Twilight sága : New world

6. Setkání

Z pohledu Cassie:
                                       Byli jsme ve Forks a hledali jsme jakékoliv stopy po upírech. ,, Umí se velmi dobře skrývat. A co když už tu ani nejsou ? " vzdychla Maria. ,, Jsou tu, znáš přece Victora. " odpověděla jí máma. Aro nám věřil, bylo to na něm vidět, jak je z toho zdrcený, ale hledat tyhle upíry bylo náročné a nebezpečné. Zacházeli jsme hlouběji do lesa, když v tom se před námi něco mihlo. ,, Cassie, opatrně ! " zavolala máma. Jako bych nevěděla, ale chápala jsem, že má o mě strach. Pak se všechno najednou událo tak rychle. Ze stromu na Mariu seskočil černovlasý upír, ale ta se hned začala bránit. Chtěli jsme ji jít pomoct, ale obklíčili nás dva vlkodlaci a jedna upírka. ,, Neměli jste sem chodit ! " zavrčela na nás a ohnala se po mámě. Bylo vidět, že to měli zřejmě naplánované a dobře promyšlené, protože Maria zmizela za černovlasým upírem a ta upírka se snažila odlákat mámu. Já si vzala na starost vlkodlaky. Vyběhla jsem a oni za mnou. Jednu dobu jsem myslela, že jsem je setřásla, ale pak ten jeden vlkodlak skočil přede mne. Ale byla jsem cvičená, takže jsem vyskočila na strom a seskočila mu na záda. Zmítal se, ale nesetřásl mě. Podařilo se mi zlomit mu pár žeber a on se zakňučením dopadl na zem. Druhý vlk se rozběhl za mnou. Ale brzy jsem ho setřásla. Když v tom mi do cesty skočila další upírka. ,, Ahoj Cassie, ráda tě zase vidím. " usmála se. ,, Samantho, to já tebe taky. " oplatila jsem jí úsměv. Vytáhla jsem stříbrný kolík a ona udělala to samé a vrhla se na mě. Bylo vidět, že je trénovaná o něco líp, ale já se nevzdávala. Už jsem ji skoro měla, když v tom vykryla můj útok a svým kolíkem mě řízla do nohy. Ta bolest byla šílená a já spadla na zem. ,, Dokonči to ! " prohodila k vlkodlakovi, který se k ní přidal a se smíchem zmizela. Nemohla jsem se postavit. Vlkodlak zavrčel a rozběhl se na mě. Uviděla jsem ve křoví mihnout se další upíry a rychle ze strachu popadla pistoli a vlkodlaka zastřelila. Stříbrná kulka trefila svůj cíl a vlkodlak se zhroutil mrtvý k zemi. Zkusila jsem se znovu postavit, naštěstí rána už se zacelovala. Mezitím se ze křoví vynořili čtyři upíři, ale nebyli to nějací co by toužili po mém zabití, byli to vegetariáni. A jeden z nich mi připadal povědomý, ale byla jsem tak rozrušená z toho zranění, že jsem si málem ani nevšimla, jak ke mě přiběhla máma. ,, Jsi v pořádku ? " zeptala se zděšeně. ,, Ano jsem. " odpověděla jsem, aby se uklidnila a pokynula jí, že nejsme sami. Když vzhlédla, tak se na chvíli zarazila a pak pronesla: ,, Carlisle? Jsi to ty ? " Zarazila jsem se a podívala se na blonďatého upíra, který byl zřejmě vůdce. Hned jak se můj pohled setkal s jeho, jsem všechno pochopila a uvědomila si proč mi byl tak povědomý. 
,, Tati ? " pronesla jsem. V tu chvíli ti zbylí upíři na nás zůstali zírat. 

Z pohledu Carlislea:
                                            Byl jsem s Esmé zrovna na lovu a vraceli se zpět. Cestou zpátky se k nám přidal i Edward s Bellou. Povídali jsme si a užívali si krásu lesa, když v tom jsme slyšeli křik. Rozběhli jsme se tím směrem a spatřili dívku, která ležela na zemi a řítil se na ni vlkodlak. V tu stejnou chvíli však zazněl i výstřel ze zbraně. ,, Myslím, že si nás všimla. " řekl Edward. Přikývl jsem a všichni jsme společně vylezli ze křoví. Ta holka se mezitím postavila na nohy a koukla na nás, vypadala jako by měla každou chvíli omdlít. Měl jsem pocit jako bych ji znal. Hned na to se k ní přiřítila upírka, zřejmě její matka se strachem v očích. Když zjistila, že je v pořádku koukla na nás a překvapeně na mě promluvila. A pak na mě promluvila i ta dívka. Všichni zůstali stát na místě. ,, Beatrice ? " zašeptal jsem. ,, Ano, to jsem já. " odpověděla mi a usmála se. Ten její úsměv, už jsem skoro zapomněl. Vypadala skvěle. A pak mi to došlo, že ta dívka je Cassie. Nemohl jsem uvěřit, že bych je zase někdy viděl. ,, Cassie, vyrostla jsi do krásy. " řekl jsem jí a ona se usmála, stejným úsměvem jako její matka. ,, Carlisle, kdo to je ? " optala se Esmé. 
,, Tohle je Beatrice, byli jsme spolu, předtím než jsem se dostal k Volturiům. A tohle je naše dcera Cassie. " řekl jsem. Esmé nevypadala moc nadšeně a tak Beatrice dodala: Neboj, moc nám to spolu neklapalo. " Navrhl jsem, že bysme mohli jít k nám a všechno vysvětlit. První se jim moc nechtělo, ale nakonec souhlasili. Musel jsem vědět, proč se tu po tak dlouhé době objevili. 

Další kapitola je zde. Doufám, že se vám bude líbit.