Jak tak čas letěl, tak se ze změny stala klasika. Náš mladý podnikatel musel pochopit, že né všechno je navždy.
Stejně jako láska. Nebo Gabriel. Ano, ani Gabriel tu nebyl navždy. Donutil ho se nad sebou a jeho chováním snad poprvé v životě zamyslet a pak zmizel.
Jakoby pro něho nic neznamenal. Opustil ho. Nechápal, proč nechtěl, aby šel s ním. Asi možná, protože by spolu být ani nemohli.
Tedy pokud něco jako peklo či nebe opravdu existuje. Jestli ten bůh, kterého on tak nenáviděl, opravdu existuje.
Taky to bylo asi poprvé, kdy ho o něco žádal. Prosil ho, aby mu jeho milovaného Gabriela nebral.
Ale svět je moc krutý a zkažený na to, aby v něm člověk jako on žil. Andělé přece patří do nebe.
Nemají se potácet ulicema jako on sám znal. Krysy pobíhaly kolem a hledaly zbytky oběda, které tu někdo jen tak zahodil.
Křik znásilňované ženy. Smrad potu a cigaret. Skrvny od krve a alkoholu na bílé, napůl rozepnuté košili.
Tenhle svět opravdu nebyl nic pro něho.
Pro oba. Ani jeden to tu neměl rád. Ty lidi a jejich bláboli, které nikoho nezajímali.
Ani jeden neměl zájem o tom si naslouchat a poslouchat navzájem své problémy.
Oba chtěly volnost. Nic neřešit.
Ale jen jeden z nich si tohle zasloužil.
ČTEŠ
Srdce z kamene ✓
Fiksi UmumCo když se mladý a egoistický podnikatel jednoho úspěšného podniku zamiluju do kluka, který pracuje naproti jeho firmě a to právě v kavárně, kam tak rád chodívá.... Je schopen i přes svou povahu plné egoismu, arogance a hněvu, ale také bolesti a smu...
