.16.

37 7 0
                                    

Gabrielova touha k němu stále rostla, stále se ho neustále vyptával a pokoušel se zjístit o tomto tajemném muži něco víc.

Jenže to nebylo tak snadné, nikdy to nebylo tak snadné. Náš mladý podnikatel by to jen tak nedovolil, nikdy by nedopustil...aby to bylo tak jednoduché.

Byla to tedy pro Gabriela velká výzva. Jednoho dne, kdy jako obvykle náš mladý podnikatel usedával u svého stolu upíjel ze svého šálku černé kávy se dvěma cukry a četl knihu, kterou si s sebou nesl už potřetí.

Mu Gabriel namísto jeho oblíbeného sendviče, přinesl kousek čokoládového zákusků.

Mladý podnikatel svraštil obočí. Jak si to jen tento mohl dovolit ?

"To není, co jsem si objednal." Konečně promluvil, pomyslel si Gabriel a sedl si naproti němu.

"Přinesu vám vaši objednávku, až mi sdělíte své jméno." Troufal si Gabriel a překřížil ruce na hrudi. Mladý podnikatel nadzvedl jedno obočí a lehce se arogantně ušklíbl.

Uběhlo pět minut, ale stále se nic nedělo. Deset minut, stále nic. Patnáct. Dvacet.....takhle by to šlo snad do nekonečna..

Gabriel to nakonec s hlasitým a zklamaným povzdechem vzdal . Odnesl zákusek a vrátil se s jeho sendvičem, už se chystal odejít, když to zaslechl.

"Jmenuju se ......."

Srdce z kamene ✓ Kde žijí příběhy. Začni objevovat