Fanart

Znovu?

Povzdechla jsem si :,,Věřím ti, jen ..prostě to není tak jednoduchý...."na chvilku jsem se odmlčela, koukla pod stůl na svá bosá chodidla a jsem řekla: ,,Odpouštím ti, protože tě taky miluju..."

,,Děkuju." oddechl si a já uvyděla malý náznak úsměvu na jeho rtech, ,,vážně si nedáš žádnou snídani?" zeptal se mě po chvilce.

,,Asio, podáš mi rohlík prosím.." řekla jsem a natáhla ruku směrem k němu

Martin se obratem zvedl ze židle, aby mi přinesl rohlík. Myslím, že by byl teď schopný všeho, jen proto aby bylo vše jako dřív a abychom oba zapomněli jsme na to, co se včerejší večer událo.

Poděkovala jsem mu a začala si rohlík trhat na kousky, za účelem jíst ho pomalu a po malých kousíčcích. Nepotřebovala jsem ho totiž vyzvracet jako všechno ostatní.

Po sežmoulání rohlíku jsme se oba přesunuli zpět k němu do pokoje, protože jsme byli ještě oba poměrně unavení. Lehli jsme si a Martin si k tomu pustil na noťasu film. Otočila jsem se k němu a zchumlala se do jeho náruče, i přestože mě to všechno v hlouby duše mrzelo. Zkrátka jsem takový ten typ člověka, co nevydrží být naštvaný dlouho, navíc ho vážně miluju a ještě víc miluju, jen tak se s ním mazlit. Zavřela jsem oči a usla.

Najednou jsem se vzbudila, byla už tma. Rozhlédla jsem se kolem, ale Martin vedlě mě už neležel. ,,Marťo?" zavolala jsem, ale nikdo se neozval zpátky. Chytla jsem do ruky mobil a na něm jsem si přečetla SMSku od Martina.

Marťa
Šel jsem nám koupit něco k jídlu, za 20 minut, jsem zpět.

Zahodila jsem mobil, párkát jsem na posteli otočila a pak jsem se rozhodla, že se půjdu napít. Vlezla jsem do kuchyně, kde bylo naprosto hrobové ticho. Natočila jsem si vodu, opřela se o linku a vychutnávala si jak studená voda proudí do mého žaludku. Poté jsem sklinku umyla a dala ji na odkapávač, aby uschla. Mezi tím jsem hupsla na gauč a pustila si televizi, nebylo tam nic zajímavého a tak jsem ji nakonec vypla. Chvilku jsem jen tak seděla na gauči, když jsem uslyšela rámus. Lekla jsem se. Vyskočila jsem na nohy, co nejrychleji to šlo a šla se podívat, co způsobilo ten hluk. Přišlo mi, že to slyším z koupelny, snad jako kdyby tam spadl deodorant nebo něco takového na kachličky. Určitě ten zvuk znáte. Když už jsem stála skoro přede dveřmi koupelny, ozval se podobný zvuk a tím pádem mi bylo jasné, že to opravu vychází z koupelny. Přes lacinou klíčovou dírku jsem si všimla, že je rozsvíceno. Zaklepala jsem, abych se ujistila, že to není třeba Martinova máma, i když ta měla být touhle chvílí v práci.

,,Je tam někdo?" zeptala jsem se a zůstala nehybně stát, čekající na odpověd.

Nic se neozvalo, jen podivný šrumot a ten přetrvával dál. Zaklepala jsem ještě jednou a najednou zase jako kdyby spadlo něco na kachličky. V tu chvíli už jsem to nevydržela a otevřela dveře.

Ztuhla jsem a nemohla jsem se pohnout, na zemi leželi dva deodoranty a nějaký krém. Ha takže jsem měl apravdu, že to byl deodorant. Jenže když jsem přesunula svůj pohled výš, stál tam Martin, po kterém se už zase plazila nějaká cuchta. Vyjekla jsem a dala si ruce před pusu. Martin holku odstrčil, aby šel za mnou, ale já se otočila a běžela zpět do jeho pokoje. Nahrnuli se mi slzy do očí a já začala brečet. Sedla jsem si u něj v pokoji do kouta a brečela. Slyšela jsem jak za mnou Martin přišel, pohladil mě po rameni a já se po něm ohnala, abych mu dala najevo, že má okamžitě vypadnout nebo to nepřežije.

,,Auuu!.." uslyšela jsem a otevřela oči.

Byla jsem stále u Martina v pokoji, ale ne v koutě, byla jsem u něj v posteli v jeho náruči.

,,Proč mě biješ?" zeptal se mě a přitom se zasmál.

Obratem jsem zabořila hlavu do jeho ramene a začala brečet. Neprodleně mě přitiskl k sobě a utěsoval mě. Hladil mě po vlasech a ptal se, co se děje.

Jakmile jsem se uklidnila, trošku jsem se odtáhla, abych mu všechno vysvětlila. Řekla jsem mu, že se mi zdál sen o tom, že se zase olizoval s nějakou courou a teď dokonce u nich doma.

Když jsem skončila a smutně na něj koukla, přitáhl si mě k sobě a políbil mě do vlasů. ,,Trubko moje, to už nikdy neudělám.." řekl a zasmál se

Ucukly mi koutky nad oslovením trubko, ale abych to nedala znát, popadla jsem polštář a přetáhla ho s ním po hlavě se slovy: ,,To není vtipný.."

,,Ou.. Bitku jo? Máš ji mít! Vykřikl a vrátil mi úder

Začali jsme se mlátit polštařemi, Martin původně vyhrával, ale když jsem ho povalila na postel, sedla si na něj a začala ho lechtat, vzdal se.

A jak jsem tak na něm seděla, dostal naprosto skvělý nápad.. Začal mě svlékat.. Neměl to složitý, protože jsem na sobě měla jen kalhotky a jeho tričko. Když jsem byla nahá, začal mě líbat a co si budem, všem je jasný, že u toho to vážně neskončilo.

Bylo už pozdě večer, když naše aktivita skončila. Martin měl hlad a tak se zeptal jestli si nepůjdem dát něco k večeři.

,,Hey.. já nemám hlad, ale ty upaluj." odpoveděla jsem mu a přitom si sedala, snažíc se zakrýt peřinou své nahé tělo.

,,Ok" řekl a hned potom, co si natáhl trenky, zamířil do kuchyně.

Zůstala jsem sama v pokoji se svými myšlenkami, což bylo asi to nejhorší, co se mohlo dít. Přemýšelela jsem nad naším sexem, který mě přivedl k myšlence na ten sen no a ten sen mi zase připomenul včerejší večer. Je to bludiště, ze kterého budu ještě dlouho hledat cestu. Nebudu z toho mít depky nebo tak, ale je mi jasný, že pokaždý když si na to vzpomenu, budu mít divný pocit a potom mě přepadne smutek. Taková věc nezmizí, dá se pouze potlačit. Jen se modlím, aby se to už nestalo, protože dokola odpouštět taky nejde.

Najednou mě z mích myšlenek přerušil Marťas, díky bohu. ,,Tadááá" řekl, když za sebou zavíral dveře nohou, protože v jedné ruce držel talíř a ve druhé sklenici s vodou a příbory.

Usmála jsem se na něj a koukala se co si přinesl dobrého.

,,Umíš snad něco jiného, než míchaný vajíčka nebo čínskou polévku?" zasmála jsem se

,,Jo, ještě rohlík se šunkou a chleba s máslem" Odpověděl mi uraženým tónem

,,Tak zítra děláš snídani taky ty, když jsi takový kuchař." zasmála jsem se, vzal amu vidličku a začala pojídat jeho míchaná vajíčka.

,,Hele vrať to, to je moje večeře.." urazil se, když jsem mu sebrala talíř

,,Jojo, je vynikající.. měl by sis taky udělat, děkuju." plíbila jsem ho na tvář s plnou pusou

,,To víš že jo.." Zvedl se a zmizel ve dveřích, aby si zašel pro vidličku. Když se vrátil, skočil do postele,

,,bacha!" křikla jsem, ,,vysypeš mi moje jídlo.."

Jen se zasmál a začal jíst taky.

Po dlouhé době opět zpátky, snad se bude líbit. 💎 Tentokrát 18 ⭐️ co říkate?