'Drahá paní Surmerová, o tom co se stalo jsem se dozvěděl jen chvíli předtím než jsem se rozhodl napsat tento dopis, ale k Vám pravděpodobně dorazí až týden poté kvůli pomálemu doručování pošty v tomto městě.
Nejdříve bych rád chtěl začít tím, že mne to mrzí a láme mi to srdce. A já nedokážu tohle psát bez přestávek, třesou se mi ruce, takže odpustě, kdyby některé z těchto řádků byla k nepřečtení.
Gabriel byl dobrosrdečný a laskavý muž.... A tohle všechno je má chyba. To já ho vyhnal a zlomil mu srdce. To já k němu byl tak hrubý. To já ho zničil. Pokud z toho tedy chcete někoho vinit, viňte mě.
Přál bych si, aby to nebyla pravda. Opravdu hrozně moc. Kéž by to nikdy neudělal. Byl tak mladý a měl tolik důvodu, pro co žít. Přál bych si, abych se mohl vrátit do minulosti a napravit své chyby.
Gabriela jsem si bezpochyby nezasloužil. Ale miloval jsem ho. Já vím, jak to zní a mne samotnému to došlo až poté, co jsem ho navždycky ztratil.
Gabriel mě měnil. Sice pomalu, ale cítím to...nebo alespoň myslím.
Možná tohle všechno jsou jen hloupé bláboly, které píšu ze zármutku.
Nedokážu si představit, jak hrozné to pro Vás musí být. Jakožto pro matku, co ztratila syna.
Proto bych Vám rád nabídl svou pomoc. Chtěl bych Gabrielovi zařídit alespoň ctihodný pohřeb a také chci zaplatit za náhrobek, muž jako on si zaslouží něco lepšího než jen velký neupravený kámen. Alespoň něco bych pro něj chtěl udělat.
A pokud bůh opravdu existuje, Gabriel je teď v nebi.
A dovolte mi, abych ještě jednou napsal a pokud dovolíte i vyjádřil osobně, jak moc mne to mrzí, kdybych jen nebyl tak krutý. Tohle všechno jsem způsobil jen já se svou krutostí a nelidkostí, nikdy si to neodpustím.
Omlouvám se. Moc se omlouvám. Omlouvám se, Gabrieli.
Pokud tím nebudete pohoršená, chtěl bych se s vámi setkat a probrat záležitosti okolo toho pohřbu, kterého bych se rád pokud by vám to nevadilo i zůčastnil.
Prosím, ozvěte se.
Podepsán Jacques Airdenson.'
Mladý podnikatel dopis poslal, ale odpovědi se mu nikdy nedostalo. Zcela ztratil kontakt s Gabrielovou matkou. Zbyly mu jen vzpomínky.
Za celý svůj život nikdy nepotkal opět tak laskavého člověka jako byl Gabriel. Ale nakonec z toho přeci jen něco dobrého vzešlo. Změnil se. Změnil své chování. Lidé ho měli rádi. Ale on sám sebe nenáviděl, jelikož to on...
.....utrhl křídla anděli.
ČTEŠ
Srdce z kamene ✓
Художественная прозаCo když se mladý a egoistický podnikatel jednoho úspěšného podniku zamiluju do kluka, který pracuje naproti jeho firmě a to právě v kavárně, kam tak rád chodívá.... Je schopen i přes svou povahu plné egoismu, arogance a hněvu, ale také bolesti a smu...
