svůj srub. Slyšela jsem, že to tam je dost na nože.'' Dee? Ona se mě zastala? Všichni koukali s otevřenou pusou...,ovšem krom Kristýny. Ta supěla.

,,Opravdu Diano? Zastáváš se dcery Athény? Máš se zastávat mě, já jsem tvá sestra. Ne tady nějaký rozmazlený maminčin mazánek.'' Dee chtěla vystartovat, ale já byla rychlejší a postavila se před ní. Chvíli jsme se koukali do očí, ale pak si sedla na moje místo a trochu povolila. Já se otočila na Kristýnu.

,,Tak hele..., jestli mi chce něco říct, tak mi to řekni do očí osobně. Ne tady přede všemi .''

,,Tak osobně? OK. Za 10min venku a připrav si doktora. Bude ho potřebovat.''

,,Jak chceš . Ale uvědom si, že ty tu trénuješ pár let..., zatím co já už od svých čtyř tam nahoře a ještě k tomu s tvým otcem. Nebuď si tak jistá, že Áresovo dítě musí vždy vyhrát.'' Viděla jsem na ní, že by to nejradši odvolala, ale jeho děti jsou strašně tvrdohlavý. Odešla a na mně zůstali viset pohledy.

,,Broučku jsi v hajzlu. Říkám ti to rovnou. Krom Dee neporazí Kristýnu nikdo.'' Vzpamatoval se první Apollónův syn alias Robert. Já zakroutila s úsměvem hlavou a šla za svůj srub. Tam jsem myslela jen na jednu osobu..., na Árese.

,,Čůs brouku. Hele asi se budu muset popřát s tvou dce-...'' než jsem dořekla větu , objevil se přede mou meč. Áresův.

,,Díky bro.'' Vzala jsem meč a šla napospas něčemu co jsem chtěla hravě zvládnout.

🐬🖤👑