Twilight sága : New world

1.Konečně šťastní... ?

Z pohledu Esmé:

Uplynulo 5 let od našeho střetu s Volturiovými. Žijeme  si spokojeně v naší vile ve Forks. Já a můj manžel Carlisle, kterého bezmezně miluju. A naše adoptivní děti : Emmet s Rose a Alice s Jasperem. Náš další adoptivní syn Edward žije se svou manželkou Bellou a dcerou Renesmee v domečku, který jsem jim s Alice zařídila. Samozřejmě nás chodí často navštěvovat. Do naší rodiny samozřejmě od toho střetu patří i vlčí smečka, z které se jeden člen otiskl do naší Renesmee. Je roztomilé Jacoba a Nessie pozorovat spolu. Nemohla bych být šťastnější.

Z pohledu Renesmee:

Byli jsme právě s Jacobem na procházce v lese a vraceli se zpět ke Cullenům. Celou cestu jako vždy jsme blbli. Dali jsem si závod jako vždy, ale asi v půlce jsem se zastavila. Jacob se ke mně vrátil a zeptal se: ,, Lásko, děje se něco?" . Pomalu jsem odpověděla: ,, Ne, jen jsem měla pocit, že nás někdo sleduje" Jakmile jsem to dořekla přeběhl mi mráz po zádech. Jacob prohlédl okolí a zjistil, že tu nic není. Což mě trochu uklidnilo. 
Když jsme přišli do vily, všichni tam seděli a zřejmě se dobře bavili. ,, Ahoj " pozdravili jsme s Jacobem společně a posadili se vedle mých rodičů. Emmet samozřejmě hned vyzvídal co jsme dělali a smál se u toho jak pominutý, až ho musela Rose plácnout. ,,Nessie měla pocit jakoby někoho viděla v lese, byl jsem to prověřit, ale nikdo tam nebyl." Řekl Jacob. 
Ten den to byli Jacob, táta a Carlisle ještě raději prověřit, ale opravdu nezachytili ani stopu. Byla jsem hodně unavená a tak jsem mohla přespat u Alice v posteli. 

Z pohledu Esmé:

Ráno nás Jasper volal, ať se jdem podívat na televizi. Zněl velmi naléhavě a tak jsem se svou upíří rychlostí ocitla hned dole. To co jsem viděla mi málem vyrazilo dech a myslím, že nejen mě. Ve zprávách hlásili pár zmizení lidí a dokonce i nějaké mrtvé, svedli to na divoké zvíře, ale my moc dobře věděli co to znamená. ,, Už je to tu zase!" odpověděl Jasper. A v tom měla Alice vidění. Podívala se na nás zděšeným pohledem. ,,Co jsi viděla ? " ptal se hned Carlisle. Alice odpověděla: ,, Nevím, bylo to hodně nepřesné... Viděla jsem znak Volturi, byla tam i naše rodina... bojím se, že to neznačí nic dobrého." Jasper Alice hned objal, aby se uklidnila.
Byli jsme všichni zmatení, nikdo nevěděl co říct, co vůbec znamená ta vize? další bitvu ? 
Mysleli jsme si, že už nám nic nehrozí a budeme žít spokojeně. Carlisle mě objal a řekl: ,, Zjistíme o co jde, to zvládneme." Všichni jsme mu důvěřovali. To jsme v tu dobu ještě, ale netušili co nás čeká.

Tak je tu moje první kapitola. Vím, že zatím to může být takové o ničem, ale teď jsem se neměla ještě co moc rozepisovat, ale to určitě přijde. Budu ráda za jakýkoliv komentář.