.20.

37 6 0
                                    

Gabriel vyčkával před restaurací, ruce měl uložené v kapsách svého kabátu, jelikož venku nebylo už takové teplo a v noci už vůbec ne.

Bylo osm hodin večer a on postával na chodníku a občas pohledem zavadil na své okolí, zda už mladý podnikatel není alespoň na cestě...ale nebylo tak.

Čekal 20 minut, půl hodiny a nakonec i hodinu. Povzdechl si a už se
chystal odejít, když v tom viděl v dáli cesty vysokou postavu, která se blížila směrem k němu. Ztuhnul na místě a po chvíli se mu na jeho bezchybné tvářičce vyrysovál úsměv od ucha k uchu, když si uvědomil, kdo to je.

Srdce z kamene ✓ Kde žijí příběhy. Začni objevovat