DIA

6.

,,No nene. Já myslela, že si to vzdala.'' Ano, Kristýna tam stála a celý její srub za ní. Já když jsem se otočila, byla jsem v šoku. Leon, dvojčata, Robert...., byli tam. Na verandě u hlavní budovy byl Cheiron, Dyonýsos a Dee, která nesouhlasně kroutila hlavou.

,,Jsem tu. Takže prosím, pojď na to. Ale ještě ti chci říct, že tě pozdravuje táta.'' Jako svině jsem se usmála a vytáhla Áresův meč. Kristýna a všichni ostatní se zarazili, dokonce i ten starý kentaur. Jen Dyonysos se tlemil jak postižený a volal:,, Eeej, baby jeď.''

,,K-kde jsi ho vzala? Ten je otce!''

,,To víš..., když může , pomůže. Teda aspoň mně.'' To už se Áresova dcera pořádně nasrala a vyletěla.

Uhla jsem se a zaujmula obranou pozici. Chvíli jsme bojovali na féra, občas jedna nebo druhá dostala menší ránu, ale pak jsem zakopla, spadla jsem a meč mi vyklouzl z ruky.

,,A teď co? No? Naučil tě i jak se bránit bez zbraně??'' Nečekala a vyrazila. Naštěstí i když se mi motala hlava, uhla jsem. Bohužel pak než jsem zareagovala, přiletěl kopanec do břicha. Na zemi, bezbranná jsem slyšela, jak na Kristýnu všichni volají, ať už  mě nechá. Ne, nenechala mě. Další kopanec. Pak se nade mnou objevil stín a rozpoznala jsem Dee s Áresovým mečem.

,,Kurva Kris, už má dost! Nech  toho.''

,,Tak ty se jí pořád budeš zastávat? To si říkáš Áresovec? Vlastně počkat...., nejsi! Otec tě zavrhl už před lety. Když zjistil, co jsi zač.'' Postřehla jsem jak stín zmizel a jak řinčely meče. Pak rána a známí hlas.

,,Kristýno!!!''

,,Otče? Co ty tu děláš?'' Nic. Bez odpovědi. Pomalu se mi zaostřoval zrak a pokoušela jsem si sednout. Áres měl před sebou Kristýnu, která se tvářila překvapeně, ale pořád naštvaně a Dee která se klepala a měla skloněnou hlavu.

,,Bojuješ slušně Kristýno, ale nečestně. Víš, že boj je můj život. Ale čestný! Málem si ji zabila!!'' Podíval se na mě a já zvedla bolestně ale s úsměvem palec nahoru. Otočil se zpět, ale tentokrát mluvil k Dee.

,,Co se týče tebe..., okamžitě mi vrať meč! Měl bych tě zabít za to že si ho vzala bez dovolení. Ale jelikož to bylo na obranu Dii, tentokrát ti odpouštím. Ale příště nepřežiješ!'' Pak se vydal ke mně. Nikdo nevydal ani hlásku a stáli jako přikovaní. Jen Dyonýsos šel vstříc Áresovi.

,,Dio, jsi dobrá?''

,,Jasně že jo. Kdybych nebyla bez meče, tak už leží.'' Áres přikývl a společně s Dyonýsem se zasmáli. Vzali mě kadý za jedno rameno a pomohli mi vstát.

,,Měl si jí hlídat, blbečku.'' Řekl Áres potichu do ucha tomu na druhé straně.''

,,Já vím, ale nemohl jsem odolat pohledu na to, jak nakope tvýmu frackovi. Akorát se to malinko zvrtlo, no.''

,,Wait! On mě má hlídat? Zrovna on? Vždyť už je pravděpodobnější, že já budu hlídat jeho.'' I když mě ukrutně bolela hlava, zasmála jsem se. Za to Dyonýsos se urazil a ustoupil ode mě. Já se malinko zapotácela, ale Áres mě jakžtakž držel.

,,Otče? Jestli dovolíš..., vezmu ji za Robem na ošetřovnu.'' I když jsem viděla, že se ohromně bojí, šla na místo, kde před tím stál Dyonýsos.

,,No nechci jí dát zrovna tobě, ale co nadělám. Jen si dávej bacha. Jasný!?'' Dee přikývla a vzala mě v podpaží. Místo Árese přišel Leo a společně jsme se vydali na ošetřovnu.

Váš delfín 🐬👑🖤