Srdce z kamene ✓

.3.

Gabriel byl někdo, kdo našemu mladému podnikateli popletl hlavu víc než kdokoliv jiný.

Zcela ho svou vnitřní krásou a půvabným vzhledem omráčil.

Kdo by si kdy pomyslel, že to bude právě ten 'ňouma', jak mu rád on sám říkával, kvůli komu jeho srdce roztaje.

Ztratí svou kamenou schárnku a opět začne fungovat tak, jak by správně mělo.

Byl to ale spíš pouhý sen našeho 'ňoumovského' Gabriela, který stále věřil, že jeho láska udělá z pana Airdensova čestného muže.

Možná navnímu Gabrielovi podlehl, ale to přeci nebyl důvod, který by měl přinést změny.

Gabriel si ale i nadále naivně myslel, že dokáže napravit srdce tohohle egoistického a uvnitř zlomeného muže.

Doufal, že se jeho milenec bude koukat na svět, stejně jako on. Jako na barevnou kouli, která si přímo vyžadovala jejíž prozkoumání.

Náš mladý podnikatel si naopak přál, aby tento naivní hoch, jménem Gabriel, poznal svět stejným způsobem jako on.

Chtěl mu ukázat pravdu. Krutost a zvrácenost, který tento odpudivý svět skrývá.

Chtěl, aby se na něj koukali společně. A vyčítali své nedostatky tomu nahoře. Seděli by mlčky vedle sebe, vedle nich by ležela prázdná flaška vína a oba by se smály naivitě a hlouposti ostatních.

V podstatě by nastala pouze jediná změna. A to, že by svůj 'dokonalý' život, nežil zdaleka tak sám.

Upřímně mu lidská společnost nikdy nechyběla, ale přesto byl rád, když byl Gabriel poblíž.

Dával mu pocit bezpečí a lásku, kterou mu ale on nebyl schopen ani opětovně naznačit. Vyžíval se v jeho zájmu a oddanosti.

Užíval si hlouposti, které se tento hoch dopustil, když se do něho bláhově zamiloval.

Nevážil si ho a nakonec zůstal sám.