Fanart

Seš spokojenej?!

,,Zajdu se umýt." Prohlásila jsem po naší aktivitě. Navíc mě po tom všem nějak přešla nálada a potřebovala jsem chvilku přemýšelt. Říkate si, nad čím? No zkuste se zamyslet.. Samozřejmě že budu přemýšelt o Petrovi.

Svlékla jsem se a pustila teplou vodu, u které se mi vždycky nejlépe přymýšlí. Připadám si špatně vůči Martinovi, ale nemůžu Petra dostat z hlavy. To, jaký jsem měla pocit přitom, když mě chytil za ruku, jak mě zamrazilo a celým mým tělem projelo zvláštní napětí, nebo jak jsem si připadala bezstarostně při našem hodinovém povídaní na balkóně.

Spláchla jsem si našampónované vlasy vodou. Měla bych si pospíšit, chci vědět, co mi odepsal na moji poslední zprávu. Rychle jsem se namydlila melounovým sprchovým gelem. Moje teorie je taková, že cokoli, co je melounové, je vždycky top. Třeba melounová vodka, nebo sprcháč a další halda věcí. Prostě miluju tu vůni.

Smyla jsem ze sebe melounový gel a popadla ručník, kterým jsem se osušila. Hodila jsem přes sebe oversize tričko, zamotala si vlasy do vysokého turbanu a mířila zpět k martinovi do pokoje, abych se podívala, co mi Petr odepsal. Upřímně nevím, jestli bych byla radši, kdyby si všechno pamatoval a nebo kdyby nic nevěděl. Nebo spíš ty chvíle nevnímal tak, jako já....

,,Voňavá?" Usmál se na mě Martin, který nezměnil pozici od té doby, co jsem odešla. Je roztomilý, když se takhle usmívá.

,,A teď ten mobil.." Kývla jsem na jeho otázku a zároveň mu sdělovala tohle. Zábava proběhla, doufám, že si ji užil a teď ho chci vrátit.

,,Od kdy si píšeš s Petrem?" Zmizel mu z tváře usměv, ale naštvaně nevypadal. To zase bude výslech.

,,Ty se mi hrabeš v mobilu?" Protočila jsem nad tím očima a sedla si k němu na postel natahujíc se rukou pro svůj telefon. Ale však nemá proč jančit..o nic nejde, jen se bavíme o předešlé noci.

,,Já se ptal první." zdůraznil a už bylo vidět, jeho lehké podráždění. Bože ten toho nadělá. Já si tady jen s někým píšu a on v tom vidí nevěru. Hlavně že ta coura v té koupelně, to bylo naprosto normální.

,,Napsal mi dneska, aby mi poděkoval, že jsem mu pozbytek večera dělala chůvu." Nasadila jsem kamenný výraz. nemá mě co vyzvídat a už vůbec se mi hrabat v mobilu.

,,Promiň." Zatvářil se už přívětivěji a roztáhl ruce, aby mě objal. Opět jsem nad tím protočila očima, protože jako co si budem, kapku mi tímhle výslechem zkazil náladu. Ale i přes to jsem vpadla do jeho objetí. Přitiskl si mě na hruď a vtiskl mi polibek do vlasů, což mi zase o nějaký ten stupeň náladu zvedlo a vykouzlilo mi to i drobný úsměv na tváři.

,,A už ho vrať!" Zavelela jsem, když jse se vymanila z jeho sevření.

,,Vaše přání je mi rozkazem." Odpověděl s klidem a podal mi můj mobil, jako kdyby to byla královská koruna. Umí být fakt pěknej šašek. Zasmála jsem se nad jeho gestem a popadla mobil. Pěkný, tři upozornění od Petra.

@27wolfenstein: No.. myslím, že asi všechno
@27wolfenstein: Od balkónu přes zvracení až do postele..
@27wolfenstein: A nesmím vynechat tu chvilku před zvracením, kdy jsem se u stolu s Calinem, Martinem a tebou odrovnal tím posledním panákem. 😂

Jo no, ten panák byl to poslední, co už jeho žaludek opravdu nezvládl. Bůh ví, jak by to dopadlo, kdyby ho nechal stát na tom stole. Pousmála jsem se nad jeho zprávami a touto myšlenkou.

,,Čemu se směješ? Co ti tam píše?" vyjekl martin, když uviděl můj úšklebek nad displayem. Je hrozná žárlivka.

,,Směju se tomu jak do sebe kopl toho posledního panáka a obratem sprintoval na hajzl." Zasmála jsem se nahlas. Martin se zasmál taky.