Náš mladý podnikatel trávil svůj čas v kavárně poté ještě častěji než předtím. Chodíval tamm s knihou. Popíjel ze své kávy, občas ukousl ze sendviče. A donekonečna ignoroval dotazy a otázky Gabriela.
Pokaždé mu na to jen zívl, neodpoveděl nebo ho gestem své ruky poslal pryč. Gabriel se ale nehodlal jen tak vzdát.
A tak když se zde opět náš mladý podnikatel objevil, tak se usadil na židli naproti jemu a svýma velkýma očima ho, bez jediného mrknutí oka, sledoval.
Bylo to ale zcela beznadějné. Byl zcela ignorován. Bezejmenný muž si ho jednoduše nevšímal a pokračoval v četbě svého oblíbeného románu.
Gabriel to po chvíli vzdal a odklidil se pryč. Měl totiž pracovat a né věnovat svou pozornost zcela neznámému muži. Nemohl si ale nepovšimnout jeho mirného úsměvu, když odcházel.
Naštvaně si odfrkl a začal obsluhovat ostatní zákazníky. Ikdyž si musel uznat, že mu to s úsměvem slušelo mnohem více než s jeho kamennou tváří.
Vypadal jako duch, který se na tomto světě zcela nudí a neví, co dál za volovinu udělat. Proto trávil svůj čas v přijemné kavárně a čítával knihy, které znal nazpaměť.
Gabriel se v tom jaksi ani nemýlil.
Netušil však, že jediná mrtvá věc na něm je právě jeho srdce.
ČTEŠ
Srdce z kamene ✓
General FictionCo když se mladý a egoistický podnikatel jednoho úspěšného podniku zamiluju do kluka, který pracuje naproti jeho firmě a to právě v kavárně, kam tak rád chodívá.... Je schopen i přes svou povahu plné egoismu, arogance a hněvu, ale také bolesti a smu...
